10 rad, jak lépe porozumět umění

Mají v Katolickém týdeníku pěkné povídání o sestře Wendy Beckettové (1930–2018), poustevnici z anglického Norfolku. Žila nejprve jako řeholnice se Školskými sestrami, ale zdraví jí nakonec přinutilo řád ve volném duchu opustit a nadále s církevním souhlasem využívat statutu „zasvěcené panny pod ochranou sester karmelitek“.

Nato se přestěhovala do maringotky v odlehlém koutě jedné venkovské zahrady v hrabství N. Chtěla být ale také užitečná svým sestrám, podle nichž stále dodržovala všechna řádová pravidla a zvyklosti. Rozhodla se publikovat své úvahy o výtvarném umění. Časem se její články staly tak populární, že sestra Wendy začala být zvána i do BBC, televize, později i americké. Skrze své originální průvodcovství výtvarným uměním se stala opravdovou celebritou, jak se dnes říká. Usměvavá, věčně nadchnutá krásou a touhou po jejím sdílení, poustevnice z karavanu s „veverčími zuby“, která vstávala v jednu hodinu v noci a do šesté ranní se modlila. Mnohé myšlenky mi při tomto čtení probíhaly hlavou. O člověku jako „bytosti vizuální“.

Sestra Wendy také sepsala v jedné knize jakýchsi „10 rad, jak lépe porozumět umění“. Osm je prostých, jednoduchých, triviálních, ale nevyhnutelných („Jdi sám a v klidu se dívej“ apod.). Poslední dvě jsou zásadní: „Všímej si, jak je v díle zobrazena naše společná vlastnost »být člověkem«“ a „Je dobré slyšet názory druhých, ale učiň si svůj vlastní názor v samotě své vlastní životní zkušenosti“.

Osobně tato všechna vyjádření chápu jako v jistém smyslu definici modlitby, to jest „způsob přebývání s Bohem“. Kdysi když ctihodný otec František Vavříček se odvážně v druhé půli 60. let, kdy slovo abstrakce bylo téměř kriminalizovatelné, rozhodl pro avantgardní přístup k rekonstrukci oltářního prostoru jím spravovaného kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích, přizval k práci Mikuláše Medka, Jana Koblasu a Josefa Istlera. Co jméno, to skandál za neprůstřelným sklem vitríny „socialistického realismu“. Přítel Karel J. mi jednou vyprávěl drobnou ilustraci k tomuto příběhu: P. Vavříček ještě v noci se svíčkou šátral po faře a přišel taky do odlehlé chodby, kde byly „zkusmo“ vystaveny některé Medkovy kartony. U jednoho z těchto kartonů klečela farská hospodyně, jejíž jméno si už nepamatuju, ponořená v hluboké modlitbě. A Pater F. V. se v klidu, smířen se všemi i s Bohem, odebral na lůžko. Nezapochyboval, později sám i fyzicky pomáhal s prací.

Psal jsem onehdy o spáse, a právě poslední kázání, které jsem v Jedovnicích zažil, bylo na toto téma. Hlavní postavou byl jakýsi korejský světec, jehož jméno mi v paměti neuvízlo. Mučedník. Když pobýval v žaláři, navštěvovali ho přátelé. „Odvolej! Přece se nenecháš takto trýznivě zabít! Odsouhlas to, co ti říkají. Jenom tak na oko. Zachraň se!“ – A tu světec svým milým přátelům odvětil laskavě: „Ale já nechci být spasen jen na oko.“

Uši a Vítr.

Více o Wendy Beckettové zde.

publikováno: 27. 3. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Beneš je a byl hlavním aktérem nejen paktu se Stalinem

Považuji si příspěvku kolegy S. Zapletala k mému článku o prezidentovi Benešovi. Je to výraz obvyklého patosu vůči „prezidentovi, který dělá všechno pro to, aby Němci odešli“. Nerozporuji, že první republika byla z hlediska úrovně …

Hrstka OBOHACENÝCH BURANŮ u nás krade dotace z EU, NÁŠ stát se nemodernizuje, nelepší

V posledních letech potkávám lidi autem i vším ostatním dávající na odiv svůj luxus, stejně z nich čiší lenost a nízká inteligence, nejen sociální. Sedí na ně charakteristika Andreje Stankoviče: Hrdinou dneška je OBOHACENÝ …

Škodná lidská blbost a její Miloš Zeman

Miloš Zeman se svými bezpečnostně neprověřenými poradci (mohou být agenty jakékoliv mocnosti a naše úvahy nevedou do Burkina Faso) došli k závěru prezentovaném výjimečně inteligentním a charakterním člověkem, že lidé zastávající demokratické principy …

Vděčná jatka ostravská

Média jsou rozumnému člověku na nic, ostatním ke škodě. Hlupáci, kteří hladově točili celý den zločin osamělého střelce v ostravském špitále, dělají z rozhlasů, webů a televizí kanál, kterým se z excesu stává senzační …

Zlodějinami to začalo, náckovstvím to končí – 30 let svobody

Začalo to masivní privatizací, kterou provázela korupce. Český národ byl po dlouhá desetiletí zvyklý žít v až nenormálně rovnostářské společnosti a najednou vznikly hluboké, ba propastné sociální rozdíly. Téměř milion českých občanů …

Ne, dík! – manuál do dnešního času

… v tom, že mi mocný pán poskytne ochranu, abych se k němu pnul s vroucností břečťanu? Mám na své příznivce hledět vždy roztomile a věřit více lsti nežli své …

Všemi kanály

Znamením doby je relativizace pravdy a tolerance lži. Dříve bylo informací málo a hledači pravdy se snažili ji hltavě objevovat pod nánosy propagandistického balastu. Dnes je situace jiná. Informace a …

Hlavní teze neomodernismu

Neomodernismus je nový ideový směr překonávající postmodernimus a neoliberalismus a nabízející nová řešení současných i dlouhodobých problémů lidstva. Vychází zejména z těchto tezí: Postmodernismus je v dnešní době již vyčerpaný a neinspirativní. Od počátku navíc obsahoval …