Vystačíte s titulkem, nečtete víc..

Kdekdo žehrá, že dnes nikdo nedočte ani krátký článek jen titulky. Prof. Tomáš Halík vyšel s redakcí Respektu těmto lidem vstříc. Rozhovor s Halíkem vyšel pod titulem:

Katolická církev je nyní v takové situaci jako Německo po holocaustu

Kdo se nad Halíkovým přirovnáním zamyslí, dojde ke dvojímu:

  • titulek je vlastně už i tezí i závěrem a nastíněným možných řešení
  • je to zcela ujeté přirovnání – Německo, resp. Němci měli jako většina podíl na hrůzách vraždění lidí nazvané holokaust – část té většiny mlčela, část spolupracovala, menšina vraždila, menšina pomáhala Židům, Církev jako celek se na žádném zneužití moci, natož sexuálním zneužívání nepodílela ani mlčením, ani spoluprací. Menšina znásilňovala a menšina to věděla a kryla nebo ignorovala – téměř nikdo neprotestoval. Přirovnání tedy nesedí a logicky i řešení nejde jednoduše převzít.

S Tomášem Halíkem se to má podobně jako s mnoha dalšími rétory – mnohem méně ušlechtilými – Babiši, Klausy, Zemany, Okamury, Trumpy. Matou lidi přirovnáními přitaženými za vlasy a tím jimi bez rozumu manipulují.

Všimněte si, kolik bohatých a vlivných lidí chycených při něčem začne křičet, že je to „hon na čarodějnice“, holokaust…

Co mají společného s nešťastnými ženskými hnanými lůzou na hranici, co s deportovanými lidmi bez práv, že se k nim drze přirovnávají, když jim ještě nikdo ani nestoupl na nožku.

Přirovnání neboli metafora je velmi mocný nástroj rétoriky, věrohodnost se dá měřit tím, jak blízko nebo daleko má k sobě to, co se přirovnává. Třeba Klaus jr. ve sněmovně roku 2019 má blízko dejme tomu k situaci svého tatínka v Prognostickém ústavu za normalizace, když dostával a plnil befely KGB z Moskvy? Jenže propastně daleko k židovské radě starších roku 1940.

Někteří Židé ještě žijí, takže jen úplný tupec může jejich osud používat prostě jako metaforu vlastních směšných problémů.

publikováno: 5. 4. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


K Fajtově odvolání důvod dostatečný

Po otřesných zkušenostech s Jiřím Fajtem při přípravě a realizaci výstavy Charta Story jsme s povděkem přijali zprávu o jeho odvolání. Připomínáme, že původně sabotoval i dohodnuté pokračování této významné …

Velikonoční odkaz

Příběh Ježíše v mnohém ovlivnil naše dějiny. (Škoda, že se více neřídíme jeho učením. Ježíšovo ukřižování je ostudné, ale to, že dva tisíce let jsou dále likvidováni nevinní, je neomluvitelné.) …

Biblické motivy Jiřího Kobra

Jiří Kobr, jeden z autorů výstavy Lechtivá socha, „se zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom ale tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu jsou okoukané …

Poezie na FB, o pomněnkách a barvínku…

Návrat k lepším věcem neznamená jednoduše z prostředí moderních technologií ke knihám, od FB a Youtubu ke gramofonu. Čím to je, že třeba některé příspěvky Václava Jamka na jeho facebooku hravě …

Čína náš vzor

Čínská kybernetická hrozba má různé podoby. Nejde jen o abstraktní svět někde daleko za oponou. Může jít (a často jde) i o pronikání do soukromí osob a jejich následné ovládání. …

Blbosti jde vyvracet

Někdy to vypadá, že za práva většiny se berou hlavně demagogové, ale jejich hnutou argumentaci není možné přesvědčivě, krátce a slušně vyvrátit. Najdou se ale docela dobré příklady toho, že …

Dívat se kolem sebe (ne)stačí

Skytaly, pro někoho zapomenutá sudetská vesnička na Podbořansku. Dlouhé roky jsem denně přes Skytaly cestoval do zaměstnání. Jako dnes si vybavuji okamžik, kdy jsem v šípkovém keři spatřil rozvalené torzo. Byl …

Něžná úcta (detail obrazu od Rembrandta)

Komentář sestry Wendy Beckettové (1930–2018) na pondělí 15. dubna (Tender reverence, Něžná úcta). Úcta je nejhlubší formou respektu, vážně míněným přáním přiznat druhému důležitost jeho či jejích vlastních práv. Stojí na předpokladu, …