Klausových kuchyně

Jak to bylo doopravdy se zakládáním ODS.

Mediální produkce značky Václav Klaus již připomíná zvláštní burlesku, tedy pokleslý žánr plný fraškovitých příběhů. S tím rozdílem, že v tomto případě nejde o nadsázku, parodii či ironii, ale o úpornou tragikomickou snahu zaujmout a zavděčit se svým mocenským vzorům. Značka Václav Klaus se stává karikaturou sebe sama, a je jedno, zda v mladším či starším provedení.

Václav Klaus model 1990 a ten dnešní jsou dost podstatně odlišní. Z obdivovatele Thatcherové a Reagana je dnes šiřitel ruské propagandy. Z makroekonomického experta je dnes vrtošivý všeználek a nenávistník, který bojuje s liberální demokracií a pošlapává odkaz, z něhož se na konci roku 1990 zrodila myšlenka o budoucí ODS, silné nelevicové straně, která se hlásí k Západu. Mnohé k tématu najdete v přiložených starších textech. Dnes je doplním pouze o svou reakci na tvrzení značky Václav Klaus, že ODS vznikla v jejich kuchyni v Praze na Proseku. Snad jde jen o dezinterpretaci staršího člověka, kterou převzal jeho syn, ale nelze vyloučit ani vědomou lež.

Václav Klaus senior měl po listopadu 89 zadání od svého stvořitele Svatopluka Potáče (viz text v odkazech níže) takové, že se stane guvernérem státní banky. S tím byl srozuměn i Václav Havel, který s ním již po volbách v červnu 1990 do nové vlády nepočítal. Klaus byl vedením OF vyslán jako krajský volební lídr na nelehkou severní Moravu.

Byl jsem tvůrcem i šéfem jeho volební kampaně. Takzvaně jsem ho vyfasoval. Dopadlo to nad očekávání. Klaus si osobně podal ruku se statisíci lidmi a výsledkem bylo, že získal 360 tisíc preferenčních hlasů, což bylo suverénně nejvíc ze všech kandidátů. Jeho volební kraj mými ústy trval poté na tom, že musí být nominován do nové dvouleté vlády. A to se stalo. Nastoupil jsem pak jako jeho poradce na Ministerstvo financí. A právě v mé kanceláři se tvořila vztahová základna ze členů a sympatizantů OF, kteří hledali směr budoucí cesty. Byl jsem první, kdo v médiích prezentoval myšlenku, že se OF musí transformovat do názorově vyhraněných politických stran. Sklidil jsem za to obrovskou kritiku od vedení OF, ale také slova uznání od mnoha představitelů regionálních buněk OF. To byl začátek procesu, který končil ustavujícím kongresem ODS v dubnu 1991.

Programová východiska rodící se české pravice neformuloval Klaus v kuchyni, nýbrž text Meziparlamentního klubu české pravice, na němž se podíleli zejména tehdejší lídři ODA. To bylo východisko budoucí práce programového poradního sboru ODS. Klaus byl výkladní skříní a hvězdou mítinků. To je vše. Každý večer jsme objížděli snad všechna města, tehdy ještě i na Slovensku. Termíny a místa jsem osobně domlouval s poslanci, kteří se k nám začali hlásit. Program akcí jsem ladil s místní OF. Mítinky jsem sám moderoval. Taktika byla zřejmá. Vedle Havlova symbolu vzdoru proti totalitě, zahraničnímu exportu naší země, lidským právům, etice atd. jsme my nabízeli ekonomickou transformaci jako cestu k budoucí prosperitě, a současně s tím i základy konzervativní pravice. Oba akcenty (ten Havlův i ten náš tehdejší) nejsou v rozporu a mohou se vhodně doplňovat, ale to Klaus jako brutální egoista nikdy moc neuznával.

Politická pravice je soulad pojmů svoboda a právo, osobní odpovědnost, ale také solidarita s potřebnými atd. Pravice hodnoty vytváří a levice je pak přerozděluje. To však neplatí pro nadvládu oligarchistických posttotalitních korporací, pro bezbřehou kumulaci moci, střety zájmů a pro řízenou polodemokracii ruského či čínského vzoru.

Pokud měl VK tou kuchyňskou vzpomínkou snad na mysli organizační a manažerskou stránku vzniku ODS, tak s tím neměl společného vůbec nic. Byla to má kompetence, včetně zrodu a řízení hlavní kanceláře, manažerské sítě, vedení a přípravy výkonných rad a také kongresů aj. Byl jsem poté šéfem i další vítězné volební kampaně v roce 1992. V té době jsem také moderoval nejen naše mítinky, ale i tiskové konference. Byl to totální full time job.

O transformaci země pod vedením VK se dočtete mnohé v přiložených textech. Hodnocení ponechám na laskavém čtenáři. Oběma Klausům bych doporučil si znovu přečíst stanovy ODS, zejména pak článek 2, což jsou hlavní cíle strany. Nikde tam není napsáno nic o podpoře evropských ultranacionalistů, o demontáži společného evropského domu, o ruské inspiraci, o řízených provokacích, o nerespektování společných pravidel atd.

Mohu říci několik jmen, která byla u skutečného zrodu ODS. Mohu vyjmenovat místa, kde jsme se scházeli a pracovali na budoucím úspěchu. Docela  často se těchto sezení účastnil i předseda přípravného výboru VK senior. Ale nikdy to nebylo v jejich kuchyni na sídlišti na Proseku, a nikdy u toho nebyl tehdejší student junior. Další z mnoha mystifikací značky Václav Klaus, s použitím prázdných a navíc nepravdivých floskulí.

P.S. S Klausem, a posléze s ODS, jsem se rozešel v roce 1993. Tehdy jsem ještě netušil, že Klaus bude ODS destruovat a válčit s ní, podobně jako to dělá Zeman se svou bývalou ČSSD. Oba dva jsou dvě strany téže mince. Jeden předstíral pravičáka a druhý levičáka. Proč? A komu to slouží, či spíše posloužilo, vědí asi jen oni. Pojí je nejen společná historie opoziční smlouvy, ale i vztahy s nejbohatším Čechem a vazby na Rusko. Pro svou svatou válku s ODS používá senior juniora. O nic jiného nejde. Brutální technolog moci bez aktuální moci je ochoten se snížit k čemukoliv. Až nedůstojně vyznívají jeho poslední výroky, kterými maže i své, pro někoho, pozitivní zásluhy. Pokud si značka Václav Klaus chce založit novou tu konečně správnou stranu, pak bych měl dva návrhy názvu. SNO (skládka nebezpečného odpadu), anebo něžnější název – Putinka.

***

Připojuji některé své starší texty k tématu, včetně podrobné brožurky, kterou jsem stvořil po Klausově kontroverzní amnestii.

Většina textů je z mých dřívějších blogů na idnes.cz, z doby, kdy Mafra ještě nepatřila dnešnímu trestně stíhanému premiérovi.

https://petrhavlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=434257 – Fauly a falše Ing. Klause

https://petrhavlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=365571 – Klaus na rozcestí

https://petrhavlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=314196 – Klausova „normalizace“

https://petrhavlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=413576 – Ruská stopa v Čechách

https://petrhavlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=408122 – Společně sdílená národní identita II.

https://petrhavlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=480397 – Společně sdílená národní identita III.

https://petrhavlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=239263 – U mne jste prohrál, pane Klausi

18 3 2019 obr1 

Roy Lichtenstein, Kitchen range, 1961–1962, wikiart.org

publikováno: 18. 3. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …

Porno, internet a děti. A co ještě?

O dopadu sociálních sítí na děti a mladistvé se mluvilo na panelové diskusi Jak přežít na …

Jak se máme díky EU bohatí i chudší

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států …

Kdo chce kýč hledat, najde

Forbes přináší zprávu o tom, jak v anglosaském světě dramaticky stoupá prodej básnických sbírek, kdežto u nás někteří …

Někdy sním o tom, jak přepisuji samizdaty (dnešní studenti k roku ’89)

Jak vnímají události 17. listopadu 1989 studenti, kteří jsou na prahu plnoletosti? Zeptali jsme se …

Předčasné Vánoce ve formátu „Čau lidi“

Jeden můj známý mi přeposlal pravidelnou nedělní chvilku propagandistických manipulací Marka Prchala, které jeho zaměstnavatel …