Kdo chce zabít Gretu?

Aby zanechala menší uhlíkovou stopu, mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová neletí na zářijový summit OSN o klimatu do New Yorku letadlem. Přes zvlněné vody Atlantiku vyrazila sportovní jachtou na ekologický pohon plachet a solárních panelů a opět svým činem strhla i vlny útoků na svou osobu. Kritici počítají, jakou uhlíkovou stopu zanechá po svojí cestě do USA, a těší se z toho, že tato stopa bude nakonec mnohem větší, než Greta plánovala. Opět se tím snaží snížit váhu jejích počinů a odvést pozornost od hloubky skutečného sdělení – máme tu globální problém, který je potřeba rychle začít řešit.

Greta se před rokem na protest postavila před švédský parlament, aby zburcovala vládu k efektivnější činnosti proti klimatickým změnám a tím na sebe poprvé výrazněji upoutala oko veřejnosti. Následně se stala iniciátorkou školních stávek pro klima s názvem „Fridays for Future“, za což si mimo jiné od svých kritiků vysloužila pověst záškolačky, která k záškoláctví nabádá i ostatní nevinné studenty. V rámci těchto stávek dokázala mimochodem zmobilizovat k protestům mladé lidi z Austrálie, Belgie, Dánska, Finska, Kanady, Německa, Nizozemska, Rakouska, Spojených států či Švýcarska. V prosinci roku 2018 se stávky zúčastnilo kolem 20 000 studentů ve více než 270 městech na světě. Podle slov kritiků je pro studenty samozřejmě velmi lákavé se každý pátek ulít ze školy, čemuž studenti velmi trefně oponují tím, že na „mrtvé planetě žádná škola nestojí“. Opravdu nedokážeme překročit stín světa, v němž šestnáctileté „děti“ chodí do školy, kde jsou povinny pasivně naslouchat dospělým, ať už jim tyto autority mají vůbec co říct či nikoliv? Chceme věřit tomu, že mladí lidé nemohou mít upřímný zájem a palčivou potřebu apelovat na to, aby se svět kolem nich choval zodpovědněji? Je skutečně tak nepatřičné a naivní, aby Greta v šestnácti letech požadovala zodpovědnost za činy a politická rozhodnutí dospělých?

Gretu podpořil například generální tajemník OSN António Guterres, bývalý prezidentský pár USA Barack Obama se ženou Michelle, bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger, britský lídr labouristické strany Jeremy Corbyn či samotný papež. Vystoupila na Konferenci OSN v polských Katovicích, Konferenci Evropského hospodářského a sociálního výboru a v dubnu roku 2019 promluvila i v rámci setkání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Těší se zájmu takových periodik, jakými jsou BBC, The Guardian či americký časopis Time a nyní bude Greta zdobit i titulní stránku světového módního časopisu Vogue. Je nominována na Nobelovu cenu za mír pro rok 2019. Kdo jsou tedy její kritici? Proč a přesněji pro koho je tak nebezpečné dát Gretě za pravdu?

Greta nesahá jen do našeho svědomí, ale především otřásá mocí mocných. Ukazuje na ně prstem, nahlas říká „vy nic neděláte“ a nabourává tím jejich autoritu. Greta je kritizována právě těmi, kteří se snaží problém globálního oteplování z politických či ekonomických důvodů zpochybňovat. Je potenciální hrozbou finanční prosperity špiček, která právě z neudržitelného průmyslu těží, přesněji řečeno těží fosilní paliva a po žádných „eko“ změnách v legislativě rozhodně netouží. Burcovat svět k eliminaci používání fosilních paliv v takovém měřítku, jako to dělá Greta, se například podle slov generálního tajemníka OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) Mohammeda Barkinda stává „pravděpodobně největším nebezpečím, kterému musí OPEC čelit do budoucna“. Německá krajně pravicová politická strana AfD v rámci svého ekoskepticismu dlouhodobě využívá osobu Grety jako terč útoků. Pro kritické reakce nemusíme chodit daleko. Není to tak dávno, kdy prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák zveřejnil na internetu svou obavu, že „čtrnáctileté děti V Německu a Švédsku místo aby dostaly přes držku, každý pátek chodí do ulic a demonstrují proti něčemu, čemu nerozumí”. Václav Klaus mladší Gretu definoval jako „šestnáctiletou puberťačku ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami“ a Václav Klaus starší pro Parlamentní listy prohlásil, že „skutečnost, že politici, vědci, i jinak do všeho šťourající novináři jí všichni naslouchají a vedou s ní vážné rozhovory, je naprosté šílenství naší doby“. Miloš Zeman ji v jednom z pravidelných pořadů „S prezidentem v Lánech“ rovnou nazval „hysterkou“. Je to šílenství poslouchat nezletilé? Nebo snad staří lídři mají obavy z těch nových?

Greta přináší strach. Ohrožuje stabilitu starého světa, který si stojí za svými pevně vykovanými názory, zákony i společenskou hierarchií. A co více, tahle nenápadná šestnáctiletá dívka nebývale otřásá starými konvencemi toho, jak může vypadat osobnost. Leader v podobě šestnáctileté copaté holky, která má navíc diagnostikovaný autismus a vizuálně není střižená podle magazínových vzorů? Proč ne? Doba se mění. Naštěstí. Kdo jiný ji má měnit než právě nová generace? Dospělí po mladých neustále požadují zodpovědné chování a aktivní zájem. Když se pak někdo takový skutečně objeví a nedej Bože nás ještě pohání k zodpovědnosti, co děláme? Vraždíme jeho ideály a potenciál nedůvěrou, kritikou jeho naivity a nelibostí z mentorování dospělých, nebo z něho rovnou uděláme „případ s diagnózou“.

Ať je to pro někoho málo či nikoliv, Greta má evidentní sílu mobilizovat společnost. Definuje reálné obavy budoucí generace z hrozby důsledků klimatických změn, které možná minou některé z nás a můžeme si tedy zdánlivě dovolit je populisticky zneužívat v politických kampaních či je úplně popírat, ale ona i její spolužáci v nich budou skutečně muset žít, a o to hmatatelnější a naléhavější se tyto hrozby stávají. Nevole přijmout Gretu nám možná odhaluje skutečnou povahu naší vůle pro změnu. Máme vůbec nějakou? Nevole uvěřit čistotě a upřímnosti Gretina snažení možná odhaluje naši závist a mnohem více taky fakt, že sami něčeho takového nejsme schopni.

A je-li snad pravda, že některá její dílčí rozhodnutí na cestě za lepšími environmentálními zítřky jsou špatná, je třeba si uvědomit, že Greta správná řešení teprve hledá. V šestnácti letech na to má rozhodně větší právo než dospěláci ve vládách, z nichž někteří ještě ani hledat nezačali… Gretin boj není boj naivní šestnáctileté milovnice přírody, je to politický boj uvědomělé osoby o plné převzetí zodpovědnosti vládních i firemních špiček za jejich klimatickou politiku a budoucnost planety. Ať už v tomto ohledu Greta dělá cokoliv, jedno se jí nesporně velmi daří – výrazně upozorňuje na jednu z nejpalčivějších nemocí našich vlád a společností – egoismus.

publikováno: 24. 8. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Peroutkův pohřeb jako svědectví

Plnicí pero, dýmka, zaprášené brýle s polámanou obroučkou, svazeček dopisů, pár zažloutlých fotografií, něčí spolková legitimace, …

„Soudruzi, přátelé! Čína je náš vzor! Pozor!“

Projev generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga k 70. výročí založení ČLR v sobě v kostce obsáhl základní …

Co máme, co si připomínat a co dělat

Nejprve shrnuji to, co jsme získali po listopadu 1989. Jistě, stalo se tak za mimořádně …

Zhodnocení Impulsu 99 a co dál (J. Šmídová, T. Halík, J. Pehe)

V roce 1999 se k vaší iniciativě Impuls 99 přihlásily stovky lidí a měla i spoustu odpůrců. Jak …

Před 30 lety se stal ve střední Evropě zázrak. Nebezpečí ale trvá!

Pád východoevropských režimů v roce 1989 se odehrál s takovou rychlostí, že to bralo dech. Občané, kteří …

Z deníku studentky Umprumky

V roce 1989 mi bylo dvaadvacet let a studovala jsem ve třetím ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze …

Nevíte, kde bych sehnal kus svého mozku?

Fanoušci Formanova filmu Přelet nad kukaččím hnízdem či jeho knižní předlohy Vyhoďme ho z kola ven …

Nemáme klíč – seznam agentů KGB ČSSR

Sověti si své satelity hlídali velmi důkladně. Nikdy jim zcela nedůvěřovali. Právě proto neponechávali nic …