Co hrozí Agrofertu

Ačkoli se značná část novinářské a nezemědělské veřejnosti domnívá, že definitivní výsledky auditů EU týkající se oprávněnosti čerpání dotací společnostmi z Holdingu Agrofert „odstřihnou“ tyto společnosti od evropských podpor, minimálně v oblasti zemědělství k takovému kroku pravděpodobně dojde spíš a dříve v souvislosti se změnami Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2020. Ty budou sice s vysokou pravděpodobností uplatňovány až od roku 2022, neboť plánovaný začátek v roce 2021 se nestihne vzhledem k tomu, že nově zvolený Evropský parlament a ještě ani ne zvolená Evropská Komise podrobí nepochybně dosud předjednané podmínky rozpočtu EU a jednotlivých kapitol revizi. I tak může být ale rok 2022 dřívějším termínem, než předpokládané vleklé spory kolem auditů a vyslovení skutečně konečného verdiktu v otázce střetu zájmů současného premiéra.

Již dnes se ví, že první jednání mezi českou stranou a auditory EU poté, co si obě strany vymění své postoje k předběžným výsledkům, proběhne až počátkem příštího roku. To ovšem nebude konec, zvláště poté, co z české strany zazněla silná slova o kompetentnosti evropských úředníků, kteří primární dokument připravili. Lze tak předpokládat, že kauza bude dále řešena u evropských soudních institucí, a takové procesy trvají několik let. To by mimo jiné znamenalo, že po celou dobu sporu budou moci firmy z Holdingu Agrofert nadále čerpat minimálně část (ale tu významnou) evropských dotací, obvykle označované jako „nárokové“.

Pokud se ale v připravovaných změnách SZP prosadí základní principy, které schválil v dubnu letošního roku klíčový zemědělský výbor Evropského parlamentu, skončí pro Agrofert JAKÉKOLI dotace v den, kdy v zemědělství začne platit nová podoba SZP, tedy zřejmě od 1. 1. 2022. A to i v případě, pokud by bylo odmítnuto krácení dotací největším zemědělským podnikům, tedy zastropování. Krácení by přitom připravilo nejen Agrofert, ale i jiné velké průmyslové zemědělce v ČR o část peněz, o kolik by to skutečně bylo, by ale záleželo na tom, zdali budou moci tyto podniky uplatnit odpočet nákladů na zaměstnance. Pokud by to bylo v plné výši, pak velké zemědělské podniky v ČR téměř o žádné peníze nepřijdou. Současný návrh je ale 50 procent, což by tyto podniky o nějakou částku připravilo, ne ale tak významnou, jak se obvykle v médiích uvádí.

Skutečné nebezpečí pro Agrofert (ne však pro velké průmyslové zemědělce) představuje tak úplně jiný princip – a tím je povinné zavedení institutu „aktivního“ (skutečného) zemědělce, což je také jedním z principů navržených evropským zemědělským výborem. Podle něj by totiž neměl mít nárok na žádné dotace podnik, jehož příjmy pocházejí z větší části z jiné, než zemědělské produkce, což se jak v minulosti, tak dnes, tak samozřejmě i v budoucnosti Agrofertu jednoznačně týká. Ačkoli se v ČR v souvislosti s Agrofertem mluví především o jeho roli v zemědělství, případně potravinářství, pochází většina příjmů tohoto Holdingu z nezemědělských činností. Ve smyslu aktivního zemědělce Agrofert prostě nikdy nebyl a není zemědělským podnikem.

Pokusy o zavedení aktivního zemědělce jako podmínky pro příjem zemědělských dotací už byly v současném, probíhajícím sedmiletém programovém období, různými modifikacemi se ale v čase měnily a nakonec se od této podmínky ustoupilo. Pakliže ale vycházíme z předpokladu, že budoucí rozpočet na SZP bude mít k dispozici méně peněz a zároveň je zřejmé, že institut aktivního zemědělce v praxi zajišťuje, aby zemědělské dotace čerpali jen zemědělci, lze velmi pravděpodobně předpokládat, že v konečné podobě SZP po roce 2020 se aktivní zemědělec jako legitimizace nároku na dotace uplatní. Vzhledem k tomu pak, že další podmínkou k čerpání zemědělských dotací bude dokládání kapitálového propojení firem žádajících o dotaci, byly by všechny firmy Agrofertu z možností čerpat zemědělské dotace vyloučeny. Samozřejmě je jasné, že nakonec se princip aktivního zemědělce ani kapitálového propojení nemusí v definitivní podobě SZP po roce 2020 uplatnit. To je však velmi málo pravděpodobné. Tím spíše, že právě kauzy našeho premiéra v praxi ukázaly, že obě uvedené podmínky mají svůj smysl.

Aby to bylo ale ještě složitější, je vhodné vědět, že mnozí velmi malí zemědělci v EU princip aktivního zemědělce také nesplňují – samotné zemědělství je neuživí a často je tak jen doplňkem k běžné civilní nezemědělské profesi nebo prostě něčím, jako je „druhé zaměstnání“. Pro tyto subjekty jsou přitom dotace velmi důležité, a bude tak na tvůrcích budoucí SZP, aby vzali tuto situaci v úvahu. Řešení ovšem není zas tak složité – princip aktivního zemědělce jako podmínky k čerpání dotací by se mohl uplatňovat až od určité výměry nebo výše tržeb za hospodářský rok.

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR.

publikováno: 19. 7. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Ráno na šichtu a ze šichty hned zase do korekce

Představujeme vám Miroslava Hampla (nar. 1932), laureáta na cenu Paměti národa 2019: Jako devatenáctiletý mladík nastoupil v květnu 1952 do jáchymovských uranových dolů, aby si odpracoval roční brigádu v těžkém průmyslu. V dole …

Co dělá slepici slepicí?

Se slepicemi jsme příbuznější, než bychom si bývali mysleli! A měkké „i“ je tu na místě, pánové…  „Pomineme-li peří. Když se my lidé srovnáváme s jinými živočichy, nejčastěji jako své blízké …

Střídání nenažranců s fanatiky pohání dějiny

Existují dva lidské typy ohrožující soužití: oportunista, v jiném jazykovém registru barbar, a fanatik. Pojí je pupeční šňůra: bezmezná nenažranost barbarů vyvolá moralizující vlnu, na níž surfují fanatici. Jakmile se fanatici …

Já si to teď možná vynahradím!

Andrej Babiš – O svém členství v KSČ řekl: „Prosím vás, v komunistické straně bylo 1,7 milionu lidí, já jsem byl řadový člen a asi jsem byl prospěchář, protože byla určitá výhoda být …

Miloš Zeman a „rekondiční pobyt“ v ÚVN: lež a mlžení

Deníky upozorňují na to, že prezident našeho státu je nyní (opět) zadržován v ÚVN v Praze jako pacient. Proč? Prý se jedná o „rekondiční pobyt“. Jako lékař a občan této země upozorňuji …

Výročí s devítkou a statečnost nemnohých

Připomínám jedno malé výročí velké statečnosti. V roce 1939 nás zaplavila vlna rudých praporů s polámanými kříži. Národ byl zdeptán, sražen na kolena a zklamán marnými nadějemi na pomoc zvenčí. A v tuto dobu …

Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …