Přenos informací mezi dvěma nezávislými entitami

Existuje nový vědecký směr, který se sám pojmenoval biocentrismus. Jde o směr, který spojuje fyziku s biologií. Snaží se zjistit, zda vědomí člověka je výsledkem chemických procesů v mozkové tkáni, nebo zda vědomí existuje samo o sobě. Experimentálně byly uskutečněny pokusy, které by měly dokazovat (pouze v mikrosvětě), že existuje přenos informací mimo známé principy, mezi dvěma nezávislými entitami:

Bylo zjištěno, že částice se před měřením nachází ve stavu tzv. superpozice. Superpozice je stav částice, ve kterém se najednou nachází ve všech možných stavech a pozicích. Problém měření tedy není způsoben tím, že bychom nedokonale měřili, ale je to de facto problém reality.

Tato zvláštní skutečnost byla prokázána pomocí slavného dvojšterbinového experimentu. Odborníci také předpokládají, že vědomí je generováno tzv. implicitním (defaultním) systémem (Koukolík, 2013). Implicitní systém je aktivní ve chvílích, kdy jsme pouze sami se sebou, nepřijímáme žádné výrazné podněty z okolí a nevěnujeme se žádným jiným činnostem. Je to neuronová aktivita, která se vyskytuje především ve vnitřní části prefrontální kůry, zejm. předních částí čelních laloků mozku a zadní část gyrus cinguli.

Součástí systému jsou také korové oblasti, které mají vztah k paměti (především k autobiografické a dlouhodobé paměti). Kromě paměti je implicitní systém propojen také s představami o budoucnosti a morálními rozhodnutími. Tento systém není uzavřený, ale je fluidní a jeho aktivita se přesouvá skrze celý mozek. Při jiných aktivitách pak neuronová aktivita tohoto systému klesá a přesouvá se do konkrétních mozkových center (např. při řeči se přesouvá do řečových oblastí). Neuronová aktivita klesá také při spánku.

Při celkové anestezii se implicitní systém rozdělí a přestává vzájemně komunikovat. Implicitní systém je také značně ovlivněn plasticitou mozku (Koukolík, 2013). Za zmínku stojí určitě kvantová teorie vědomí nositele Nobelovy ceny Johna Ecclese, kterou vytvořil společně s fyzikem Friedrichem Beckem (1992). Podle nich se kvantový fenomén vědomí vyskytuje při biologickém jevu exocytóze, během které se vytváří kvantové tunelování.

Celá záležitost je multidisciplinární a nelze dělat závěry bez znalosti celku. Je velkou otázkou, zda lidské vědomí je schopno porozumět samo sobě. Pravděpodobnostně nikoliv. To ovšem neznamená, že neexistuje žádná možnost dobrat se výsledku, který by byl nejen realitou, ale i uchopitelný. Lze postupně delegovat jednotlivé sub celky výsledné skládačky do systému, který bude eliminovat to (případy), co nevyhovuje logickému, vzájemně propojenému výsledku.

Tato možnost je limitována strojově ve smyslu samoučících se procesorových celků a jejich rozvojem. Již dnes existují vysokovýkonné celky, které imitují umělou inteligenci a jejich způsob „myšlení“ musel být přerušen (odstaven), protože postupně v jejich interakci nastal stav, kdy jejich tvůrci přestali rozumět, co si vzájemně sdělují a jakým, jimi samotnými vytvořeným, jazykem. Dále je zřejmé, že v případě prolomení znalostních bariér do nové dimenze z hlediska např. využití a přeměny energie může dojít k nepředvídatelným důsledkům v oblasti interakce uvnitř lidské komunity. Jsme jako druh skutečně připraveni na převratné změny jak v chápání světa kolem nás, tak na obsah toho, co je nám zatím utajeno?

publikováno: 21. 7. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …

Omrzelost skutečností

„Jsme-li zklamáni realitou, církví nebo sami sebou můžeme mít pokušení upnout se k nasládlému smutku, který východní otcové nazývali omrzelost. Kardinál Tomáš Špidlík říkal: »Nával smutku nad životem samotným, společenstvím druhých …

Otázka do vědomostní soutěže po třiceti letech

Česká televize už začala s připomínáním třicetiletého výročí sametové revoluce. Ve vědomostní soutěži Kde domov můj? byla například soutěžícímu položena otázka „S projevem kterého politika je spojen slogan nejsme děti, skandovaný …