„Tradiční rodina“ a co se jí myslí

Jan Moláček z Deníku N tvrdí: Pseudokonzervativní „podpora tradiční rodiny“? Nejrychlejší cesta k vyhynutí. Bohužel jeho text ukazuje, že si s promýšlením pojmů a myšlením vůbec v redakci moc hlavu nelámou. Lépe napsáno od Ondřeje Bratinky takto (DB):

„Podpora tradiční rodiny je v konzervativním pojetí konsensus, který vychází ze společnosti a který stát adoptuje formou různých podpor a pobídek. A ten konsensus říká, že biologická rodina, jež má těžiště ve stabilním, trvalém a plodném svazku dvou lidí (což v kombinaci těchto tří vlastností, překvapivě, dost vymezuje heterosexuální pár), je nejdokonalejším modelem fungování rodiny, základem společenských vazeb i státu. A že to tak z dobrých důvodů funguje odnepaměti. To je na tom totiž to „konzervativní“. A tudíž má být tento model i přes plejádu moderních sociálních služeb financovaných z peněz daňových poplatníků favorizován jako ideální.

Netvrdí se tím zároveň, a v tom spočívá Moláčkova demagogie a neznalost, že není myslitelné, aby homopár občas vychovával jemu blízké děti a neměl by v tomto konkrétním bohulibém úsilí podporován, že je nevhodné podporovat opuštěné matky-samoživitelky, nebo aktivně sabotovat jakýkoli pokus o vytvoření netradiční rodiny, ať už jsou to komuny volné lásky nebo cokoli jiného.

Liberální konzervativci jenom tvrdí, že není vhodné ani nutné postavení klasické rodiny dávat na roveň jakémukoli arbitrárnímu modelu soužití. Naschvál neříkám „tradiční“ rodiny, protože kvůli tradici se rodiny nezakládají. Zakládají se proto, že představují odnepaměti funkční nárazníkové pásmo mezi možnou zvůlí státu a chaotickou společností.“

publikováno: 27. 8. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Co máme dnes

Nové pořádky – Uspořádání, jehož protagonisté se jmenují Andrej Babiš, Miloš Zeman, Tomio Okamura a Vojtěch Filip. A setrvale se posouváme od demokracie (vlády lidu) k autokracii (vládě několika nezodpovědných jedinců), k oligarchii (vládě …

Světová reakce na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Inspirováni naším prezidentem Ing. Milošem Zemanem, který se bez jakékoliv omluvy rozhodl, že bude absolutně ignorovat svátek návratu svobody do naší země (17.11.), se ke stejnému kroku rozhodli i prezident Donald …

Ptačí mozečky

Je to možná ptákovina psát článek o ptácích, když bych měla raději psát o Praze, kterou jsem právě po devíti letech navštívila. Měla bych napsat něco o P-olitice, o P-utinovi nebo o našem/vašem Pa-blbovi ve …

K čemu užít svobody

Mladí by si měli svoji revoltu vybojovat sami. Těším se, až se do toho pustí. Jen ať otřesou tím, co tu prožíváme. Ovšem klimatická výprava s Grétou, to není ono, tudy …

„Nějaký děti tu nebudou…“

(Mohorita, Klausové, Zlámalová, Vondra, Best a další dospěláci) „K Listopadu 89 se vyjadřuje málo reprezentantů tehdejšího režimu,“ zaznělo na Vltavě při referencích 30. výročí. „To musí být nějaká mejlka,“ řeklo by se …

K listopadu 1939 a dál

Blíží se 17. listopad. Protože historická kontinuita sahá poněkud dál než do roku 1989, rád bych se s něčím svěřil. Nikdy jsem neuvěřil adoraci Edvarda Beneše. Člověka, který byl chodícím ztělesněním …

Pohltí hrdost i 17. listopad?

Zahrne nakonec tento způsob hrdosti i 17. listopad? Prvním krokem bylo jeho letošní přejmenování. A zase: bude se hlučně a okázale oslavovat, aby se nemuselo a možná ani nesmělo mluvit o tom, kam jsme se …

K tomu našemu 17. listopadu

Cítím se jako poslední z Mohykánů. Pokud vím, jsem ojedinělým příkladem žijícího člena rodiny, která sloužila přes čtyři generace svobodnému českému a československému lidu. Můj pradědeček Adolf založil Lidové noviny, byl prvním …