Marnotratníkům dnešní neděle

Překlad a výklad textu, co se zrovna čte.

Ježíš řekl také toto podobenství: Jeden člověk měl dva syny. A mladší z nich mu povídá: „Dej mi, otče, ten kus majetku, který mi patří.“ Tak jim otec rozdělil všechno, co měli.

Brzy potom si mladší syn vzal svůj podíl někam do ciziny a tam ho rozházel za život v rozmaru.

Když utratil všechno, postihl tu zemi hladomor a na něj přišla nouze. Tak se dal do hromady s jedním z místních a ten ho poslal na svá pole pást prasata. Strašně si přál žrát slupky, co jedli vepři, ale nikdo mu je nedal.

Tak přišel k sobě a řekl si: „Kolik nádeníků má u mého otce chleba nadbytek a já tady umírám hlady! Seberu se, půjdu za otcem a řeknu mu: Všechno jsem zkazil a tobě ukřivdil. Už nejsem tvůj syn, ale vezmi mě za nádeníka.“ A sebral se a šel za otcem.

Už z veliké dálky ho otec poznal, s pohnutím za ním vyběhl, padl mu kolem krku a zlíbal ho.

Syn mu řekl: „Všechno jsem zkazil a tobě ukřivdil, už nejsem tvůj syn.“

Otec řekl svým služebníkům: „Rychle, přineste nejkrásnější roucho a oblečte ho, nasaďte mu prsten na ruku a obujte mu boty na nohy, přiveďte vykrmené tele, obětujte ho, a při hostině se radujme, protože tento můj syn umřel a zase ožil, ztratil se a zase našel.“ Tak se začali radovat.

Starší syn byl na poli, a jak se vracel, uslyšel blízko domu zvuk zpěvů a tance, zavolal si někoho a ptal se, co to má znamenat. Služebník mu pověděl: „Vrátil se ti bratr a tvůj otec obětoval vykrmené tele, protože se s ním ve zdraví shledal.“ Rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel za ním a zval ho. Ale on na to svému otci odpověděl: „Podívej, tolik let už na tebe otročím, nikdy jsem žádný tvůj příkaz nepřekročil, a mně jsi nedal ani kozla, abych se s přáteli radoval. A tenhle tvůj syn, co prožral tvůj majetek s kurvami, si přijde a ty mu obětuješ vykrmené tele!“

Otec mu pověděl: „Tys byl, synku, vždycky se mnou a všechno, co je moje, je i tvoje, ale radost a veselí je tu na místě, protože tvůj bratr umřel a ožil, ztratil se a znovu našel.“

Předloha podle evangelisty Lukáše.

***

Aby člověk pochopil, co náš příběh/ podobenství znamená, musí vzít vážně tři věci. Jednak otázku, na kterou je příběh odpovědí, pak co to vlastně je podobenství a konečně jaký má naše podobenství vztah k ostatním.

Otázka centrální části Lukášovy radostné zprávy, evangelia, cílí k základnímu pojmu a také hlavní skutečnosti celého Ježíšova působení: království nebeskému nebo božímu. Toto království je výraz pro radostnou skutečnost, která je i není tu. Není po ruce, nelze ho vybudovat, nelze se do něj vloupat ani si ho nijak privatizovat. Je tu sice přítomno jako skutečná, vládnoucí kosmická síla, ale přitom zahlédnout, porozumět tomu, o co jde, není vůbec samozřejmá věc. Do tohoto království lze vstoupit jedině odpovědí na něj, a to tím, že se přizpůsobí život tak, aby odpovídal jeho podstatě. Království má své vnitřní zákony, principy, a ty Ježíš v těchto centrálních podobenstvích vysvětluje. Poznání těchto zákonitostí království božího není samoúčelné, protože se tím vlastně dobíráme poznání toho, co přináší člověku nefalšovanou radost (řec. charan), co se neztrácí a co naopak je jen marné sebeuspokojení.

Každé podobenství je vlastně odpověď oklikou. Neřekne se, jak věci jsou, ale čemu se podobají. Neřekne se to tak ne ze zbabělosti, ani proto, aby se něco zastřelo a vytvořil se dojem tajemna, ale proto, že všechno, co vidíme kolem jako skutečné, vidíme ve skutečnosti jako v zrcadle a v hádance (in speculo et aenigmate). Takto vystihuje za všechny apoštoly Pavel v Prvním listě do Korinta náš problém s viděním. Žádná fakta, ale převrácené obrazy a hádanky. Není to tím, že by nás šálil zrak, ale mnohem spíše tím, že celý kosmos, řecky šperk (epoiésen) stvořil bůh tak, jak se tvoří báseň (poésie) a ne jako hrnec z hlíny nebo stavebnici. Proto se k vyjádření skutečnosti v posledku hodí forma podobenství lépe než popis, návod. Tím se pohled evangelistů na skutečnost může podstatně lišit od toho, co máme běžně zažito.

Struktura našeho podobenství je jako mostní oblouk, začíná scénou, kterou vlastně i končí, otec má dva syny. Na začátku nevíme o těch třech nic, ovšem na konci víme vše podstatné – otec má oba syny raději než všechno jmění, zvyky, morálku i právo. Starší syn má nade všechno spravedlnost, zakládá si na své poslušnosti a čeká trpělivě na své dědictví.

Mladší syn je hlavní hrdina, klíč k příběhu je pak moment, kdy po krachu „jde do sebe“. To je vrchol mostního oblouku. Marnotratník si uvědomí, co ztratil, když se přistihne, jak závidí žrádlo prasatům. Odhodlá se k návratu, protože si to nebojí přiznat.

Návrat a přijetí marnotratníka je vlastně povzbuzení pro ty, kdo měli odvahu rozházet jmění, jehož cenu neznali.

Otcova náruč se otevírá, ale bratr už v navrátilci bratra nenachází. Neradujeme se nad nalezením ztraceného, oživnutím mrtvého, ale nad (znovu) nabytím majetku, restitucí vztahů podle podmínek.

Před tím, kdo se neztratí v ději a nad podobenstvím přemítá, se na konci ukáže trojí odpověď na otázku, co má v životě cenu. Jedna z nich je svázána právě s prozřením zbídačeného člověka mezi vepři.

Ze staré řečtiny přeložil a komentoval David Bartoň.

31 3 2019 obr2

Matyáš Bernard Braun, Marnotratný syn, intranet.zamecek.cz

publikováno: 31. 3. 2019

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ články


Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …

Porno, internet a děti. A co ještě?

O dopadu sociálních sítí na děti a mladistvé se mluvilo na panelové diskusi Jak přežít na …

Jak se máme díky EU bohatí i chudší

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států …

Kdo chce kýč hledat, najde

Forbes přináší zprávu o tom, jak v anglosaském světě dramaticky stoupá prodej básnických sbírek, kdežto u nás někteří …

Někdy sním o tom, jak přepisuji samizdaty (dnešní studenti k roku ’89)

Jak vnímají události 17. listopadu 1989 studenti, kteří jsou na prahu plnoletosti? Zeptali jsme se …

Předčasné Vánoce ve formátu „Čau lidi“

Jeden můj známý mi přeposlal pravidelnou nedělní chvilku propagandistických manipulací Marka Prchala, které jeho zaměstnavatel …

Jaké máme skutečné problémy

Před necelými deseti lety byla Evropská unie zasažena bouří finanční a dluhové krize, která obnažila skrývané …

Potrat

Trvalo staletí, než začalo být tvrzení, že není otázky, která by nemohla být položena, obecně …