10 rad, jak lépe porozumět umění

Mají v Katolickém týdeníku pěkné povídání o sestře Wendy Beckettové (1930–2018), poustevnici z anglického Norfolku. Žila nejprve jako řeholnice se Školskými sestrami, ale zdraví jí nakonec přinutilo řád ve volném duchu opustit a nadále s církevním souhlasem využívat statutu „zasvěcené panny pod ochranou sester karmelitek“.

Nato se přestěhovala do maringotky v odlehlém koutě jedné venkovské zahrady v hrabství N. Chtěla být ale také užitečná svým sestrám, podle nichž stále dodržovala všechna řádová pravidla a zvyklosti. Rozhodla se publikovat své úvahy o výtvarném umění. Časem se její články staly tak populární, že sestra Wendy začala být zvána i do BBC, televize, později i americké. Skrze své originální průvodcovství výtvarným uměním se stala opravdovou celebritou, jak se dnes říká. Usměvavá, věčně nadchnutá krásou a touhou po jejím sdílení, poustevnice z karavanu s „veverčími zuby“, která vstávala v jednu hodinu v noci a do šesté ranní se modlila. Mnohé myšlenky mi při tomto čtení probíhaly hlavou. O člověku jako „bytosti vizuální“.

Sestra Wendy také sepsala v jedné knize jakýchsi „10 rad, jak lépe porozumět umění“. Osm je prostých, jednoduchých, triviálních, ale nevyhnutelných („Jdi sám a v klidu se dívej“ apod.). Poslední dvě jsou zásadní: „Všímej si, jak je v díle zobrazena naše společná vlastnost »být člověkem«“ a „Je dobré slyšet názory druhých, ale učiň si svůj vlastní názor v samotě své vlastní životní zkušenosti“.

Osobně tato všechna vyjádření chápu jako v jistém smyslu definici modlitby, to jest „způsob přebývání s Bohem“. Kdysi když ctihodný otec František Vavříček se odvážně v druhé půli 60. let, kdy slovo abstrakce bylo téměř kriminalizovatelné, rozhodl pro avantgardní přístup k rekonstrukci oltářního prostoru jím spravovaného kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích, přizval k práci Mikuláše Medka, Jana Koblasu a Josefa Istlera. Co jméno, to skandál za neprůstřelným sklem vitríny „socialistického realismu“. Přítel Karel J. mi jednou vyprávěl drobnou ilustraci k tomuto příběhu: P. Vavříček ještě v noci se svíčkou šátral po faře a přišel taky do odlehlé chodby, kde byly „zkusmo“ vystaveny některé Medkovy kartony. U jednoho z těchto kartonů klečela farská hospodyně, jejíž jméno si už nepamatuju, ponořená v hluboké modlitbě. A Pater F. V. se v klidu, smířen se všemi i s Bohem, odebral na lůžko. Nezapochyboval, později sám i fyzicky pomáhal s prací.

Psal jsem onehdy o spáse, a právě poslední kázání, které jsem v Jedovnicích zažil, bylo na toto téma. Hlavní postavou byl jakýsi korejský světec, jehož jméno mi v paměti neuvízlo. Mučedník. Když pobýval v žaláři, navštěvovali ho přátelé. „Odvolej! Přece se nenecháš takto trýznivě zabít! Odsouhlas to, co ti říkají. Jenom tak na oko. Zachraň se!“ – A tu světec svým milým přátelům odvětil laskavě: „Ale já nechci být spasen jen na oko.“

Uši a Vítr.

Více o Wendy Beckettové zde.

publikováno: 27. 3. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K Fajtově odvolání důvod dostatečný

Po otřesných zkušenostech s Jiřím Fajtem při přípravě a realizaci výstavy Charta Story jsme s povděkem přijali zprávu o jeho odvolání. Připomínáme, že původně sabotoval i dohodnuté pokračování této významné …

Velikonoční odkaz

Příběh Ježíše v mnohém ovlivnil naše dějiny. (Škoda, že se více neřídíme jeho učením. Ježíšovo ukřižování je ostudné, ale to, že dva tisíce let jsou dále likvidováni nevinní, je neomluvitelné.) …

Biblické motivy Jiřího Kobra

Jiří Kobr, jeden z autorů výstavy Lechtivá socha, „se zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom ale tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu jsou okoukané …

Poezie na FB, o pomněnkách a barvínku…

Návrat k lepším věcem neznamená jednoduše z prostředí moderních technologií ke knihám, od FB a Youtubu ke gramofonu. Čím to je, že třeba některé příspěvky Václava Jamka na jeho facebooku hravě …

Čína náš vzor

Čínská kybernetická hrozba má různé podoby. Nejde jen o abstraktní svět někde daleko za oponou. Může jít (a často jde) i o pronikání do soukromí osob a jejich následné ovládání. …

Blbosti jde vyvracet

Někdy to vypadá, že za práva většiny se berou hlavně demagogové, ale jejich hnutou argumentaci není možné přesvědčivě, krátce a slušně vyvrátit. Najdou se ale docela dobré příklady toho, že …

Dívat se kolem sebe (ne)stačí

Skytaly, pro někoho zapomenutá sudetská vesnička na Podbořansku. Dlouhé roky jsem denně přes Skytaly cestoval do zaměstnání. Jako dnes si vybavuji okamžik, kdy jsem v šípkovém keři spatřil rozvalené torzo. Byl …

Něžná úcta (detail obrazu od Rembrandta)

Komentář sestry Wendy Beckettové (1930–2018) na pondělí 15. dubna (Tender reverence, Něžná úcta). Úcta je nejhlubší formou respektu, vážně míněným přáním přiznat druhému důležitost jeho či jejích vlastních práv. Stojí na předpokladu, …