Na sítích se rozhoduje o všem

Carole Cadwalladrová dostala Facebook na kolena tím, že dokázala propojení mezi Trumpovým předvolebním bojem a kampaní kolem brexitu. Rozhovor pro deník Der Tagesspiegel vedli Harald Schumann a Andreas Austilat.

Tagesspiegel: Paní Cadwalladrová, jako investigativní novinářka jste před rokem zveřejnila identitu whistleblowera Christophera Wylieho – s jeho souhlasem. Wylie pracoval pro Cambridge Analytica a naprogramoval nástroj, za pomoci kterého Trumpův volební tým stejně jako lidé kolem kampaně za brexit využili data milionů uživatelů Facebooku, aby je ovlivnili. Vaše rešerše vedly k tomu, že akcionáři Facebooku v r. 2018 zchudli o 160 milion dolarů. Jaké to bylo?

Carole Cadwalladrová: Bylo to bláznivé! Vůbec jsem nevěděla, jak tento příběh vyústí. Bylo to, jako by Facebook vybuchl před vašimi vlastními dveřmi. Moje práce zalarmovala mnoho lidí, samozřejmě je to velké zadostiučinění, když člověk konečně pochopí, že něco dokázal.


Tagesspiegel: Nejen že jste sklidila mnoho projevů uznání, ale také jste si nadělala mnoho nepřátel. Říkalo se o vás, že jste hysterická, bláznivá, zločinec, že šíříte spiklenecké teorie. Zasáhlo vás to?

Cadwalladrová: Někdy toho už bylo moc. Objevilo se sestříhané video, kde jsem za tónů ruské hymny bita a ohrožována zbraní. Měla jsem strach, protože to porušovalo hranice a budilo zdání, že násilí proti novinářům je něco akceptovatelného. Jindy mě zase nazvali bláznivou „catwoman“ (kočičí ženou, pozn. red.). To mě mělo zasáhnout jako ženu středního věku, která je bez rodiny a bez dětí, taková novodobá čarodějnice.


Tagesspiegel: Vaše odhalení zní jako scénář k filmu z Netflixu: americký miliardář ovlivňuje výsledek kampaně za brexit prostřednictvím firmy, aby ve
Velké Británii přivodil, citujeme, „největší ústavní změnu století“. A navíc v tom mají prsty Rusové.

Cadwalladrová: Nejdříve jsem tomu sama nemohla uvěřit. A Steve Bannon, tehdejší hlavní stratég Donalda Trumpa, byl viceprezidentem firmy Cambridge Analytica, která stále se svým sběrem dat v centru veškerého dění.


Tagesspiegel: Co přesně jste dokázala?

Cadwalladrová: Před referendem o brexitu tu byly dvě kampaně. Jedna s budoucím ministrem zahraničí Borisem Johnsonem, zvaná „Vote Leave“. A kampaň Nigela Faraga, čelního představitele UK Independent Party „Leave.EU“. Je dokázáno, že jejich organizátoři vydali více peněz, než dovoluje volební zákon. Kromě toho je dokázána i spolupráce obou skupin, což je také zakázané. Navíc není znám zdroj největšího obnosu peněz, ze kterého bylo vše financováno. Ten je nyní oficiálně vyšetřován.


Tagesspiegel: A Facebook sloužil v tažení za brexit jako zdroj dat.

Cadwalladrová: Ano. Je jisté, že data pro kampaň byla ilegálně pořízena na Facebooku. To nyní šetří britský pověřenec pro ochranu dat. A existují indicie, že ruská vláda spolupracovala s podnikatelem v pojišťovnictví Arronem Banksem, který byl hlavním sponzorem kampaně za brexit. Víme, že mu Rusko udělalo nabídku.


Tagesspiegel: Myslíte si, že všechny tyto
manipulace dokázaly ovlivnit výsledek referenda?

Cadwalladrová: To se samozřejmě nedá dokázat. Ale je to pravděpodobné. Proč jinak by to vše zainteresované osoby podnikaly? Myslím si, že ilegální aktivity sloužily k ovlivnění očekávaného těsného vítězství. Za tímto účelem bylo vydáno velmi mnoho peněz.


Tagesspiegel: Jak přesně toto ovlivňování vypadalo?

Cadwalladrová: Šlo o jedno procento voličů. „Vote Leave“ pro toto jedno procento vyvinulo strategii: microtargeting. Do centra pozornosti se dostali lidé, kteří jsou považováni za lehce ovlivnitelné – napřed mladí, bílí voliči z dělnické třídy. Byli navnaděni něčím, co připomínalo online hru: „Zadej výsledky evropských fotbalových zápasů a můžeš vyhrát 50 milionů liber.“ Samozřejmě nešlo o fotbal, ale jen a pouze o data účastníků.


Tagesspiegel: Jen proto, že se zajímám o fotbal, přece nejsem pro brexit?

Cadwalladrová: Ne, ale tato data byla stále jemněji filtrována. Někdo se zajímá o fotbal, určitou hudbu, určité oblečení, určité zprávy. Tímto způsobem dokázala Cambridge Analytica získat hledané osobnostní profily. Tak se podařilo najít klíčové publikum, které se chytlo na téma imigrace.


Tagesspiegel: Jak lze tuto cílovou skupinu oslovit?

Cadwalladrová: Tím, že oba poslední dny hlasování naplno otevřete kohoutky. Lidem se zobrazovaly na míru střižené reklamy na Facebooku a Googlu.


Tagesspiegel: Které šířily strach z přistěhovalců?

Cadwalladrová: Ano, tzv. „Dark Ads“. K tomu plakáty na ulicích, které zobrazovaly imigraci jako hrozbu.


Tagesspiegel: Pokud bylo během hlasování tolik nesrovnalostí, proč tak málo lidí zpochybňuje výsledek referenda?

Cadwalladrová: Vláda se toho účastnila několika svými ministry a labouristé se o to nezajímají, protože jejich předseda Jeremy Corbyn je sám zastáncem brexitu. Existují sice poslanci, kteří o tom otevřeně hovoří, ale jim nikdo nenaslouchá. A téměř všechna média, dokonce i BBC, jsou z této otázky paralyzována.


Tagesspiegel: Píšete o 
Američanech v pozadí. Byla podle vás kampaň za brexit zkouškou technik, které stejný tým o pět měsíců později aplikoval v amerických prezidentských volbách?

Cadwalladrová: Tak by se to dalo shrnout. Šlo o stejné metody. Pomocí mikrotargetingu byly přes sociální sítě cíleně šířeny emoce a strach.


Tagesspiegel: Pustila jste se do velice mocných osob. Když jdete po ulici, ohlédnete se občas, jestli vás někdo nesleduje?

Cadwalladrová: To se stává. Jeden z mých informátorů byl sledován, na internetu se objevily fotografie.


Tagesspiegel: K rozhovoru jste přijela na kole. Jaká bezpečnostní opatření jste přijala?

Cadwalladrová: Můj pes umí být hodně hlasitý. A samozřejmě jsem si zabezpečila svůj počítač proti útočníkům.


Tagesspiegel: Nemáte strach?

Cadwalladrová: Příběh mi za to stojí. Nikdy jsem nepomyslela na to přestat. A čím více si nás znepřátelí, tím více se ukazuje, že si dělají starosti.


Tagesspiegel: Vaše série článků vychází hlavně z výpovědí Christophera Wylieho, datového experta Cambridge Analytica. Jak jste ho vůbec našla?

Cadwalladrová: Přes LinkedIn.


Tagesspiegel: Tedy také přes sociální síť. Pak jste mu jednoduše zavolala?

Cadwalladrová: Ano, ale zašifrovaným hovorem přes komunikační program Signal. Předtím o své práci příliš nepřemýšlel, ale s Trumpovým příchodem do Bílého domu mu začalo svítat, že stvořil něco, co tyto volební výsledky umožňuje. Jeho zadavatel Steve Bannon se najednou stal šéfem štábu a seděl v národní bezpečnostní radě. Chris pak měl oprávněné obavy, že všechna data která shromáždili, nyní může využívat i Pentagon. Můj dotaz tedy zřejmě přišel ve správný okamžik.


Tagesspiegel: Když váš korunní svědek říká, že on a jeho kolegové dopomohli Trumpovi k vítězství, jedná se v první řadě pouze tvrzení.

Cadwalladrová: To je pravda. Ale někdo vydal miliony dolarů, aby všechna ta data získal a cíleně oslovil voliče. Mnoho solidních vědeckých studií dokazuje, jak drahocenná tato data pro předvolební kampaň byla.


Tagesspiegel: Jak jste se vůbec k tomuto tématu dostala?

Cadwalladrová: Začalo to příběhem o fake news a Google. Zadala jsem do vyhledávače „Židé jsou“ a Google mi navrhl „Židé jsou zlí“. Každý odkaz mě přiváděl na stránky s odpovědí, že Židé jsou zlí. V Německu by výsledek pravděpodobně vypadal jinak, ale nacistické stránky se na mém seznamu nacházely na prvních místech. Na otázku, jestli došlo k holocaustu, se objevily desítky stránek že ne, vše je lež. V průběhu další noci jsem našla amerického akademika, který všechny tyto fake news stránky katalogizoval a tak viděl, jak jsou propojené a seriózní média jako New York Times nebo Guardian vyhledávání doslova potlačují. Poprvé také zmínil firmu Cambridge Analytica.


Tagesspiegel: Kdy to bylo?

Cadwalladrová: V listopadu 2016, dva týdny po Trumpově zvolení. V síti, kterou každý den používáme a na které jsme závislí, se děly opravdu znepokojující věci.


Tagesspiegel: Měla jste někdy dojem, že jste na špatné stopě?

Cadwalladrová: Samozřejmě se ozývaly hlasy, že jsem trochu naivní a Cambridge Analytica nedělá nic ilegálního, ale pouze organizuje kampaně, stejně jako jiné firmy. Kořeny této společnosti leží ve skutečnosti v armádě. Během „války proti teroru“ se tato strategie nazývala „Winning the Hearts and Minds“ („Získej srdce a mysli“, pozn. red.). Nyní zasáhli, s přesvědčovacími technikami ovlivňujícími pohled lidí na realitu, do politiky u nás.


Tagesspiegel: Microtargeting během předvolební kampaně už v r. 2008 systematicky využíval i 
Barack Obama. Tehdy to bylo považováno za moderní a chytré. Je špatné jen proto, že to využívají špatní lidé?

Cadwalladrová: Obama to ale nepoužíval bez souhlasu lidí. Zanesli jste se do seznamu a pak jste dostávali aktuální zprávy. Nyní mluvíme o tom, že se přihlásí jedna osoba a volební štáb pak vycucá data stovek jejích přátel. To dělal Cambridge Analytica. Tito lidé operovali ohromujícími nástroji přímo v srdci demokracie. A hráči jako Rusové investují obrovské zdroje, aby zjistili, jak zmanipulovat svobodné volby.


Tagesspiegel: To zní opět jako spiknutí. Máte pro tyto teze důkazy?

Cadwalladrová: Důvěřuji Robertu Muellerovi, americkému zvláštnímu vyšetřovateli.


Tagesspiegel: …který vyšetřuje možná spojení Trumpova volebního štábu s Ruskem.

Cadwalladrová: A myslím si, že kdyby více lidí rozumělo tomu, co se stalo, přemýšleli by o referendu o brexitu zcela jinak. Každý den slyším v rozhlasu politiky apelující k respektování vůle lidu, protože jinak ztratí důvěru v demokracii. Vše je lež. Bohužel se to ještě nedostalo do mainstreamu.


Tagesspiegel: Cambridge Analytica byla rozpuštěna, Facebook musel slíbit transparentnost,
Evropská unie a mnoho vlád vyvíjí nástroje pro boj s předvolebními manipulacemi. Není to vývoj správným směrem?

Cadwalladrová: EU je jediná instituce na světě, která dokáže tyto firmy regulovat a právě s tím začala. To je pozitivní. Jen nejsem přesvědčená, jestli to skutečně k něčemu bude. Aby byl tento druh manipulace vyloučen, musí dojít k reformě volebních zákonů.


Tagesspiegel: Od vás pochází věta: „Američtí datoví giganti jsou agresivní koncerny, které na našich datech vydělávají sakra moc peněz.“ Zároveň sdílíte na
Twitteru jednu zprávu za druhou a máte tam 239.000 sledujících. Není v tom rozpor?

Cadwalladrová: Vždy jsem nenáviděla sociální média. Díky této kauze jsem ale najednou pochopila, jak účinný virální svět je. Rozhodně jsem chtěla své poznatky dostat mezi lidi. A pak jsem tam objevila síť občanů, kteří sami provádějí rešerše a od kterých jsem získala mnoho užitečných informací.


Tagesspiegel: Kolik času strávíte denně na Twitteru?

Cadwalladrová: Když je to možné, chci vědět všechno, co se děje a reagovat na to. Přiznávám, že v tom jsem zranitelná. Polovinu svého mozku dávám Twitteru, to vzbuzuje obavy. Na čtení románů zrovna čas nemám.


Tagesspiegel: Kdysi jste jeden napsala: „Jak vysvětlit lásku“ (u nás vyšla v r. 2006 pod titulem „Rodokmen“, pozn. red.). Pojednává o dětství v 70. letech – stejně, jako by to vaše.

Cadwalladrová: Nálada byla tehdy ve Walesu stejně deprimující, jaká je dnes ve starých průmyslových oblastech v Anglii. Zavírání ocelářských továren pro nás bylo stejné, jako dnešní soumrak automobilového průmyslu. Můj otec sice měl práci, ale jeho bratři o ni přišli. Pro mě jako dítě to ale byla doba svobody, za které jsme podnikali divoká tažení přes pole a lesy.


Tagesspiegel: O literární práci jste jednou prohlásila, že nejlepší na ní je, že můžete měnit fakta, pokud nezapadají do příběhu. Nestýská se vám po tom občas?

Cadwalladrová: Ne, nyní, když se novinařina nachází pod palbou, je dokumentace faktů o to důležitější. To zahnalo mou radost z fikce. Mým dalších projektem bude odborná kniha. Téma, kterým jsem se zabývala několik posledních let, nelze popsat v románu. Byl by natolik absurdní, že by mu nikdo nevěřil.


Carole Cadwalladrová je britská reportérka, píšící pro listy Observer a Guardian. Po studiích se učila novinařině v deníku Daily Telegraph, kde se proslavila jako autorka velkých kauz. V r. 2006 jí vyšel román Rodokmen, který byl přeložen do mnoha jazyků. Získala mnoho novinářských cen, mimo jiné za rozkrytí manipulací společnosti Cambridge Analytica amerického miliardáře Roberta Mercera v souvislosti s referendem o brexitu.

Politiq.cz.

publikováno: 12. 6. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Jsme před divochy jako chudáci

„Prostota a neotesanost je vhodnou podmínkou, aby se svědectví člověka stalo důvěryhodným. Lidé ducha vybroušeného postřehnou …

Je to blbé drazí krajané, ale ojebali nás

Jak to, že mě nikdo nereprezentuje? Říkáte si to často taky? Příklad první – Gretiny …

Agresivní charisma, Klaus jako děvkař a kompro i na ty druhé

Když se řekne Klaus, Zeman, Babiš, co vás napadne? Líbí se mi, že jste začal …

Nejsme premianti, jsme ostuda?

Otevřená slova, proč se na některou z vrcholných funkcí Evropské unie nepropracoval jediný kandidát východoevropských zemí, …

Přijde Vítězný únor v létě?

Lidová letenská veselice z 23. června odezněla a přinesla uklidnění: je nás přece jen velká síla. Pak …

Mariánský sloup?

Na Staroměstském náměstí chtějí znovu postavit mariánský sloup, zničený 3. listopadu 1918. Prý tak bude napravena …

Neviditelný sloup

Dlouhé prapory visí dolů, domy jako kamenné jazyky se zdvihají vzhůru, rozstříhány ulicemi, a nad šedým, …

Nečekejme charismatika, ale „prací drobnou“ napravujme řád

V neděli 23. 6. 2019 mne potěšilo 283 tisíc demonstrujících na Letné. A ještě více mne …