Lechtivá socha

Pavlína Havlová: Kdo má ještě v dnešní době zájem vystavovat sochy?

Pavlína Bartoňová: Faktem je, že podle současné sochařské produkce to vypadá tak, že už klasickou sochu nepotřebujeme. Jako bychom si vystačili s redy mejdy, česky řečeno hotovkami, instalacemi a dyzajnem všeho druhu. I když nezájem o portrétní a figurální tvorbu je zřejmě jako řeka ponorná. Už v roce 1824 se kvůli nedostatku schopných uchazečů zvažovalo uzavření sochařské školy vídeňské akademie.

Ale k otázce. Pořadatelem výstavy je Spolek sochařů České republiky, který se hlásí k řemeslné a intelektuální tradici. Výstavou Lechtivá socha jsme chtěli dokázat, že tahle tradice ještě není úplně opuštěná, že socha v původním podání a výrazu o svůj smysl nepřišla.

Podle čeho jste umělce a jejich díla vybírala?

Výstava měla být každoroční přehlídkou tvorby členů Spolku sochařů.

Pojala jsem ji šířeji, abych do problematiky současné sochy umožnila lepší vhled. V rámci možností se jedná o sondu, která snad někdy bude mít rozvitější pokračování. Během dvou měsíců jsme vybrali díla 30 autorů vytvořená mezi léty 1943–2019. Autory jsou z poloviny členové Spolku, ze čtvrtiny to jsou ženy a z pětiny připomínáme zesnulé autory. Na výstavu jsem pro někoho překvapivě vybrala i díla tří malířů: Věry Novákové, Tomáše Smetany a Jiřího Sopka.

Při výběru exponátů mi záleželo na tom, že 1. vystavená věc má pro diváka podstatné sdělení jako svůj obsah a za 2. svou formou je v původním významu věcí, která je utvářená inteligentním duchem a zručností umělce ze solidní hmoty.

Co je na soše lechtivého?

Veprostřed Platónova dialogu o duši a kráse Faidros se propojí lechtění, krása v portrétu a krása v duši diváka. Božská duše se podobá lidské, mezi nimi prostředkuje Erós. Třeba básník Vladimír Holan mluví o Erótovi, že je nebesklon. Erós je síla rostící peří. Je při díle, když někdo, kdo si pamatuje krásu, tu krásu zahlídne na krásné tváři, nebo věci – soše, obrazu. V tu chvíli se v něm probudí puky na duši a z puků začne vyrážet peří, přitom dochází ke svědění a lechtání a bolesti zároveň. Socha je lechtivá proto, že způsobuje tohle lechtání. Způsobuje to nejdůležitější, co se v osudu duše může udát, protože buď duše v těle umírá jako ve škebli, nebo se opeřováním připravuje na vzlet. Náš život nemá jiný účel než péči o duši a krása je jediná, která je viditelná smysly. Jediná může přes smysly způsobovat růst duše. Výstava by měla být plná svědění, které způsobí, že se divákovi udá tato proměna.

Nová síň není nafukovací, jak se tam vešlo 30 soch?

Není, ale zato má pro sochy nenahraditelné ateliérové světlo, které už je jen v „ukradeném“ Mánesu a v GHMP v Městské knihovně, i když tam už je umělé. Při přípravě nás omezoval hlavě čas. Prostor jsme zvládli díky architektonickému řešení pana Pavla Kolíbala. Navrhnul takovou sošnou slavobránu zarámovanou reliéfy a minisochami na zdi. Ve středu místnosti pak má každá socha svůj prostor, svoji dráhu bílých dlaždic. Směrem od vchodu se divák vzdaluje technicky poctivému akademismu k moderním tendencím sochařství.

Zleva v řadě stojí podobizny neboli portréty, které jsou od sochařství neodmyslitelné. Hlava je koruna všeho, symbolem pomíjivosti, smyslu a třeba i vítězství. Keltové si prý přibíjeli useknuté hlavy svých nepřátel nad svá obydlí. Na výstavě Lechtivá socha na vás hledí 10 hlav: děvčátko Karly Vobišové v bílém mramoru, jemně nakloněný jakoby naslouchající Emil Juliš, bronzová hlava dívky od Zdeňka Palcra, Ernst Hemingway z děsně vyschlého a tvrdého zbuzanského vápence, nonverbálně sdílná hlava Edy Hendrychové, Josef Šíma s krajinou ve tváři, vážný sádrový Boris Pasternak, hranatý Martin Jirous, autoportrét Daniela Talavery a Zeithammlův Petr Rezek.

Napravo už jen zmíním Prométhea. Letos je to padesát let, kdy sochař Zoubek sejmul Janu Palachovi posmrtnou masku. Tento čin a zvláštní portrét zdaleka nepatří jen do sochařství. Palacha a přesah sochařského díla si na této výstavě připomínáme ztvárněním Prométhea od Václava Frydeckého. Tu sochu koncem 70. let papaláši odstranili těsně před odhalením u budovy Transgasu u Muzea. Tehdy dokonce i soudruhům došlo, že dobrá socha má nejen zvláštní formu, ale i závažný obsah. Prométheus je příklad sochy, která je s člověkem proti moci Olympanů, krade jim oheň a podrývá autoritu bohů…

Při východu z galerie člověk nemůže minout sochu Jiřího Kobra Mytí nohou. Je zvláštní, hrubě řečeno nepatřičná …

Proto jsem stála o to ji vystavit! Kobr se zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom ale tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu jsou okoukané biblické motivy v jeho podání nepřehlédnutelné, pro někoho až nepatřičné. Jenže díky tomu na nich můžeme zahlédnout ještě něco neznámého, třeba kopance a emoční oploštělost, které musel Ježíš natřený namodro a jakoby ponořený v barvě čistoty a nevinnosti snášet. Jediná tato socha je bez soklu. Ježíš nám a svým učedníkům stlučeným ze dřevěných prken leží u nohou. Mytí nohou odkazuje k době konání výstavy, která předchází Svatý týden a slavnosti vzkříšení Krista v těle.

Díky za rozhovor.

Díky a Požehnané Velikonoce.

Výstava Lechtivá socha v Nové síni (Voršilská ulice) potrvá do Květné neděle 14. dubna 2019.

10 4 2019 obr1

Jiří Kobr, Mytí nohou, dřevo, 2016


Fotografie z vernisáže si prohlédněte v galerii:

Foto © Martin Salajka a Petr Blumentrit (Pražská fotografická škola), černo-bílé fotografie Jiří Plieštik

publikováno: 10. 4. 2019

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

Editorka Přítomnosti / Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít. Cesta po Yucatanu ji utvrdila v tom, že každý člověk má obrovskou moc změnit naši planetu k lepšímu.

NEJNOVĚJŠÍ články


Reklama na dobrou smrt

Deset argumentů proti euthanasii – polemika nejen s Lubomírem Martínkem. Euthanasie je v nemalé části evropské společnosti …

Záznam krizové porady ANO aneb Dycky Babiš!

AB (Andrej B.): „Čau lidi, tak je fajn, že stě dorazili. Sorry jako, že dnešní …

Zeman se demonstruje

Z Miloše Zemana se v neděli 9. června na rozhlasové stanici Frekvence 1 stal klasifikační teoretik …

Na sítích se rozhoduje o všem

Carole Cadwalladrová dostala Facebook na kolena tím, že dokázala propojení mezi Trumpovým předvolebním bojem a kampaní …

Babiš to dělá dobře – Making Evil

Duo Babiš-Zeman ustojí i půlmilionovou demonstraci, protože kvapící zákonodárci, prozíraví tvůrci prezidentské volby, nezakotvili možnost, …

Chlapi na venkově umírají jinak

Ráno bouchání na dveře. Kouknu na čas – 8 hodin, takže někdo to odnese. Snažím …

O ďáblu, lotrech, Mexiku, mediích i tekutých poměrech

Byl jste v Mexiku a vaše cesta se, myslím, dotkla neuralgických bodů této země. Byl jste na …

Hanácké Toskánsko

Bronzovou medailí v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina 2018 byla oceněna Farma Jiřího Mišáka (ASZ …