Hrozí vybombardování Dejvic

Pomník z roku 1980 je „symbol vítězství“ Rudé armády z roku 1968, skrytou výhrůžkou Maďarskem (1956). V tom samém roce (1980) předešel sovětské okupaci Polska generál Jaruzelski vyhlášením stanného práva.

Pomník Koněva byl postaven v roce 1980, tedy dvanáct let po ruské okupaci naší země, jako „symbol vítězství“.

Pokud by byl postaven řekněme do roku 1955, tak by se s ním jistě velká část občanů i ztotožnila (čistě hypotetické: tehdy jiný kult než Stalinův nebyl možný). Po negaci tohoto osvobození okupací (v roce 1968) dává postavení pomníku úplně jiný význam. Kromě toho by sochu vytvořil respektovaný sochař (Pokorný, Makovský), a ne okrajový helfr Zdeněk Krybus (1923–2007), po roce 1968 zamrzlý stalinský aparátčík Svazu československých výtvarných umělců.

Koněv sám měl pouze plnit rozkazy Stalina, takže se vůbec nejedná o úspěšného velitele, protože původní Stalinův rozkaz zněl tak, že mají skončit v Paříži, v čemž jak vidíme, selhal.

Původní myšlenka Lenina i Trockého, kterou přijal Stalin, základní myšlenka vůbec, byla, že je potřeba zažehnout světovou revoluci, jinak komunismus v Sovětském svazu nebude mít dlouhého trvání. S tím také Stalin připravoval invazi do Evropy a Hitler ho jako spojenec předběhl.

Později se situace vyvinula pro Stalina krajně nepříznivě a on sám dílčí úspěch – dobytí Berlína, Prahy, Budapešti – ani neslavil, protože výsledek války považoval do budoucna za katastrofu. Izolovaný Sojuz a jeho satelity nakonec krachly až po 40 letech, zato definitivně.

Pomník Koněva mi nevadí, já bych ho tam nechal – s vysvětlivkami. Pokud někdo Koněva nesnáší tak, že ho musí polévat barvou, a někdo jiný ho bude zase čistit, tak se asi bude lesknout, až bude oslňovat řidiče.

Z Krakova už jednu Koněvovu sochu převezli do jeho rodného kraje (do Ruska) v roce 1991 a dokonce tam nějaký kreativec nedávno postavil sochu močícího Lenina.

Ticho po pěšině na AVU a na UMPRUM je obzvláště podezřelé. Doposud potvrzovali tito akademičtí funkcionáři svou legitimitu protesty, peticemi či protestními pochody: např. u sochy Tarase Ševčenka na Smíchově či u pomníku letcům z Anglie a II. odboji na Klárově, či pochody kvůli kašně na Senovážném náměstí, či Knížákem vedené procesí studentů na Újezd k pomníku obětem komunismu O. Zoubka. Přitom kvalita těchto figurálních pomníků je z jejich hlediska cca na stejné úrovni jako socha Koněva. Nyní mlčí.

Podle pokynů a dokonce rukověti, kterou vydala UMPRUM, má umělecké dílo ve veřejném prostoru vzbuzovat v občanech interaktivitu a hlavně klást otázky. Umělecké dílo nemusí být dokonce ani hmotné – na rozdíl od strnulých pomníků a soch, které zřejmě žádné otázky v lidech nevzbuzují.

V současné době je tomu přesně naopak. Jakýsi pomník „ponachýlené Chartě 77“ od Dominika Langa nevzbudil naprosto žádnou reakci. Byl samozřejmě autorem vysvětlen a PR kritikem Vitvarem Respektu vychválen, ale otázky nikde. Zato socha Koněva vzbudila nejenom umné otázky, které naskakují lineárním způsobem každý den a to v celém světě.

Happeningy, které okolo této sochy denně probíhají, kupodivu nevyvolávají nadšení na UMPRUM a AVU, kde se podobné věci vyučují. Vždyť vyvoláváním otázek socha Koněva splňuje současný nárok na umělecké dílo ve veřejném prostoru, bez ohledu na kvalitu. Současný záměr radnice vypsat soutěž na pomník osvobození by podle toho, v jaké ráži jsou místní kreativci, mohlo také zapříčinit vybombardování Dejvic.

publikováno: 15. 9. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


O jedinečného člověka, ne o obecné principy se bojuje

…V dobách komunistické totality bylo na akademické půdě a na veřejnosti přípustné pouze marxisticko-leninské učení a jiné filozofické směry bylo možné pouze kritizovat jako nepřijatelné. Filozofové vykázaní z univerzit se scházeli a pokračovali ve své …

Po čem se pozná psychopat…

Psycho je horor, psychosomatika obor. Jestli nevíte, odkud se bere až fyzická ztrhanost člověka ze společnosti některých našich bližních ve vedoucích funkcích a jejich řečí, poslyšte slova psychosomatikova (DB): „Když ke …

Jak se peče nedorozumění

Nerozumíme si schválně? Doufám, že ne. Pokud si rozumět chceme a potřebujeme, nesmíme chtít vyhrát ve sporu nějakým podvodem. Taktika argumentace, věřím, že nezáměrná, v textu Pavla Mareše se stala obvyklou, …

Držte si klobouky, bude to fičet

Pětačtyřicetiletý pedofil souzený v Michiganu za přechovávání dětské pornografie se hájil tím, že se cítí jako osmiletá holčička. A když se tak cítí, má prý právo se tak chovat a být tak posuzován …

Město vidím veliké…

Nedávno jsme v Přítomnosti uveřejnili báseň Evy Dřízhalové o Praze, kterou navštívila po letech. Báseň naší zahraniční dopisovatelky v detailech nápadně připomíná báseň Jana Hanče. Pro srovnání uvádíme, jak viděl …

I na módní přehlídku došlo… (o staročeské pouti v Prackově)

Neděle 8. září 2019. Den, kdy Prackov opět zazářil v plné kráse. Členové Spolku přátel prackovské kapličky už od začátku roku připravovali a propagovali letošní 100. výročí založení kaple P. Marie. Vrtkavé …

Dějiny Ruska ve zkratce

Když Lenin zemřel, ukázalo se, že druhá osoba ve straně, soudruh Trocký, je zrádce. Soudruzi Kameněv, Zinovjev, Bucharin a Stalin soudruha Trockého svrhli, vyhnali z Ruska a pak zavraždili. Ale po několika letech …

Budem šťastní, nebo „uměle inteligentní“ blbci

Jsme vcelku méně šťastní než naši rodiče. Proč? Jak budou vypadat děti těch dvou, co proti sobě sedí na lavičce, v hospodě nebo v kavárně a čumí každý do svého mobilu? …