Vzpomínka na Jiřího Stránského

„Myslím si, že duše je formovaná čímsi nesmrtelným, co v sobě nese paměť předků, jejich myšlení a cítění a také naši vlastní životní zkušenost. Na rozdíl od hlavy a srdce pak duše ví, jak se popasovat s životem.“ (J.S.)

Jiří S. vyrůstal na Hanspaulce ve známé pražské rodině – jeho otec byl advokátem a dědeček z matčiny strany prvorepublikový ministr vnitra a předseda vlády Jan Malypetr. Byl příbuzný se zakladatel českého skautingu A. B. Svojsíkem a celý život byl skaut. Ještě před maturitou byl kvůli svému původu komunisty vyhozen z gymnázia a ve dvaadvaceti letech po vykonstruovaném procesu poprvé zavřen do vězení. Prošel několik pracovních táborů, včetně jáchymovských či příbramských uranových dolů. Chtěl se stát spisovatelem a učil se tomu od svých skvělých spoluvězňů, kněží, básníků, profesorů na lágrech.

V roce 1960 propuštěn na amnestii a o dva roky později mu v časopise Mladý svět otiskli první povídku. Pracoval jako dělník u Vodních staveb, kratší dobu také jako pomocný režisér u filmu (např. u Martina Friče a Hynka Bočana), ale z politických důvodů nemohl být přijat natrvalo. Dělal u benzínové pumpy, překládal z angličtiny a jako externista psal filmové scénáře. V létě 1968 čekal na vydání své první knihy s názvem Štěstí – povídky z vězeňského prostředí. Celý náklad cenzura zabavila a byl zničen. V roce 1973 byl Stránský na základě falešného obvinění znovu odsouzen a podmínečně propuštěn v roce 1975. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl zaměstnán ve Státním souboru písní a tanců.

Po sametové revoluci v roce 1989 se stal prezidentem Českého centra mezinárodního PEN klubu (1992–2006). Psal fejetony, glosy a publicistické příspěvky do různých novin a časopisů (v současnosti např. sloupek v Respektu a fejetony v Mladé frontě DNES). Teprve od devadesátých letech mu vyšly knihy povídek Štěstí, román Zdivočelá země (1991). Povídačky pro Klárku (1996) a Povídačky pro moje slunce (2003) jsou pohádky pro dceru posílal z vězení. Jeho básně vyšly ve sbírce sbírkou Za plotem (1999).

Napsal několik scénářů k filmům Kousek nebe (2005) a Bumerang (1998) – na motivy povídek z knihy Štěstí, televizní seriál Zdivočelá země (1997–2008). Za tento seriál získal v roce 2013 Cenu Josefa Škvoreckého. Je autorem námětu dokumentárního cyklu České televize Ztráta paměti (2000).

publikováno: 30. 5. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Instagram nahradil Facebook na pozici nejdůležitější zpravodajské platformy

Každý čtvrtý mladý dospělý člověk používá podle nové studie jako zdroj zpráv Instagram. Celkově ale důvěra ve zprávy na sociálních sítí klesá. Instagram není pro mladé lidi v Německu jen sítí …

Nenechat se udolat

Děkuji Petru Havlíkovi za jeho články, které jsou vždycky velmi dobře napsané. Zejména poslední jeho článek mne velice rozveselil, bravo! Jde na mě smutek z toho, jak to u vás …

Právo na vlastní konec

Přátelé! Naprostá většina petic je marných, nebo zbytečných, vím. Výjimky přesto existují. Kdyby se nám podařilo dát dohromady dostatečný počet podpisů, mohly by se dát věci do pohybu. Proto jen …

„Vrátíme si vaši zem zpátky!“ – Nová politika

Klaus ml. nezaložil stranu, ale další hnutí. Nestal se tudíž předsedou, ale vůdcem. Programem Trikolory je slogan s velmi podstatnou chybou. Možná je to hrubka, možná návod ke správnému čtení: Co …

Proč je moře kyselejší?

„normální svět VKM“: při zakládací párty Trikolóry Klaus mladší řekl, že se budou starat o domácí problémy, a ne o nějakého lachtana kdesi na Severním pólu. Z tohoto pohledu by …

Titanic – aneb skrývačka na šest

Máme instituce, které studují vývoj člověka, jeho dějiny a způsob jeho myšlení. Instituce, které rozvíjejí technický pokrok, sociální péči, zachovávání přírody, podporují lékařství a výzkum nových léků, literaturu, hudbu a …

Policejní tupost jako příznak

Když se policisté chovají agresivně k bezbranným lidem a jejich mluvčí a nadřízení cynicky lžou v prospěch agresivních zásahů, znamená to, že se cosi vážného děje. Buranství a podlost politické reprezentace je vzorem ani ne …

Děláme za málo a máme stres

Dva badatelé Sociologického ústavu AV ČR udělali srozumitelný závěr ze svých zkoumání o stavu české společnosti. Frustrace, která nese vzhůru různá „hnutí nespokojených občanů“ jedou na vlně, která se rodí …