Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů (ke 2. srpnu)

Romové chystají na Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů 1. ročník pietního aktu v Terezíně.

V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. Cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau. Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence (od února 1943 do července 1944) vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 20 tisíc romských a sintských vězenkyň a vězňů bylo v táboře zavražděno v plynových komorách, hladem, nedostatečnou péčí a mučením.

Tento den ustanovil v roce 2011 polský senát jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů. Roku 2013 bylo datum 2. srpna prohlášeno Radou Evropy Mezinárodním dnem připomínky také na celoevropské úrovni.

Chceme tento den připomenout vyvěšením romských vlajek, společným setkáním, diskusí a kulturním programem. Při příležitosti tohoto výročí se romští aktivisté a jejich sympatizanti, kteří nemají možnost se zúčastnit pietních akcí v Osvětimi, rozhodli uspořádat setkání v Terezíně. Podle zatím kusých informací víme, že Romové, nejspíše jako jednotlivci, byli vězněni v Malé pevnosti.

Zdá se, že se Česká republika otevírá cestě vzájemného porozumění a respektu k utrpení Romů a vrací nám v naší zemi důstojnost. Jsme vděčni za kladný přístup Památníku Terezín, hlavně panu Mgr. Tomášovi Riegerovi, který vyšel vstříc našemu požadavku připravit program při vyvěšení romských vlajek. Romští aktivisté a jejich sympatizanti počítají s tím, že se tento akt bude každoročně opakovat.

Romové se často ohání různými hodnotami a myslím, že zrovna vzpomínka na zavražděné předky je jednou z nich. Kdo nezná svou minulost, nezná ani svou budoucnost, je třeba, aby se sami Romové iniciativně chopili takových možností. Nacisté do Osvětimi deportovali z českých zemí přes 5 500 Romů, vrátilo se jich jen asi 500. Poválečná romská populace v Čechách a na Moravě se tak snížila asi na 800 osob.

Celkem v Osvětimi zemřelo nejméně 960 tisíc Židů, 75 tisíc Poláků a asi 19 tisíc Romů. Nacisté do tábora smrti deportovali také homosexuály nebo Svědky Jehovovy.

Iniciátory této akce jsou Růžena Durdová, iniciativa Terezinská půda a má maličkost. Jsem rád, že po letech se ledy hnuly a Romové jsou zaslouženě zváni a je jim umožněno uctít své mrtvé důstojným způsobem.

Pietní akt proběhne 2. srpna 2019 na Národním hřbitově v Terezíně, od 10.00 hodin. Zde bude slavnostní položení věnců a krátký proslov. Následovat bude komentovaná prohlídka bývalého židovského ghetta s aktivní účastní přeživších a potomků přeživších. Poté proběhne přednáška a diskuse v přednáškovém sálu Vysoké školy aplikované psychologie v Terezíně.

Zde je facebooková událost akce https://www.facebook.com/events/2422264561335894/.

publikováno: 1. 8. 2019

František Lacko

František Lacko

Romský aktivista / Narozen 1973. Mnoho let pracoval ve zdravotnictví, kde si doplnil vzdělání. V roce 1989 v době tzv. sametové revoluce byl členem studentského stávkového výboru. Od roku 2010 aktivně spolupracuje s organizacemi zabývajícími se lidskými právy – Amnesty International, jezdí jako „živá kniha“ po školách. Pro Institut Terezínské iniciativy přepisuje archivní záznamy, spolupodílí se na vytváření databáze, spolupracuje na přípravě a organizaci připomínkových a osvětových akcí. Publikuje v Romano hangos, kde se věnuje různým tématům z různých prostředí. V roce 2019 navázal spolupráci s Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy jako hostující lektor. Zasazoval se o likvidaci velkovýkrmny prasat v Letech u Písku, kde organizoval petice i aktivní protestní akce.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Kam se Mekka na Prahu

Podle Petra Schwarze z ČRo Plus: „Téměř dva miliony muslimů přijely do saúdskoarabské Mekky na každoroční pouť… do Prahy letos má dorazit na devět milionů turistů“. Sice je to za celý …

Jaká doba, takové umění!

„Mám vlastně štěstí – divadlo je pro mne pořád jeden z nejzajímavějších způsobů, jak poznávat život. A navíc řecké divadlo, speciálně řecká tragédie, je oslnivý fenomén. I když jsem o tomto výplodu starořecké kultury, který …

Proč je dobré nic nedělat?

My jsme se odnaučili nic nedělat. Kdo z nás si sedne v neděli, v sobotu sedne a nedělá nic? Zkrátka kouká. Vezme si deci vína, nebo ani ne vína, a dívá se? Jen …

Paradox těžké viny

Kráčela krajem žížala měla jen kalhotky a sako. Kráčela, už si zoufala, neb sousedka jí řekla: pako! Věděla, co jsou sekvence a nechtěla se zpátky vracet, snoubenec jí spad z …

Cena vepřového

Předseda KSČM Vojtěch Filip přispěl opět do pokladnice alternativních pravd. Za zvyšující se ceny vepřového podle něj může to, že Sobotkova vláda vykoupila vepřín v Letech na místě bývalého koncentračního tábora …

V solidaritě s našimi sestrami a bratry z hongkongské konfederace …

… předseda ČMKOS Josef Středula (zasílá) tento otevřený dopis Jeho Excelenci Ťien-minovi Čangovi, velvyslanci Čínské lidové republiky v České republice. Vyzývá v něm k zajištění ukončení represí proti demonstrantům, upuštění od vyvíjení nátlaku na …

Omrzelost skutečností

„Jsme-li zklamáni realitou, církví nebo sami sebou můžeme mít pokušení upnout se k nasládlému smutku, který východní otcové nazývali omrzelost. Kardinál Tomáš Špidlík říkal: »Nával smutku nad životem samotným, společenstvím druhých …

Otázka do vědomostní soutěže po třiceti letech

Česká televize už začala s připomínáním třicetiletého výročí sametové revoluce. Ve vědomostní soutěži Kde domov můj? byla například soutěžícímu položena otázka „S projevem kterého politika je spojen slogan nejsme děti, skandovaný …