Okupace 68 v románu Jméno růže

Možná jste si nevšimli, že Jméno růže – největší román Umberta Eca, jistě jeden z největších skvostů dvacátého století, začíná těmito slovy o ruské okupaci Prahy:

„Šestnáctého srpna 1968 mi náhoda vložila do rukou knihu jistého abbé Valleta nazvanou Le manuscript de Dom Adson de Melk, traduit en français d’après l’édition de Dom J. Mabillon (Aux Presses de l’Abbaye de la Source, Paris 1842). Tato kniha, opatřená vskutku jen skrovnými historickými údaji, o sobě tvrdila, že je věrným překladem rukopisu ze XIV. století, který objevil v klášteře v Melku velký vědec století sedmnáctého, jemuž vděčíme za dějiny benediktinského řádu. Tímto drahocenným objevem (mým vlastním, to znamená v pořadí třetím) jsem se těšil, když jsem v Praze čekal na osobu, která mi byla drahá. Šestého dne sovětské oddíly vtrhly do tohoto nepřízní osudu pronásledovaného města (invadevano la sventurata citta). Naštěstí se mi podařilo odjet přes hranici do Lince a odtamtud do Vídně. Tam jsme se konečně sešli a společně vyrazili proti proudu Dunaje.“

Zažlucenou větu o přepadení města okupanty jako důvodu k útěku Eca bolševická cenzura z českého vydání z roku 1988 vyškrtla.

I tak drobný útržek pravdivého popisu hrozných událostí vražedné „bratrské pomoci“ musel dodělávající režim hledat a zničit. Sám se ještě tehdy holedbaje pokrokem a přezíravě shlížeje na středověk a inkvizici.

Eco svůj román začíná náhodou – objevem knihy a útěkem před barbarstvím za tajemnou „drahou bytostí“ – to jistě není náhoda.

publikováno: 23. 8. 2019

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Proč Západ tolik toleruje netoleranci islámu?

Na otázku, zda je islám náboženství míru, odpovídá Ayaan Hirsi Ali záporně. Volá po změně náboženské doktríny islámu, která stojí především na násilí. Přehlížením tohoto faktu mají podle ní obyvatelé …

Za vraždění na hranicích

Štrougal a Jakeš se třeba dostanou k soudu, díky úsilí kolektivu Platformy evropské paměti a svědomí a jeho bývalé ředitelky paní Neely Winkelmannové, ale měli bychom uchovat v paměti naivní, nebo zrádnou, každopádně dodnes neblaze …

Jak Billy s cejchem ADHD začal mít školu rád

Článek pana Honzáka „Jak dusit skřivánky“ mě přiměl k napsání článku o americkém Billym. Kdysi ke mně chodíval do ateliéru malý baculatý pihovatý kluk, jmenoval se Billy. Do školy totiž rád nechodil, …

Hysterie na sítích jsou nejnebezpečnější virus

Někteří se ohradili proti mé glose, v níž porovnávám koronavirus s několika jinými nemocemi. Samozřejmě že by se žádná infekční nemoc neměla podcenit. Přestože má každá epidemie svoji „křivku”, může se stát, že …

Hlavně nehrotit! Palogika srabů.

Volbu Křečka za ombudsmana provázelo výmluvné mrlání: „Kdyby to tak nehrotili.“ Prý hrozba demonstracemi Milionu chvilek v případě zvolení Křečka na některé poslance zapůsobila tak, že mu dali svůj hlas. …

Pro jedno ano ne se bít

Zdeněk Bořek-Dohalský z Dohalic ve vzpomínce Ferdinanda Peroutky: Jeho největší politickou výchovou byla znalost českých dějin, a uprostřed drobné všední práce nikdy nepřestával toužit po velkém činu. Jako do duše nikoho jiného …

Evropská komise nepoleví, vědí nyní Poláci

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v úterý ve Varšavě předvedla, že Evropská komise bere vážně svůj závazek dohlížet na dodržování zásad právního státu v členských zemích Evropské unie. Během jednodenní návštěvy se …

Největší škody

Mezinárodní blamáž, kterou Česká republika utržila v očích světové veřejnosti, když její představitelé naletěli jako školáci podvodníkům z CEFC, snad časem vyšumí. Systémové škody ale zůstanou. Rozsáhlé konflikty zájmů, kdy se u některých …