V prdeli, pán Šaroch!

V roce 2012 nazpívala Bára Poláková s Davidem Kollerem písničku s velmi expresivním názvem i vyzněním – „Jsme v prdeli“. Z textu skladby se dozvídáme, že si za to můžeme sami, protože jsme si je většinově sami zvolili. Jejich tehdejší apel dostává dnes ještě naléhavější podobu.

Téměř všichni stíhaní pachatelé budou tvrdit, že jsou nevinni, že jsou obětí spiknutí a účelovek, ale jen jeden jediný si může nadiktovat verdikt dozorujícímu žalobci, a to z kanceláře ve Strakově akademii. Není to jen o síle peněz.

Ten signál je zprávou

o stavu společnosti,

o řízené destrukci právního státu,

o selektivním uplatňování práva,

o velkopanských praktikách posttotalitní „šlechty“ oligarchů, kteří uchvátili celý stát a smějí se naši kolektivní zbabělosti a naivitě.

Armáda loajálních přisluhovačů nyní zažívá slastné pocity triumfu. Někdo lže ze strachu a jiný se bojí pravdy, a tak lže již ze zvyku, z pohodlnosti, kvůli profitu, plní jen něčí pokyny a příkazy. A díky tomu může sedět na lavičce vítězného týmu, a nosit vodu a ručník. Třeba si ho náčelník všimne a šoupne ho příště na billboard.

Tady přeci nejde jen o nějaký Čapák. Bureš takhle podobně funguje vždy. Těch kauz je na jednoho borce již požehnaně (neúrekom). A k tomu si přidejme fiktivní a předraženou reklamu agrofertí německé pekárny a německé chemičky. Anebo také dotaz na to, odkud vzal AB zdroje, když v jednom krátkém časovém období prý nakupuje za opravdu velké peníze korunové dluhopisy, kupuje Mafru a investuje stovky milionů do volební kampaně ANO. Že by se na něj někdo složil?

Kdo asi?

Pohled na našeho big bosse dělíme jen na to, co už o něm víme, a na to, co se o něm ještě dozvíme.

Den, kdy nikoho tzv. v jeho rodné řeči neojebe, je pro něj dnem marnosti.

Ten dnešní mezi ně nepatří.

Dnes zase prekabátil nás všechny.

To čumítě Čehúni!

Když mu prošel násilný export jeho syna na okupovaný Krym, tak jsem říkal, že už mu projde vše. Dnes jsme se o tom přesvědčili.

Absence odvahy se nám vždy vymstila a zanechává trvalé šrámy na charakteru národa. Tohle se nedá ničím okecat.

Nepotřebujeme nezávislé soudy, když máme závislé ty, kteří to k soudu nepustí. Pozorovatelé naší země nevěřícně kroutí hlavou – spící prezident na Pietě ve Varšavě a autoritářský vykuk v čele vlády.

To bude pěkná oslavička třicátého výročí sametu.

Slavit se bude dnes i v ulici Politických vězňů, jedna z mnoha absurdit českého příběhu.

Po spirále času jsme se vrátili zpět. Vlastně ne, tohle by si ani Husák se Štrougalem nemohli lajznout.

Babišismus se Zemanem vytvořili nový doposud nepoznaný obzor.

Takže, slovy hlavního hrdiny – „nech idě ta ich pravda a láska do pi..“.


P.S. Významným novým věřitelem Agrofertu mezi úvěrujícími bankami je Bank of China. Bez komentáře.

publikováno: 3. 9. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Panna není pannou

Z rozbité Immaculaty se zachovalo duše dost. Jestli je na něco u křesťanů spoleh, tak určitě …

Greta v továrně na sny (komentář k slovům i emocím)

23. září: Greta Thunbergová má projev na klimatickém summitu OSN v New Yorku. 23. září: Kritikové …

Verše pro poslední lidi o mravencích a vlcích

„Žijeme dnes uboze“, pravil Milan Machovec. Nijak se nevzrušoval začátkem milénia ani nedojímal výročími listopadu, …

Karel Gott, náš český Héraklés

Tenhle týden jsem pochopil, že Karel Gott je náš současný nejdůležitější mytický hrdina. Mýty jsou …

V předklonu před Čínou se blbě myslí za sebe

Minulý týden probíhaly mohutné oslavy 70. výročí založení ČLR a o poznání rozpačitější oslavy 70. výročí navázání …

Sekáček na maso pod čínskými scannery

Promiňte, je to po prvé, co něco píši, takže to asi nebude perfektní. Mám to …

Černooký bača ovečky zatáčá

Je velmi obtížné vnějšímu pozorovateli vysvětlit co se to u nás vlastně děje. Proč zrovna u nás …

Století jedné ženy

Staša Fleischmannová, fotografka a autorka pamětí[1] slaví své 100. narozeniny Dvojčata Staša a Ola (Olga) Jílovské se …