Kardinální koniny Dominika Duky

Na svatého Jana Nepomuckého, patrona země české, kardinál Dominik Duka žehnal koním na hradním náměstí, před recepcí s potentáty[1]. Konečně koním! chtělo by se říci. Za Duky se většinou na Hradčanech žehná spíš volům, sviním a skunkům. Křest už má za sebou i Ovčáček, a lidí, co jsou jako-katolíci, aby mohli na rauty s lepším cateringem, bude kolem určitě víc.

Nejde ale tolik o gesta, jako spíš o řeči. Dokonce nejspíš o jakost toho, co se mluví… Dá se říci, že způsob, jakým spolu mluvíme, určuje už několik let několik inženýrů ekonomie bez vlastního jazyka, bez mateřštiny. Ing. Klaus nemluvil česky ale směsicí angličtiny a se zdrobnělinkami, ing. Zeman se stále více zaplétá do šroubených frází, kterým sám říká bonmoty, a do sprosťáren, kterým říká pravda pravdoucí. Ing. Babiš žádnou mateřštinu nemá, jako ji neměl Husák, a žalostně uvízl kdesi mezi jazyky. Typové jako Telička, Staněk, Faltýnek, Brabec a většina dalších funkcionářů pouští na nás pajazyk – papalášské ptydepe, kde není po řeči ani památky a všecko zastanou fráze a kulišárny.

Za téhle situace je dost důležité, jakou řečí mluví „hlava místní katolické církve“ jeho eminence – do češtiny by se ten titul přeložil „pan vynikající – ten, který vyčnívá“.

Kolem milénia jsem se v rámci dotazů po jeho kázání zeptal biskupa Dominika Duky, proč, když káže o akutním nedostatku kněží a vyzývá k modlitbám za nové, proč nesvěří některé farnosti několika volným tajně vysvěceným ženatým kněžím své diecéze. Odpověděl mi obratem, že kněží je vlastně dost a víc jich není potřeba.

Ostatnímu publiku to asi stačilo, ale já si dlouho lámal hlavu, jak bychom tuhle logiku rozhovoru obhájili před sv. Tomášem Akvinským, sluncem a vzorem nejen Dukova řádu dominikánů, ale veškeré obce křesťanské.

Teď čtu v rozhovoru podobně suverénní a drsnou „argumentaci“ z týchž úst (Duka): „Myslím, že když bychom si vzali maturanta řekněme z roku 1937 a absolventa doktorandského studia dnes, byl by na tom lépe ten někdejší maturant. Největší krize, která se pak promítá do společnosti a politiky, je krize v humanitních oborech. Tyto obory ztratily svou logickou strukturu a berou člověka hlavně jako emotivní bytost. Víme přitom, jak jsou emoce nebezpečné. Podívejte se na Hitlera, když hovořil na stadionech, co se dělo. Nebo když hovořil Mussolini nebo Stalin…“[2]

Ale jen o kousek dál (tentýž?) Duka zcela lhostejný ke zdrojům i logice argumentace kanovníka, profesora, kazatele Petra Piťhy, chválí Piťhu důrazem na vzbuzení emocí a na jejich posílení. Sám Duka hlásá už vlastně cosi jako kult osobnosti páně Piťhovy:

(HlídacíPes) Když jste zmínil kázání pana Piťhy ze dne 28. září 2018 o Istanbulské úmluvě… Není to tak, že podlehl dezinformacím, že vycházel z interpretace některých serverů, které si s pravdivostí svého obsahu hlavu nelámou?

Duka: „Nevím, do jaké míry se vám dostaly do rukou materiály, z kterých vycházel. Vycházel z řady zdrojů. Ale je nutné zopakovat, že kázání má svou literární formu a každý kazatel hovoří nejen rozumně, ale do jisté míry působí také emotivně. Myslím, že podobné kázání nemůže pronést každý, ale pan profesor Piťha je matematický lingvista a je podle mého soudu odborník na evropské úrovni. To kázání splnilo svůj účel. Myslím, že reakce některých lidí vycházely z toho, že nedokážou číst historické spisy, včetně Bible.“

Už nehledám logiku tomistickou, už je mi jasné, že logikou tohoto typu argumentace je bohužel zásadní pohrdání osobou a intelektem tazatele. Papaláš může na cokoli říci cokoli beze studu, culí se u toho jako měsíček na hnoji a sám sobě přikyvuje hlavou o šesti bradách. Oponent nebo jenom někdo, komu to nedává smysl, je v rozpacích a tím ze hry venku – co říci na tak nehorázné protiřečení? To přece nemůže ani papaláš myslet vážně? Může, je ve funkci, všechno je to v jeho pravomoci. Je tam legálně, má podporu leckoho, ergo nemusí mluvit ani rozumně ani podle pravidel základní logiky…

Patřilo se jaksi samo sebou, nejen za Dukou velebené první republiky, že v kulturní zemi papaláš musel obhajovat svoje rozhodnutí argumenty, které si neprotiřečily, jinak byl za lháře nebo blbce – tedy jeho pravomoc byla ohrožena – koledoval si o sesazení. Dnes to neplatí. Duka, Zeman, Babiš se nedrží ve svých úřadech argumenty, ale jen prostou setrvačností moci a zvláštním charismatem, jehož pojidlem je jejich cynismus a zlověstné vazby na nelítostné vykonavatele jejich moci (impérium soukromých medií, soukromé policie, polostátní finanční úřednictvo).

Ještě jednu poznámku k jiné konině z Dukových úst: „…pan profesor Piťha je matematický lingvista a je podle mého soudu odborník na evropské úrovni. To kázání splnilo svůj účel. Myslím, že reakce některých lidí vycházely z toho, že nedokážou číst historické spisy, včetně Bible.“

Kardinál ukazuje i na svou úroveň theologickou a vůbec odbornou, když bez jediného důkazu nebo odkazu pálí salvy chvalořečí o úrovni na Piťhu. Přitom, asi nevědomky, užívá obratu: „splnilo svůj účel“ bez toho, že by se zamyslel nad prostředky. Probouzení strachu z odebírání dětí a paniky z kastrací bere kardinál jako použitelné prostředky ke splnění „svého účelu“. Dodnes nechápu jakého účelu, ani Duka ani Piťha jej neprozradili.

Duka statečně nejmenuje, když jeho drzost dorazí k největšímu odsudku „některých lidí“, kteří „nedokážou číst ani Bibli”… takové posudky bez argumentu se dávají u horších stolů po desátém pivu a omlouvá je jen rozostřená mysl a svázaný jazyk.

Koho by to zajímalo: Prof. Piťha svou současnou formu v oboru nejen „matematické lingvistiky” předvedl dokonale třeba v jedné ze svých přepatheizovaných pohádek o českých dějinách. Tam například příběhem ze středověké Prahy sděluje rozdíl mezi Čechy a cizáky takto: skvostnou klenbu chrámu Panny Marie a Karla Velikého na Karlově vymyslil a postavil dobrý, protože český stavitel, a jiný stavitel jej pomluvami zničil. Ten hnusný a hloupý byl samozřejmě přivandrovalec z Němec. Oboje – dobrý=český, zlý=německý sečteno v příběhu několikrát a Piťhou i několikrát podrženo.

To je jen ochutnávka Piťhovy logiky – celá kniha (Paměť a naděje – Z pověstí Čech a Moravy, 2003) je touhle logikou vystavěna. Dlouho jsem nečetl tak vlezlou a prolhanou věc pro děti.

Piťha se nejen tu ukazuje jako zlý dědeček na chatrném vozejčku ze Švejka. Duka jako žvanivý papaláš, kterého už kůň neunese, tak ho táhnou párem volů.


[1] Proč se žehná koním, vysvětlil dlouholetý podnikatel ve svatojánském plavení a převozníkování po Vltavě Bergman pro Rozhlas tím, že „lidi jeli na pouť na koních, tak se žehnali koně“. Až si Bergman udělá mezi počítáním tržby na vstupném, lísání se k papalášům světským i církevním a flusáním na „elitářského“ Tomáše Halíka trochu času, mohl by se optat: Co má společného už u Homéra symbol koně a vody? Proč patří k sobě utopený Jan, voda a kůň a ne třeba vlk nebo ovce, dojde asi pak i našemu mentálně znevýhodněnému převozníkovi.

Na přímluvu sv. Jana Nepomuckého se udály větší zázraky.

[2] https://hlidacipes.org/ve-jmenu-liberalni-demokracie-tu-mensina-utlacuje-vetsinu-rika-kardinal-duka/

publikováno: 20. 5. 2019

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ články


Může si Babiš starší i ve Švýcarsku dělat cokoli?

Vážený pane velvyslanče, obracím se k Vám s prosbou, aby se orgány Švýcarské konfederace v co nejkratší době …

U čínského koryta se kvičí blahem!

Už nestačí „apolitičnost“: Čínská komunistická strana teď vyžaduje otevřenou, veřejnou a jednoznačnou podporu – od vlastních …

Osamělí, pevní i vratcí lidé pana Giacomettiho

Pražská výstava byla vpravdě překvapující. Přiblížila sochařovu tvorbu od začátků přes surrealistické období k proslulým odhmotněným …

Němci, šlechtici, katolíci a navrch kněžouři u nás neprojdou! Kristovy milice versus Česko

Přestože o otázce vrácení majetků Řádu německých rytířů naše média poslední dobou neinformují natolik, jako tomu …

Rozdělená společnost? Naložme si různost. „Válka bude, víc vám neřeknu.“

Láska k sjednotitelům je prastarého data. Různí králové, císařové a generálové nedůležitých jmen přežívají v učebnicích dějepisu především …

Straka je tak drzá, jak blbá je opizice

Předpokládám, že pirát Michálek dostal děkovný mail od Marka Prchala za jeho kádrovací střelu do …

Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …