Přenos informací mezi dvěma nezávislými entitami

Existuje nový vědecký směr, který se sám pojmenoval biocentrismus. Jde o směr, který spojuje fyziku s biologií. Snaží se zjistit, zda vědomí člověka je výsledkem chemických procesů v mozkové tkáni, nebo zda vědomí existuje samo o sobě. Experimentálně byly uskutečněny pokusy, které by měly dokazovat (pouze v mikrosvětě), že existuje přenos informací mimo známé principy, mezi dvěma nezávislými entitami:

Bylo zjištěno, že částice se před měřením nachází ve stavu tzv. superpozice. Superpozice je stav částice, ve kterém se najednou nachází ve všech možných stavech a pozicích. Problém měření tedy není způsoben tím, že bychom nedokonale měřili, ale je to de facto problém reality.

Tato zvláštní skutečnost byla prokázána pomocí slavného dvojšterbinového experimentu. Odborníci také předpokládají, že vědomí je generováno tzv. implicitním (defaultním) systémem (Koukolík, 2013). Implicitní systém je aktivní ve chvílích, kdy jsme pouze sami se sebou, nepřijímáme žádné výrazné podněty z okolí a nevěnujeme se žádným jiným činnostem. Je to neuronová aktivita, která se vyskytuje především ve vnitřní části prefrontální kůry, zejm. předních částí čelních laloků mozku a zadní část gyrus cinguli.

Součástí systému jsou také korové oblasti, které mají vztah k paměti (především k autobiografické a dlouhodobé paměti). Kromě paměti je implicitní systém propojen také s představami o budoucnosti a morálními rozhodnutími. Tento systém není uzavřený, ale je fluidní a jeho aktivita se přesouvá skrze celý mozek. Při jiných aktivitách pak neuronová aktivita tohoto systému klesá a přesouvá se do konkrétních mozkových center (např. při řeči se přesouvá do řečových oblastí). Neuronová aktivita klesá také při spánku.

Při celkové anestezii se implicitní systém rozdělí a přestává vzájemně komunikovat. Implicitní systém je také značně ovlivněn plasticitou mozku (Koukolík, 2013). Za zmínku stojí určitě kvantová teorie vědomí nositele Nobelovy ceny Johna Ecclese, kterou vytvořil společně s fyzikem Friedrichem Beckem (1992). Podle nich se kvantový fenomén vědomí vyskytuje při biologickém jevu exocytóze, během které se vytváří kvantové tunelování.

Celá záležitost je multidisciplinární a nelze dělat závěry bez znalosti celku. Je velkou otázkou, zda lidské vědomí je schopno porozumět samo sobě. Pravděpodobnostně nikoliv. To ovšem neznamená, že neexistuje žádná možnost dobrat se výsledku, který by byl nejen realitou, ale i uchopitelný. Lze postupně delegovat jednotlivé sub celky výsledné skládačky do systému, který bude eliminovat to (případy), co nevyhovuje logickému, vzájemně propojenému výsledku.

Tato možnost je limitována strojově ve smyslu samoučících se procesorových celků a jejich rozvojem. Již dnes existují vysokovýkonné celky, které imitují umělou inteligenci a jejich způsob „myšlení“ musel být přerušen (odstaven), protože postupně v jejich interakci nastal stav, kdy jejich tvůrci přestali rozumět, co si vzájemně sdělují a jakým, jimi samotnými vytvořeným, jazykem. Dále je zřejmé, že v případě prolomení znalostních bariér do nové dimenze z hlediska např. využití a přeměny energie může dojít k nepředvídatelným důsledkům v oblasti interakce uvnitř lidské komunity. Jsme jako druh skutečně připraveni na převratné změny jak v chápání světa kolem nás, tak na obsah toho, co je nám zatím utajeno?

publikováno: 21. 7. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Dítě v síti, aneb Když dítě je vaše, ale síť je všech

Nové technologie nám přinášejí nové touhy. Teď, když jsou Vánoce za dveřmi, jsme už zase v hledáčku prodejců všeho možného: výkonnější počítače, rychlejší internety, chytřejší mobily… A co teprve naše děti? …

Nejcennější, co máme?

Nebavíte se už s lidmi kolem o Babišovi? Zemanovi? Rusácích? Migrantech? Islámu? Už se ani nezdravíte s dávnými přáteli, protože oni podle Vás volí zlo? Už byste jim ani nepomohli, ani byste je …

Gottland

V roce 2006 u nás vzbudila rozruch až poprask knížka reportáží polského žurnalisty Mariusze Szczygieła Gottland. Autor zjevně pod vlivem těch, s nimiž u nás mluvil, rýsuje neradostný obraz pokleslé hmotařské české společnosti, …

Ráno na šichtu a ze šichty hned zase do korekce

Představujeme vám Miroslava Hampla (nar. 1932), laureáta na cenu Paměti národa 2019: Jako devatenáctiletý mladík nastoupil v květnu 1952 do jáchymovských uranových dolů, aby si odpracoval roční brigádu v těžkém průmyslu. V dole …

Co dělá slepici slepicí?

Se slepicemi jsme příbuznější, než bychom si bývali mysleli! A měkké „i“ je tu na místě, pánové…  „Pomineme-li peří. Když se my lidé srovnáváme s jinými živočichy, nejčastěji jako své blízké …

Střídání nenažranců s fanatiky pohání dějiny

Existují dva lidské typy ohrožující soužití: oportunista, v jiném jazykovém registru barbar, a fanatik. Pojí je pupeční šňůra: bezmezná nenažranost barbarů vyvolá moralizující vlnu, na níž surfují fanatici. Jakmile se fanatici …

Já si to teď možná vynahradím!

Andrej Babiš – O svém členství v KSČ řekl: „Prosím vás, v komunistické straně bylo 1,7 milionu lidí, já jsem byl řadový člen a asi jsem byl prospěchář, protože byla určitá výhoda být …

Miloš Zeman a „rekondiční pobyt“ v ÚVN: lež a mlžení

Deníky upozorňují na to, že prezident našeho státu je nyní (opět) zadržován v ÚVN v Praze jako pacient. Proč? Prý se jedná o „rekondiční pobyt“. Jako lékař a občan této země upozorňuji …