Chytrý člověk žije hloupě

„Rozděleni svobodou“ – Výsledky průzkumu se převalují od úst k ústům. Sociologie a statistika daly svoje plody. Bohužel nad kategorie „chlebařiny“ a „spokojenosti“ se nedostaly. Štěstí člověka, nebo dokonce nějaký smysl jeho života, se vůbec nestaly tématem, takže to vypadá, že jsme národem vyšších živočichů s potřebami omezenými na status, sexus a krmení.

Jeden moudrý a charakterní člověk už před dvaceti lety podal daleko pravdivější, a tedy užitečnější analýzu naší situace (v souvislosti se svou knížkou Smysl lidské existence, 2002) takto (DB):

„…. jsem přesvědčen, že většina lidí žije velmi nešťastně a neúspěšně, a kdyby o tom více přemýšleli, že by jim na světě bylo lépe a také více dosáhli…

… asi není nic horšího, než to, čemu se v bibli říká promarněná hřivna. Když člověk, který je nadaný, toho svého nadání nevyužije. Když vidím, kolik mladých nadaných chlapců mluví jen o fotbale a o hokeji – samozřejmě nemám nic proti tomu, aby sportovali – ale když vidím, že se nezajímají o nic jiného…

Jinak řečeno, aby člověk využil v životě co nejvíce možností, které jsou mu dány… aby chytrý člověk nežil hloupě, aby dosáhl, co může, co umí, nejen po stránce dovedností… ani ten, kdo o smyslu života hodně přemýšlí, nemá záruku úspěchu, může ho třeba zítra zcela nesmyslně přejet auto… ale je nutno přiznat, že kdo o tom hodně přemýšlí, má výhodu na životních křižovatkách – dokáže se lépe ve své situaci vyznat, dokáže vzdorovat lépe obtížím než ten, kdo o tom nikdy nepřemýšlel, koho pak život zaskočí…

… občas se zamyslet nad svým způsobem života by měl každý člověk. Žiju dobře? Nebylo by třeba něco opravit, radikálně změnit?

Nedělá-li to, nepřemýšlí-li o tom, tak se mu to později vymstí, ty maléry přijdou stejně.

Většinou ta šťastná manželství, o kterých se nikdy nepřemýšlelo, končí strašnými rozvody…

publikováno: 18. 9. 2019

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Výročí s devítkou a statečnost nemnohých

Připomínám jedno malé výročí velké statečnosti. V roce 1939 nás zaplavila vlna rudých praporů s polámanými kříži. Národ byl zdeptán, sražen na kolena a zklamán marnými nadějemi na pomoc zvenčí. A v tuto dobu …

Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …

Nobelovky mluví o nás

Udělení Nobelových cen prozrazuje i jistou logiku dnešního uvažování o tom, čím se lidstvo má zabývat a čím trpí. Letošní výsledky ukazují, že zájem lidstva míří k: evoluci kosmu a jeho objevování (cena za …

Pochybovat před prezidentem?

Na prezidenta Masaryka vzpomíná Sylva Macharová (vedoucí naší první ošetřovatelské školy v letech 1923–1931). Její pochybování před prezidentem o vlastních slabých silách může dnes někomu znít až bizarně. Vždyť bereme už za …

Werich „hysterický“ dávno před Gretou?

Víte, my můžeme kácet lesy, je-li to bezprostředně nutné. Je ale čas zkoncovat s jejich ničením! Lesy naříkají pod sekyrou, doupat divoké zvěře ubývá, hnízda ptáků osiřují.   Řeky se …

Kdo jste byl, Mistře, a co po Vás přemenujem?

Náš patron medu a dětinskosti se jednou v Německu vzepřel zaběhlé mašinérii produkce pro místní babitschky. Jedna z nich mu na koncert přinesla dokonce zlatou cihlu neznámého původu. Přemluvil producenty, že si natočí …

Keď si už Jánošík nazbíjal, dofrasa s tým všetkým

Praktici života udávají tón a zažívají velkolepé žně. Jejich guru jim ukazuje, kam až lze posouvat hranice vkusu a studu, respektive nevkusu a nestudu. Od chvíle, kdy vyšlo najevo, že mu prošel i únos …