Letos si připomínáme, že se již třicet let těšíme z toho, co národům střední a východní Evropy komunistický režim čtyři desetiletí předtím odepíral. Zatímco např. činnosti Charty 77 se v médiích dostává, samozřejmě plným právem, adekvátního prostoru, občas postrádám silnější reflexi opozičních aktivistů stojících na určité periferii, nikoliv jen té geografické (např. disent v pohraničí), ale i sociální či národnostní. Proti režimu vystupovali i mnozí občané romské národnosti, těšínští Poláci či východoslovenští Rusíni. Z našich československých menšin se však nejrazantněji (řeklo by se nepřekvapivě) ozvali Maďaři.
Vztah Maďarů (a nejen jich) k režimu do značné míry ovlivňovala oficiální politika Československa vůči národnostním menšinám. To platilo již od vzniku re
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 5. 8. 2019