Co hrozí Agrofertu

Ačkoli se značná část novinářské a nezemědělské veřejnosti domnívá, že definitivní výsledky auditů EU týkající se oprávněnosti čerpání dotací společnostmi z Holdingu Agrofert „odstřihnou“ tyto společnosti od evropských podpor, minimálně v oblasti zemědělství k takovému kroku pravděpodobně dojde spíš a dříve v souvislosti se změnami Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2020. Ty budou sice s vysokou pravděpodobností uplatňovány až od roku 2022, neboť plánovaný začátek v roce 2021 se nestihne vzhledem k tomu, že nově zvolený Evropský parlament a ještě ani ne zvolená Evropská Komise podrobí nepochybně dosud předjednané podmínky rozpočtu EU a jednotlivých kapitol revizi. I tak může být ale rok 2022 dřívějším termínem, než předpokládané vleklé spory kolem auditů a vyslovení skutečně konečného verdiktu v otázce střetu zájmů současného premiéra.

Již dnes se ví, že první jednání mezi českou stranou a auditory EU poté, co si obě strany vymění své postoje k předběžným výsledkům, proběhne až počátkem příštího roku. To ovšem nebude konec, zvláště poté, co z české strany zazněla silná slova o kompetentnosti evropských úředníků, kteří primární dokument připravili. Lze tak předpokládat, že kauza bude dále řešena u evropských soudních institucí, a takové procesy trvají několik let. To by mimo jiné znamenalo, že po celou dobu sporu budou moci firmy z Holdingu Agrofert nadále čerpat minimálně část (ale tu významnou) evropských dotací, obvykle označované jako „nárokové“.

Pokud se ale v připravovaných změnách SZP prosadí základní principy, které schválil v dubnu letošního roku klíčový zemědělský výbor Evropského parlamentu, skončí pro Agrofert JAKÉKOLI dotace v den, kdy v zemědělství začne platit nová podoba SZP, tedy zřejmě od 1. 1. 2022. A to i v případě, pokud by bylo odmítnuto krácení dotací největším zemědělským podnikům, tedy zastropování. Krácení by přitom připravilo nejen Agrofert, ale i jiné velké průmyslové zemědělce v ČR o část peněz, o kolik by to skutečně bylo, by ale záleželo na tom, zdali budou moci tyto podniky uplatnit odpočet nákladů na zaměstnance. Pokud by to bylo v plné výši, pak velké zemědělské podniky v ČR téměř o žádné peníze nepřijdou. Současný návrh je ale 50 procent, což by tyto podniky o nějakou částku připravilo, ne ale tak významnou, jak se obvykle v médiích uvádí.

Skutečné nebezpečí pro Agrofert (ne však pro velké průmyslové zemědělce) představuje tak úplně jiný princip – a tím je povinné zavedení institutu „aktivního“ (skutečného) zemědělce, což je také jedním z principů navržených evropským zemědělským výborem. Podle něj by totiž neměl mít nárok na žádné dotace podnik, jehož příjmy pocházejí z větší části z jiné, než zemědělské produkce, což se jak v minulosti, tak dnes, tak samozřejmě i v budoucnosti Agrofertu jednoznačně týká. Ačkoli se v ČR v souvislosti s Agrofertem mluví především o jeho roli v zemědělství, případně potravinářství, pochází většina příjmů tohoto Holdingu z nezemědělských činností. Ve smyslu aktivního zemědělce Agrofert prostě nikdy nebyl a není zemědělským podnikem.

Pokusy o zavedení aktivního zemědělce jako podmínky pro příjem zemědělských dotací už byly v současném, probíhajícím sedmiletém programovém období, různými modifikacemi se ale v čase měnily a nakonec se od této podmínky ustoupilo. Pakliže ale vycházíme z předpokladu, že budoucí rozpočet na SZP bude mít k dispozici méně peněz a zároveň je zřejmé, že institut aktivního zemědělce v praxi zajišťuje, aby zemědělské dotace čerpali jen zemědělci, lze velmi pravděpodobně předpokládat, že v konečné podobě SZP po roce 2020 se aktivní zemědělec jako legitimizace nároku na dotace uplatní. Vzhledem k tomu pak, že další podmínkou k čerpání zemědělských dotací bude dokládání kapitálového propojení firem žádajících o dotaci, byly by všechny firmy Agrofertu z možností čerpat zemědělské dotace vyloučeny. Samozřejmě je jasné, že nakonec se princip aktivního zemědělce ani kapitálového propojení nemusí v definitivní podobě SZP po roce 2020 uplatnit. To je však velmi málo pravděpodobné. Tím spíše, že právě kauzy našeho premiéra v praxi ukázaly, že obě uvedené podmínky mají svůj smysl.

Aby to bylo ale ještě složitější, je vhodné vědět, že mnozí velmi malí zemědělci v EU princip aktivního zemědělce také nesplňují – samotné zemědělství je neuživí a často je tak jen doplňkem k běžné civilní nezemědělské profesi nebo prostě něčím, jako je „druhé zaměstnání“. Pro tyto subjekty jsou přitom dotace velmi důležité, a bude tak na tvůrcích budoucí SZP, aby vzali tuto situaci v úvahu. Řešení ovšem není zas tak složité – princip aktivního zemědělce jako podmínky k čerpání dotací by se mohl uplatňovat až od určité výměry nebo výše tržeb za hospodářský rok.

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR.

publikováno: 19. 7. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …

Omrzelost skutečností

„Jsme-li zklamáni realitou, církví nebo sami sebou můžeme mít pokušení upnout se k nasládlému smutku, který východní otcové nazývali omrzelost. Kardinál Tomáš Špidlík říkal: »Nával smutku nad životem samotným, společenstvím druhých …

Otázka do vědomostní soutěže po třiceti letech

Česká televize už začala s připomínáním třicetiletého výročí sametové revoluce. Ve vědomostní soutěži Kde domov můj? byla například soutěžícímu položena otázka „S projevem kterého politika je spojen slogan nejsme děti, skandovaný …