Velikonoční Last Minute

K nadcházejícím Velikonočním svátkům nám přichystal management Nových pořádků, které plíživě vystřídaly vratkou polistopadovou demokracii, velkolepou velikonoční pomlázku. (Pro pořádek podotýkám, že naše demokracie byla sice vratká, ale přesto to byla demokracie; a abych nebyl anonymní, pod novým managementem rozumím Andreje Babiše, Miloše Zemana, Vojtěcha Filipa, Tomio Okamuru, přičemž za křovím se krčí ČSSD a Piráti).

K tradici Velikonočních svátků patří, že někdo (beránek, Ježíš) bude obětován. Případně v lidové verzi, že někdo dostane nařezáno. Zdůvodnění bývá ušlechtilé (omlouvám se za citát, ale dnes se to snad smí): „Je pro vás lépe, aby jeden člověk umřel za lid, než aby zahynul celý národ“ (J 11,50). V našem případě jde nikoli o jedince, ale o kolektivum.

Dnešní velikonoce byly neformálně prodlouženy o jeden den. Protože si establishment Nových pořádků (zde vedení PS PČR) z útlocitnosti, dané pragmatismem, netroufl provést akt pomlázky přímo na Velký pátek, bude zjevně realizován v úterý 23. dubna. Poslanecká sněmovna nejspíš velkou většinou odhlasuje komunistický návrh na dodatečné zdanění finančních náhrad církvím a náboženským společnostem. Ty nebudou přímo obětovány, ale jen pořádně vzaty u huby, jednak aby se učinilo zadost spravedlnosti (jde o subjekty podle většiny lidí jednak neužitečné, jednak chtivé), a pak aby se prospělo veřejnému zájmu (jedno s druhým jde ruku v ruce).

Je tu ovšem něco nedomyšleného. V době „Starých pořádků, kdy nám vládli politici, co nemakali a kradli“ (tj. v době demokratické polistopadové ČR) platila zásada, že co se jednou závazně slíbí, má být taky splněno. Dnes se potichu zavádí zásada jiná, známá z minulosti o něco dávnější: co bylo jednou závazně slíbeno, má být podle toho, jak se nám (tj. establishmentu) momentálně hodí, splněno buď úplně, nebo částečně, nebo vůbec ne. A to bez ohledu na to, jestli jsou to zrovna církve, nebo já, vy, my všichni.

Zároveň ve veřejnosti (i v té „politické“) panuje přesvědčení, že je zbytečné se namáhat. Za prvé, v Poslanecké sněmovně se stejně nedá ničeho dosáhnout, protože si většina Nových pořádků komunistický návrh hladce prohlašuje. A za druhé, Ústavnímu soudu naopak nezbude než zákon nakonec zrušit, protože Ústavní soud je ze své podstaty spravedlivý. K tomu bych chtěl podotknout, že ze své podstaty spravedlivý je Bůh, kdežto lidské soudy za ním poněkud pokulhávají a náš Ústavní soud tuplem. Čili důvěra v soud se tu velmi podobá apatii. A naděje může vzniknout jen z toho, že se člověk soustavně a vytrvale brání něčemu, co považuje za nespravedlivé. Jistě, většinou to trvá dlouhou, často velmi dlouhou dobu. Ale z apatie ještě nikdy žádná naděje nevyrostla.

Shrnuto a podtrženo: obětovaným v tomto našem případě nejsou církve, obětovaným je česká demokracie. A prospěje to nanejvýš establishmentu Nových pořádků. Jenomže jen na čas: každý rakovinný nádor vesele bují, ale jen do té doby, než pacienta zabije: pak je i s nádorem konec.

Po tomto úvodu přejděme teď k vlastní Nabídce Last Minute Klubu na obranu demokracie:

Už zakrátko, 23. dubna – možná, že o něco málo později – dojde v Poslanecké sněmovně k závěrečnému hlasování o komunistickém návrhu. Ale do té doby jsme na tom vlastně fajn, můžeme ještě něco dělat. Tedy my jsme toho využili mimo jiné k tomu, že jsme zformulovali výzvu, v níž popisujeme nebezpečí, jež komunistická novela pro českou demokracii znamená, a vyzvali jsme všechny, kdo ve věci budou rozhodovat, aby to vzali v úvahu. Oslovili jsme i „občanskou společnost“, zejména nezávislé iniciativy. Doposud se nám pod výzvu podařilo shromáždit přes 3950 podpisů. Mezi signatáři je řada veřejně činných lidí.

Události BD, Velký pátek, 18. dubna 2019

publikováno: 23. 4. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Aura Karla Gotta a Václav Havel bez

Jako historka o tom, co bude po smrti, mi kdysi znělo vyprávění jednoho člověka, co se motal kolem prezidenta Havla. Dalajlama a Václav Havel po jakémsi společném vystoupení podepisovali fanouškům své knížky …

Prchal vyprchal a Babiš se ztrácí před očima

…. na dětinské hrátky Miloše Zemana není schopen Andrejův mediální guru nalézt lék. Důsledkem je Babišova zkroušenost a neklid. Po vlně posměchu se Hamáček zatvrdil a Zeman nepochopil, že možná už ani …

„Všechno jsme udělali správně,“ říká Carola Rackete

Kapitánka Sea Watch 3 Carola Rackete[1] si stojí za svým rozhodnutím vplout bez povolení do přístavu na Lampeduse. Neměla jinou možnost, zdůrazňuje v rozhovoru pro magazín německé veřejnoprávní televizní stanice …

Voda se neušetří tam, kde teče pryč

Konečně jsem v klidu a vůbec nejsem vyděšenej. Vojna s Turkem je vyhraná a boj se suchem taky, když nám vláda ve vodním zákoně připravila ty krajský komise na vodu a ty budou v období sucha …

Aby děti neumíraly – Josefu Kouteckému

Dnes byl u premonstrátů na Strahově pohřeb Josefa Kouteckého. Od mládí si vybral úděl léčit děti nemocné rakovinou. Ve svém díle obstál nejen statisticky (83 % vyléčených), ale hlavně osobně. …

Konec korektorů češtiny?

Na novém korektoru češtiny, který má v sobě kontrolu gramatiky, pravopisu i typografie, pracují lingvisté z Masarykovy univerzity. Má být téměř dokonalý a má být online zdarma: „Nový korektor češtiny má v sobě skloubit kontrolu …

K vyhazovu z práce Františka Lacka

Uveřejnili jsme článek pana Lacka, ve kterém konstatoval bez urážky, že jej za jeho názor vyhodili z práce. Považujeme právo jednotlivce na obranu proti organizaci za základní a z textu bylo jasné, …

Z odvážného loutku na nitích neuděláš

Článek o ideologii ve mně vzbudil zájem o to, jak to s těmi ideologiemi vlastně je? Z jedné ideologie jsem odešla, do další jsem spadla. Z komunismu do západního světa. Jak jsem se dočetla, „ideologie …