Vydělávat si jak JUDr. Altner – exemplum, které už vzal čert

„Musela bych se ze sebe pozvracet, kdybych měla vydělávat peníze na studium svých dětí takhle,“ píše Marie Voříšková o praktikách JUDr. Zdeňka Altnera. Její reakci si stojí za to připomenout, protože svědčí o vůli přijmout zodpovědnost za své jednání – tedy o vůli nezapojovat se do evidentně zlých, ačkoli legálních skutků[1] pseudoprávníků, predátorů a vychcánků s titulem. Nenechat se usmýkat, nenechat se vtáhnout do na oko zavedené „hry“ bude stát vždycky dost sil a odvahy (PH):

„Nové bylo po roce 1990 i právo konkursní, přihlásila jsem se proto na vzdělávací cyklus pro správce konkursních podstat. O pauze mě v předsálí oslovil nějaký kolega, představil se jako JUDr. Zdeněk Altner, a pozval mě na kávu a hovor o práci. Po několika dalších schůzkách mi nabídl spolupráci pro jeden kolos strojního průmyslu, který on sám právě konkursně spravoval. Pak nechal přivézt do mé pardubické kanceláře tisíce faktur se svým písemným smluvním požadavkem žalovat každou fakturu zvlášť̌, a když mi vyplatil za vykonanou práci z peněz úpadce první odměnu, přijel do mé kanceláře osobně, řekl, že je to normální postup, že mu teď̌ ze své odměny v hotovosti a bez dokladu odevzdám jednu třetinu, a když jsem já naivní řekla, že kdybych měla vydělávat peníze na studium svých dětí takhle, musela bych se ze sebe pozvracet, vztekle odjel, další odměnu za práci vykonanou v dalších měsících (asi čtvrt milionu českých korun) mi už nevyplatil, a čekal. Prý tomu mocní mužové našeho světa říkají „nechat ji vyhladovět”.

Když se přestal divit, že se já před tzv. mocnými neshrbím, skončil náš smluvní vztah a zbylé faktury nechal zase odvézt. Moje touha po pravděa spravedlnosti mi dala sílu se o tuhle dlužnou odměnu soudit tak dlouho, než mi byla konečně přiznána Vrchním soudem v Praze k mým opakovaným odvoláním. Toto soudní řízení trvalo celých jedenáct roků.

Myslím si dosud, že přísaha je víc než jen slib, a k tomu si pamatuji stále, že v Karolínu jsme přísahali, že co jsme se na Karlově univerzitě naučili, to budeme používat pro obecné blaho.“

Celý článek M. Voříškové zde.


[1] Mechanismus toho, jak se lidé vědomím zřeknutím zodpovědnosti za své jednání upřímně a s nadšením zapojují do zlých skutků, popisuje Zygmunt Bauman. Jediný způsob, jak zůstat normální a morální, je podle něj „nadřadit příkaz morálky nad všechny ostatní, ať to stojí cokoli“. (Z. Bauman, L. Donskis, Tekuté zlo, Pulchra, Praha 2018, s. 55.)

publikováno: 5. 4. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K Fajtově odvolání důvod dostatečný

Po otřesných zkušenostech s Jiřím Fajtem při přípravě a realizaci výstavy Charta Story jsme s povděkem přijali zprávu o jeho odvolání. Připomínáme, že původně sabotoval i dohodnuté pokračování této významné …

Velikonoční odkaz

Příběh Ježíše v mnohém ovlivnil naše dějiny. (Škoda, že se více neřídíme jeho učením. Ježíšovo ukřižování je ostudné, ale to, že dva tisíce let jsou dále likvidováni nevinní, je neomluvitelné.) …

Biblické motivy Jiřího Kobra

Jiří Kobr, jeden z autorů výstavy Lechtivá socha, „se zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom ale tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu jsou okoukané …

Poezie na FB, o pomněnkách a barvínku…

Návrat k lepším věcem neznamená jednoduše z prostředí moderních technologií ke knihám, od FB a Youtubu ke gramofonu. Čím to je, že třeba některé příspěvky Václava Jamka na jeho facebooku hravě …

Čína náš vzor

Čínská kybernetická hrozba má různé podoby. Nejde jen o abstraktní svět někde daleko za oponou. Může jít (a často jde) i o pronikání do soukromí osob a jejich následné ovládání. …

Blbosti jde vyvracet

Někdy to vypadá, že za práva většiny se berou hlavně demagogové, ale jejich hnutou argumentaci není možné přesvědčivě, krátce a slušně vyvrátit. Najdou se ale docela dobré příklady toho, že …

Dívat se kolem sebe (ne)stačí

Skytaly, pro někoho zapomenutá sudetská vesnička na Podbořansku. Dlouhé roky jsem denně přes Skytaly cestoval do zaměstnání. Jako dnes si vybavuji okamžik, kdy jsem v šípkovém keři spatřil rozvalené torzo. Byl …

Něžná úcta (detail obrazu od Rembrandta)

Komentář sestry Wendy Beckettové (1930–2018) na pondělí 15. dubna (Tender reverence, Něžná úcta). Úcta je nejhlubší formou respektu, vážně míněným přáním přiznat druhému důležitost jeho či jejích vlastních práv. Stojí na předpokladu, …