V prdeli, pán Šaroch!

V roce 2012 nazpívala Bára Poláková s Davidem Kollerem písničku s velmi expresivním názvem i vyzněním – „Jsme v prdeli“. Z textu skladby se dozvídáme, že si za to můžeme sami, protože jsme si je většinově sami zvolili. Jejich tehdejší apel dostává dnes ještě naléhavější podobu.

Téměř všichni stíhaní pachatelé budou tvrdit, že jsou nevinni, že jsou obětí spiknutí a účelovek, ale jen jeden jediný si může nadiktovat verdikt dozorujícímu žalobci, a to z kanceláře ve Strakově akademii. Není to jen o síle peněz.

Ten signál je zprávou

o stavu společnosti,

o řízené destrukci právního státu,

o selektivním uplatňování práva,

o velkopanských praktikách posttotalitní „šlechty“ oligarchů, kteří uchvátili celý stát a smějí se naši kolektivní zbabělosti a naivitě.

Armáda loajálních přisluhovačů nyní zažívá slastné pocity triumfu. Někdo lže ze strachu a jiný se bojí pravdy, a tak lže již ze zvyku, z pohodlnosti, kvůli profitu, plní jen něčí pokyny a příkazy. A díky tomu může sedět na lavičce vítězného týmu, a nosit vodu a ručník. Třeba si ho náčelník všimne a šoupne ho příště na billboard.

Tady přeci nejde jen o nějaký Čapák. Bureš takhle podobně funguje vždy. Těch kauz je na jednoho borce již požehnaně (neúrekom). A k tomu si přidejme fiktivní a předraženou reklamu agrofertí německé pekárny a německé chemičky. Anebo také dotaz na to, odkud vzal AB zdroje, když v jednom krátkém časovém období prý nakupuje za opravdu velké peníze korunové dluhopisy, kupuje Mafru a investuje stovky milionů do volební kampaně ANO. Že by se na něj někdo složil?

Kdo asi?

Pohled na našeho big bosse dělíme jen na to, co už o něm víme, a na to, co se o něm ještě dozvíme.

Den, kdy nikoho tzv. v jeho rodné řeči neojebe, je pro něj dnem marnosti.

Ten dnešní mezi ně nepatří.

Dnes zase prekabátil nás všechny.

To čumítě Čehúni!

Když mu prošel násilný export jeho syna na okupovaný Krym, tak jsem říkal, že už mu projde vše. Dnes jsme se o tom přesvědčili.

Absence odvahy se nám vždy vymstila a zanechává trvalé šrámy na charakteru národa. Tohle se nedá ničím okecat.

Nepotřebujeme nezávislé soudy, když máme závislé ty, kteří to k soudu nepustí. Pozorovatelé naší země nevěřícně kroutí hlavou – spící prezident na Pietě ve Varšavě a autoritářský vykuk v čele vlády.

To bude pěkná oslavička třicátého výročí sametu.

Slavit se bude dnes i v ulici Politických vězňů, jedna z mnoha absurdit českého příběhu.

Po spirále času jsme se vrátili zpět. Vlastně ne, tohle by si ani Husák se Štrougalem nemohli lajznout.

Babišismus se Zemanem vytvořili nový doposud nepoznaný obzor.

Takže, slovy hlavního hrdiny – „nech idě ta ich pravda a láska do pi..“.


P.S. Významným novým věřitelem Agrofertu mezi úvěrujícími bankami je Bank of China. Bez komentáře.

publikováno: 3. 9. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Ve sviňáko! Krásná nebo chytrá?

U normálního člověka se občas zdá, že jeho schopnost uvažování je do jisté míry utlumena …

K výročí náletu na Drážďany

Na základě osobní zkušenosti si myslím, že každý z nás zažije ve svém obyčejném a …

Firma sobě! Aneb za nás čerpá Agrofert.

Naším hlavním problémem není to, že se k moci dostal nějaký lump, nýbrž to, že si …

Kravina, aneb komu věřit?

V padesátých letech, když pod kuratelou sovětských soudruhů českoslovenští soudruzi pověsili několik svých dříve velmi …

Zpívej, a nemluv!

Operní pěvkyně Dagmar Pecková v loňském roce zpívala českou hymnu na demonstraci pořádané spolkem Milion chvilek …

Neexistující imigranti II.

Muslimská společenská bublina Multikulturalismus je ve své esenci antievropská forma civilizace. Samuel Huntington Úvod Toto …

Jaké jsou ruské plány s námi

Ve stále ještě svobodné části ruského internetu běží vážné a často neortodoxní debaty. Velký a …

Zapřeš tradici a zaměníš směr cesty

V pátek 7. 2. 2020 uplynulo 75 let od popravy hraběte Zdeňka Bořka-Dohalského: původem šlechtice, smýšlením …