Nacpala bych jim obrázky velryb plných plastu

Výkřik do lesa – ale kde je ozvěna? To by člověk nevěřil, kolik odpadu je tady v krásných amerických lesích. Už jen jet autem kolem nich je úděsné, pokud zrovna nekoukáte do mobilu, ale do příkopů, kde já jako pasažér pátrám po prvním jarním kvítí a přitom vidím jen vyhozené láhve, piksly, krabičky a na stromech vlající další vymoženosti naší civilizace – igelitové pytlíky. A každý rok jich přibývá! Někde jsou celá lesní prostranství plná nafoukaného odpadu.

Proč si to tak beru? Byla jsem od mala vychovaná neodhazovat nic, co do přírody nepatří. Vůbec nechápu, jak někdo může otevřít okénko u auta a vyhodit odpadek, často i celé pytle odpadků… A když si představím, kde se pak ocitnou a kde všude plavou…

A to nás tu v Americe neustále přesvědčují v tom, jaký jsme „výjimečný“ národ, jací jsme patrioti, jak milujeme svoji zemi. GOD BLESS AMERICA. Na každém dvorku vlaje americká vlajka, ale nikdo nezařve: Kruci, ukliďte ten sajrajt!

Nemám ráda policii… Ale takovou, která by na to šlápla a rozjela se za každou osobou, která vyhodí odpadek u silnice, u jezera, u řeky, na skále – takovou bych uvítala! I bych je za to objala.

Stalo se mi v létě u místních vodopádů, že jakýsi mladík, když dopil své pivo, mi před očima strčil plechovku do škvíry mezi kameny. Pravím mu slušně, kdyby byl tak laskav a odnesl si ji do koše. Naštvaně pravil, že je to jeho „svoboda“ a odcházel! „Jakápak svoboda?“ křičím za ním, „to není svoboda, to je špína!“ Ani se neotočil, šel dál. Sebrala jsem plechovku a bylo mi do breku.

Jak zachránit planetu? Ve škole bych od první třídy měla děti k tomu, aby šly ven a posbíraly vše, co do přírody nepatří – tak by si to uvědomily. A nacpala bych jim do těch jejich fidlátek obrázky velryb plné plastu, ptáky zapletené v pytlíkách, moře plné odpadků, miliony nedopalků cigaret na hřištích… Když brainwashing, tak aspoň užitečný!

Kdy nám to jako lidstvu dojde? Mluví se neustále o duši člověka. O jaké? O té gumové? Zteřelé? Popraskané? Splasklé? Odhozené někde v příkopu?

Jsme přece součástí planety, tohoto nádherného jedinečného živého organismu, na kterém jsme závislí, ať věříme nebo ne. Tak pro to něco dělejme! Neb jde o hodně! Jde vo život!

Zdraví,

Eva z New Yorku

publikováno: 11. 4. 2019

Eva Dřízhalová

Eva Dřízhalová

/ Narozena v roce 1951 v Praze, přeživší komunismus a vyhozena konečně v roce 1979 za rodinou do Spojených států. Pracovala jako číšnice, malovala, kreslila a stala se nezávislou umělkyní, inspirována přírodou, vědou, poezií a životem. Napsala a ilustrovala knihu Twinkle Twinkle Red star o životě za železnou oponou. Poslední dobou se zajímá nejen o politickou situaci tam, kde žije, ale i o politické dění v Evropě , neb považuje za svou povinnost jako umělec odrážet, co se děje kolem nás.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Dítě v síti, aneb Když dítě je vaše, ale síť je všech

Nové technologie nám přinášejí nové touhy. Teď, když jsou Vánoce za dveřmi, jsme už zase v hledáčku prodejců všeho možného: výkonnější počítače, rychlejší internety, chytřejší mobily… A co teprve naše děti? …

Nejcennější, co máme?

Nebavíte se už s lidmi kolem o Babišovi? Zemanovi? Rusácích? Migrantech? Islámu? Už se ani nezdravíte s dávnými přáteli, protože oni podle Vás volí zlo? Už byste jim ani nepomohli, ani byste je …

Gottland

V roce 2006 u nás vzbudila rozruch až poprask knížka reportáží polského žurnalisty Mariusze Szczygieła Gottland. Autor zjevně pod vlivem těch, s nimiž u nás mluvil, rýsuje neradostný obraz pokleslé hmotařské české společnosti, …

Ráno na šichtu a ze šichty hned zase do korekce

Představujeme vám Miroslava Hampla (nar. 1932), laureáta na cenu Paměti národa 2019: Jako devatenáctiletý mladík nastoupil v květnu 1952 do jáchymovských uranových dolů, aby si odpracoval roční brigádu v těžkém průmyslu. V dole …

Co dělá slepici slepicí?

Se slepicemi jsme příbuznější, než bychom si bývali mysleli! A měkké „i“ je tu na místě, pánové…  „Pomineme-li peří. Když se my lidé srovnáváme s jinými živočichy, nejčastěji jako své blízké …

Střídání nenažranců s fanatiky pohání dějiny

Existují dva lidské typy ohrožující soužití: oportunista, v jiném jazykovém registru barbar, a fanatik. Pojí je pupeční šňůra: bezmezná nenažranost barbarů vyvolá moralizující vlnu, na níž surfují fanatici. Jakmile se fanatici …

Já si to teď možná vynahradím!

Andrej Babiš – O svém členství v KSČ řekl: „Prosím vás, v komunistické straně bylo 1,7 milionu lidí, já jsem byl řadový člen a asi jsem byl prospěchář, protože byla určitá výhoda být …

Miloš Zeman a „rekondiční pobyt“ v ÚVN: lež a mlžení

Deníky upozorňují na to, že prezident našeho státu je nyní (opět) zadržován v ÚVN v Praze jako pacient. Proč? Prý se jedná o „rekondiční pobyt“. Jako lékař a občan této země upozorňuji …