Neodpovídáte za nic, můžete, co chcete

Žijeme ve státě, kde se právo vymáhá hrozně těžko, ale co je horší – slušnost, která je zcela nevymahatelná, vypadá jako podivnost. Omluva nebo jen přiznání chyby, respekt, elementární uctivost se jakýmsi zhrubnutím poměrů přestaly chápat jako normy, byťsi zhusta porušované. „Ryba smrdí od hlavy“, což trefně shrnuje Václav Jamek ve své glose (DB):

(Seznam Zprávy): „…ministerstvo [financí, žalované za prezidenta republiky ve věci zřejmě neexistujícího Peroutkova článku] v podstatě říká, že stát nemůže nést odpovědnost za případné prezidentovy přečiny, přestože mimo jiné slíbil při uvádění do úřadu, že bude dodržovat zákony této země.“

A zase podivný právnický mumraj, aniž kdokoli položí základní otázku (natož aby na ni odpověděl): prezident je podle Ústavy „neodpovědný“, takže kdo za něj sakra odpovídá, když vláda tvrdí, že ona ne? Možná opatrovnický soud? (Tu otázku jsem ostatně kladl už v souvislosti s Klausovými projevy prezidentské zvůle.)

Navíc se dozvídáme, že přísaha, bez jejíhož složení nemůže občan prezidentský úřad zastávat, má prý platnost pouze morální, nikoli právní. Neboli je to cár papíru, jen trochu moc tuhý na to, aby si s ním člověk obratem ruky vytřel zadek, protože když ji prezident pošlape, podle vykladačů českého práva se nic neděje, máme leda právo odsoudit ho mravně. Kteréžto právo máme i bez toho, takže je asi úplný nesmysl, aby takováhle přísaha pro kočku vůbec existovala. Proč tedy v té Ústavě je, proč se z ní rovnou nevyškrtne a nenahradí se klauzulí: „Prezident je ústavně neodpovědný a těší se plné právní imunitě, takže si může vykládat a dělat, co ho napadne, a nikdo s tím nic nezmůže. Takoví jsme my grandi. Když ho lid zvolil, tak je holt naším pánem.“

Neboli tvrdit, že prezidentská přísaha nemá žádnou právní účinnost, i když je jí výkon prezidentské funkce podmíněn, nedává žádný smysl: spolu s principem neodpovědnosti by to bylo jako postavit prezidenta nad zákony. Takže není on ten „(polo)prezidentský systém“ vlastně nedopatřením zakotven v Ústavě?

Jenže přísahá-li prezident, že bude dodržovat zákony, není to ani náhodou pouhý závazek morální, je to zvláštní a slavnostní stvrzení obecné občanské povinnosti ctít a dodržovat právo (v to čítaje také pravomocné rozsudky soudů), a účinky nedodržení takového závazku nemohou být jiné než právní!

Z uvažování českých právníků by člověk někdy dostal psotník.

 

publikováno: 25. 9. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Výročí s devítkou a statečnost nemnohých

Připomínám jedno malé výročí velké statečnosti. V roce 1939 nás zaplavila vlna rudých praporů s polámanými kříži. Národ byl zdeptán, sražen na kolena a zklamán marnými nadějemi na pomoc zvenčí. A v tuto dobu …

Komu patří státní pocty? Zvolíte svědomí nebo pohodlí?

Svědomí podle Jiřího Suchého je hlodavec. Podle výstižnější definice je to něco, co nám sice nezabrání hřešit, ale nedovolí nám mít z hříchu plné potěšení. O umělcích se říká, že jsou …

Zůstanu svůj! Na tom nejvíc…

Většina lidí si svou potřebu konformity ani neuvědomuje. Žijí v klamné představě, že sledují své vlastní myšlenky a sklony, že jsou individualisté, že dospěli k svým názorům na základě svého vlastního myšlení – a že jen shodou okolností jsou jejich názory stejné …

Nobelovky mluví o nás

Udělení Nobelových cen prozrazuje i jistou logiku dnešního uvažování o tom, čím se lidstvo má zabývat a čím trpí. Letošní výsledky ukazují, že zájem lidstva míří k: evoluci kosmu a jeho objevování (cena za …

Pochybovat před prezidentem?

Na prezidenta Masaryka vzpomíná Sylva Macharová (vedoucí naší první ošetřovatelské školy v letech 1923–1931). Její pochybování před prezidentem o vlastních slabých silách může dnes někomu znít až bizarně. Vždyť bereme už za …

Werich „hysterický“ dávno před Gretou?

Víte, my můžeme kácet lesy, je-li to bezprostředně nutné. Je ale čas zkoncovat s jejich ničením! Lesy naříkají pod sekyrou, doupat divoké zvěře ubývá, hnízda ptáků osiřují.   Řeky se …

Kdo jste byl, Mistře, a co po Vás přemenujem?

Náš patron medu a dětinskosti se jednou v Německu vzepřel zaběhlé mašinérii produkce pro místní babitschky. Jedna z nich mu na koncert přinesla dokonce zlatou cihlu neznámého původu. Přemluvil producenty, že si natočí …

Keď si už Jánošík nazbíjal, dofrasa s tým všetkým

Praktici života udávají tón a zažívají velkolepé žně. Jejich guru jim ukazuje, kam až lze posouvat hranice vkusu a studu, respektive nevkusu a nestudu. Od chvíle, kdy vyšlo najevo, že mu prošel i únos …