Aby děti neumíraly – Josefu Kouteckému

Dnes byl u premonstrátů na Strahově pohřeb Josefa Kouteckého. Od mládí si vybral úděl léčit děti nemocné rakovinou. Ve svém díle obstál nejen statisticky (83 % vyléčených), ale hlavně osobně. Nezcyničtěl, neotupěl, ale prohloubil v sobě nejlidštější vlastnosti charakteru – soucit, trpělivost a zvídavost.

Nesbíral tituly, funkce a cestovatelské dojmy, ale krásné všední rozkoše z pábení a poslechu hudby. Hledal umělecká díla a duchovní zkušenosti, tříbil intelekt a zkoušel paměť.

Po léta bojoval s nelidskými lidmi a poměry. Lidštějších poměrů se i on dožil až po „sametu“. Na dnes prý „netotalitní“ dobu normalizační 70. a 80. let vzpomínal často. Léky pro děti nebyly, takže se opatřovaly pokoutně přes příbuzné z „kapitalistické“ ciziny, protože soudruzi na vlastní vývoj léků nedali a na léky „západní“ dělali oficiální objednávky  tak, že pokud nějaké přišly, dítě už mohlo být po smrti.

Koutecký touto svou osobní zkušeností rozeznával režimy relativně lidské, jako je ten dnešní, a nelidské. Mezi obojím je rozdíl fatální – v jednom má nemocný jedinec slušnou šanci, ve druhém je bezmocný a čeká, kdo se smiluje.

Nelidské režimy totiž pečují o blaho všeho lidstva a světový mír a pracující lid a jiné modly, ale jednotlivé děti bez zájmu hynou.

Dnes víme, které režimy nechávají své občany hynout, známe i jejich novobolševickou pátou kolonu u nás. Onkolog vzpomínal na vlezlost estébáků a cynické partajní kádry ožralé vlastní mocí – tyhle typy máme teď u moci. Zas zastupují zájmy nelidských režimů a ve prospěch svých geopolitických cílů a obchodního prospěchu, lhostejně nechají chřadnout jednotlivé lidi.

Josef Koutecký nosil děti na rukou a některé i před smrtí pokřtil. Holt, věděl, co pomáhá.

Sám sobě ordinoval po těžkých dnech večerní meditaci se Smetanovo „Z mého života“, doutník a slivovici. Holt věděl, co je dobré.

***

publikováno: 13. 7. 2019

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Rudá armáda před 80 lety přepadla Polsko

Před 80 lety, 17. září 1939, zákeřně napadl Sovětský svaz Polsko. Učinil tak bez formálního vyhlášení války. Vrazil tak kudlu do zad polské armádě, která se bránila proti německému vpádu …

Chytrý člověk žije hloupě

„Rozděleni svobodou“ – Výsledky průzkumu se převalují od úst k ústům. Sociologie a statistika daly svoje plody. Bohužel nad kategorie „chlebařiny“ a „spokojenosti“ se nedostaly. Štěstí člověka, nebo dokonce nějaký smysl jeho života, …

Proklepněte si věčného poslance

Dne 10. září na Českém rozhlasu v Interview Plus hovořil poslanec Marek Benda s nostalgií o tom, jak se „za našich časů“ (míněno za časů vlády ODS) odstupovalo z mnohem nižších postů než …

Hrozí vybombardování Dejvic

Pomník z roku 1980 je „symbol vítězství“ Rudé armády z roku 1968, skrytou výhrůžkou Maďarskem (1956). V tom samém roce (1980) předešel sovětské okupaci Polska generál Jaruzelski vyhlášením stanného práva. Pomník Koněva byl postaven …

Česko-polská výstava o pádu režimu a disentu

V úterý 1. října rozezvučí starobylou Vodní tvrz v Jeseníku legendární písně Karla Kryla v podání jeho bratra Jana. Zahájí tak dvojjazyčnou výstavu s názvem „Nebyli jsme sami / Nie byliśmy sami“, kterou k 30. …

Cena za to, že Zeman něco plácne

Můžeme podobně jako Karel Schwarzenberg vtipkovat, že na existenci samostatného Kosova se může Zeman poptat u českých fotbalistů, ale zahraničně-politicky to taková bžunda není. … Kosovo rozhodně není příkladem klidné, bezpečné …

Anděl strážný

Nedožité šedesátiny Maria Kotrby (1959–2011) měly být zhodnoceny výstavou v Galerii hlavního města Prahy, ale kulturátoři hlavního města jeho oslavu zrušili ve prospěch výstavy  agenta StB a nonšalantního profesora Bedřicha Dlouhého …

Začínáme dělat správnou zahraniční politiku?

To znamená politiku opačnou než tu, kterou prosazuje Božkov z Hradu? Mám na mysli rostoucí (nejen český) odpor k nekalým praktikám Číny. Začalo to primátorem Prahy Hřibem, který odmítl uznat doktrínu „jedné Číny.“ …