„Intimní rozhovor“ s hlavou Parlamentních listů

Intimního je čím dál míň. Nejen kamerové systémy skoro všude „monitorují“. V těchto mlžných dnech a nocích, kdy se dozírnost krátí a intimita houstne, stojí za pozornost i mlžení, ztráta obrysů a tváří i smyslu slov. Nabízejí se pohledu naší mysli a nejen očím. Rozhodl jsem se převzít povedený příklad konverzace O. Neumanna ze serveru HlidacíPes.org s někým, kdo si říká „hlava“, webu, který nemá nic s Parlamentem ČR, ale říká si přesto Parlamentní listy a užívá i takové logo. Tahle „hlava“ v rozhovoru přirovnává Listopad 89 k Únoru 48, usvědčování lidí ze lži nazývá „kádrováním“, svým oponentům okamžitě říká „soudruhu“ atd…

Z toho, co dotyčná „hlava PL“ říká, je patrný styl dnešních manipulátorů. Nejedná se o myšlení jako nástroj rozlišování, podle míry, jak jej chápala už antická filosofie, později logika a věda. Ale naopak je to cílevědomé míchání a kombinatorika podle chtěného výsledku, prováděná bezohledně k uměřenosti tak, že:

  1. lež, která nejen na čtenáře PL zabírá, není žádné vymýšlení, ale cynické přepínání metafor (Listopad=Únor, EU=RVHP, Brusel=Moskva…),
  2. ztráta míry pro srovnání srovnatelného (jakékoli vymáhání spravedlnosti = hon na čarodějnice, holokaust, normalizace, čistka), a
  3. zakrývání hlubší pravdivé výpovědi něčím skutečným, ale méně důležitým nebo banálním (oligarchické diktatury asijských velmocí své národy a lidi utlačují a jsou u toho i oběti, ale to koneckonců dělá i Španělsko Kataláncům a Británie Irům, Ukrajinci Rusům v Doněcku…)

Z toho plyne, že úspěšný lhář není výmyslník fabulující něco, co není, ale cynický manipulátor, bezcharakterní hráč, který mistrně kombinuje klišé („nikdo nemá úplně pravdu“, „všeci kradnú“, „ono na tom něco bude“) a skrývá hlubší a důležitější souvislosti banálnějšími. Teprve na konci rozhovoru dojde na vrcholné salto mortale „hlavy PL“. To když pln nepokryté zášti, mezi flusáním nadávek do soudruhů, se vyznává z „fyzické slasti“ z toho, co se domnívá, že druhému škodí, a v toku nevyžádané korespondence plné nenávisti spílá už mlčícímu Neumannovi: „každý vidí účelovost, agendu a hlavně ten vztek a zlobu, s jakou postupujete“… (DB)


V posledních třiceti letech prý v tuzemsku nevládli Havel, Klaus, Topolánek, Paroubek, Babiš, ba ani Zeman. Nýbrž já a se mnou pár dalších novinářů, vesměs z ČT. Taková je alespoň představa Jiřího Fencla, který se pro účely projektu Debatní klub v rozhovoru se mnou představoval jako poradce generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala. ČRo se distancoval, argumentační jízda ale následně nabrala obrátky na serveru Parlamentní listy.

Fencl v debatě nasázel tolik nesmyslů, že od jeho názorů dal Český rozhlas ruce pryč. Mluvčí ČRo na můj dotaz nejdříve uvedl, že Fencl rozhodně není poradcem Reného Zavorala. Poté dohledal, že „pan Jiří Fencl je zaměstnán na DPČ do konce roku 2019 při Analytickém odd. ČRo. Náplní jeho práce je analytická činnost, konkrétně analyzování rozhlasového trhu a monitoring konkurenčního prostředí.“

A rovnou dodal: „Jelikož jsem viděl na Youtube Debatní klub, rád bych ještě v této věci uvedl, že pan Fencl zde prezentuje své soukromé názory. V žádném případě nejde o postoje a stanoviska Českého rozhlasu a Český rozhlas se s nimi jako instituce neztotožňuje.“

Pro upřesnění mluvčí ČRo dodal: „Generální ředitel se potkává se spoustou lidí a při nejrůznějších příležitostech se setkává i se zaměstnanci a spolupracovníky ČRo. To, že něčí názor vyslechne, přeci automaticky neznamená, že se jím řídí, že s ním nepolemizuje, že ho bere za směrodatný atd.“

S Fenclem jsem před kamery Debatního klubu usedl ve čtvrtek dopoledne. Během pozdní páteční noci a pak dále o víkendu jsem o sobě zjistil další znepokojivá fakta.

Tentokráte si mě na Facebooku vyhledal Jaroslav Polanský. Právě jeho domovský web moje povídání s Fenclem hned v pátek ráno zpopularizoval, a zjevně nechtíc tak Fenclovi, který Parlamentní listy označuje za vrchol české žurnalistiky, způsobil problémy v jeho angažmá v ČRo.

Polanský je na webu Parlamentních listů veden jako „ředitel redakce“. Na FB se představuje jako editor-in-chief (v Česku pozice šéfredaktora). Sám sebe pak v komunikaci vedené poté, co mě požádal o facebookové přátelství, označuje za „hlavu“ Parlamentních listů.

Následuje doslovný přepis (poznámka: Všechny fanoušky a čtenáře Lubomíra Xavera Veselého, Parlamentních listů, Aeronetu a dalších dezinformačních webů ujišťuji, že jeho zveřejněním neporušuji žádný zákon. Takže svoji zlobu, nadávky a výhrady, prosím, veďte jiným směrem).

Polanský: Dobry vecer. Jak rika Tomio Okamura: Vitam Vas na svem profilu:-)

Neumann: Děkuji. A je toto skutečně profil šéfredaktora PL?

Polanský: Ano, jsem to já. Cítíte v tom nejaky problem?

 

Neumann: Jen mě zaráží, že na vašem webu je za šéfredaktora vydáván někdo jiný.. Konkrétně pan Bláha. Vy na webu PL máte funkci „ředitel redakce“. Tak se ptám. Protože i spoustu jiných věcí týkajících se novinařiny máte popletených…

Polanský: Co si Vy myslite o mem ,,popleteni”, je Vase vec. Pravda je, ze mam tu radost vest PL, na ktere jsem hrdy. Je to muj zivotni projekt, ktery miluji

 

Neumann: Super. Budiž vám přáno. Pokud jste tím, za koho se vydáváte. Přiznám se, že vyznání lásky k projektu, na jehož vedení si vás jeho majitelé najali, jsem za dlouhých 25 let působení v českých nezažil…

Polanský: Bavime se skutecne o lasce. O osobnim vztahu. A o kazdodenni radosti z prace. Vec ma i longitudinalni rozmer, protoze to trva uz deset let. 10 let. Kazdy den vstavam s radosti, ze muzu delat PL.

 

Neumann: Budiž. Takže jste šéfredaktor nebo ředitel redakce? Nebo to v PL nerozlišujete? Důležitá je tedy radost z práce? Ne rozdělení obsah – obchod?

Polanský: Ja jsem hlava. A ano, v mem pripade rozhoduje radost z prace.

 

Neumann: Díky za info. A proč jste na počátku zmiňoval Okamuru? Detail. Jasně. Jen mě to překvapilo. Hlava Parlamentních listů cituje opozičního politika…

Polanský: Z legrace. Protoze on to vzdy hlasi, na zacatku videa. Nic vic za tim nehledejte.

 

Neumann: Ok. Příjemný víkend

Polanský: Mozna by Vas zajimalo, co jsem sledoval behem konverzace s Vami. Bylo to druhe dějství mé nejoblíbenější Pucciniho opery, tj. Tosca https://m.youtube.com/watch?v=smj46-lAfqI&t=349s

 

Neumann: Po pravdě: vůbec mě to nezajímá.

Polanský: A stejne tak by me nominalne nemel zajimat Vas nazor na PL. Leč já jsem koncensuální a rád si s Vámi pohovořím

 

Neumann: Soukromě? Rozhovor? O médiích? Za mě, proč ne. Pro Psisko ho s vámi rád udělám.

Polanský: Intimne. Abychom se poznali. Zadny verejny vystup. Jen vymena myslenek.

 

Neumann: Jestli se chcete sejít a popovídat si – ok. Jen předem upozorňuji, že mě mě předem zajímá, co je ve vaší kompetenci, co je v kompetenci majitelů a co v šéfredaktorově. Nerozumím pojmu „výměna myšlenek“, to se přiznám bez mučení. V Psisku je jasné, co můžu já, za co odpovídá šéfredaktor. Jsme v tom trochu staromódní…

Polanský: Odpovim, s dovilenim, rano. Dekuji za Vase podnety, ale preci je. Je pozde.

Polanský: Cili rano se rad vyjadrim. Dekuji

Polanský: Milý pane Neumanne, abych Vám nedlužil odpověď na Vaši otázku: Mou prací je dělat to, co dělá šéfredaktor, tj. řídit PL na denní bázi a zároveň se pokoušet o cosi jako jejich střednědobou orientaci a směřování. Pokud jde o to, co si myslím o Hlídacím psu: Považuji ho za zdařilý humoristický server, který využil díry na trhu a nabídl zcela originální produkt: Kádrovací žurnalistiku. Kdo nesouhlasí!s odstraněním sochy Koněva, je přítel Kremlu. Kdo chce změny v ČT, chce ČT zničit. Kdo nesouhlasí s přístupem Západu k Ukrajině, je proruský… Je to vskutku humorné, jak kategorické politické soudy Váš humoristický server vykonává, a přitom se tváří, že jde o výsostně odborné médium bez politické agendy.

Polanský: Jedinou Vaší agendou je přitom něco, co jste tak nějak mezi řádky zmínil při rozhovoru s Jiřím Fenclem: ,,My to chceme dělat stejně jako před 20, 25 lety”. To Vám rád věřím, že byste rádi vrátili čas do poměrů totálního mediálního monopolu Vás a Vašich kamarádů, kdy jste rozhodovali, kdo smí co říkat a kdo co nesmí říkat, co je přípustné si myslet a co ne, popřípadě jste rovnou ,,trestali” a tento svůj vliv vymáhali. Přiznávám se, že mi činí skoro až fyzickou slast vás o tento monopol úspěšně připravovat a budovat tak v této zemi skutečnou demokracii, stejně jako mě baví stupidní debaty o ,,letitimizaci”, ,,letitimitě” či ,,seioznosti” ParlamentníchListu.cz. To Vaše ,,kárné komando” jménem ,,Hlildací pes”, které ma za úkol reataurovat poměry v českých médiích zpět do časů před vznikem PL, kdy bylo vše sluncem zalité a vy jste svým způsobem drželi zásadní podíl na vládě v této zemi, stejně neuspěje. Protože každý vidí účelovost, agendu a hlavně ten vztek a zlobu, s jakou postupujete.

Polanský: Oprava: Legitimizaci, legitimitě a serióznosti PL. Psát na iPhonu má své nevýhody, omlouvám se

 

Neumann: Žijte si blaze ve světě svých bludných představ.

Polanský: Dtto, soudruhu. Víte, koho mi pripominanate? Ty komunisticke dedky, kteri se v roce 1978 dozadovali po 30 letech toho, aby jim lide prokazovali uctu za to, jak v roce 1948 krasne s flintou na rameni v šiku Lidových milicí udělali ten Vítězný únor. Ti dědkové si vyžadovali s tim jejich Únorem pozornost úplně stejnem jako vy s tím vaším Listopadem. A teď jste to vy, vy trapni dedkove. A dokonce jste si na to zalozili Ústav. Stejně tak si já můžu založit ,,Ústav kvalitního sexu”

 

Neumann: Můžete mě přestat obtěžovat?

Polanský: Vite, soudruhu Neumanne… To je tezke. Vy o mne pisete nesmysly, abyste si obhajil svuj Únor 48. A já z Vás mám srandu. To víte, lidé se rádi baví

 

Neumann: Pobavíte se již v pondělí. Koukněte na Psisko.. Bude to i o vás. 

Polanský: Že byste konečně našli ty ruské peníze?

Polanský: To by byl opravdu výkon, po těch letech

Polanský: To ani soudruh Kund(r)a nenašel. Protože žádné nejsou

Polanský: Přeji Vám krásnou neděli, během které se mi budete vrtat na mém Facebooku, abyste mě mohl poblít. Já jdu mezitím na pizzu, soudruhu Neumanne

publikováno: 24. 10. 2019

David Bartoň

David Bartoň

Šéfredaktor Přítomnosti /

NEJNOVĚJŠÍ články


Nemáme klíč – seznam agentů KGB ČSSR

Sověti si své satelity hlídali velmi důkladně. Nikdy jim zcela nedůvěřovali. Právě proto neponechávali nic …

Nerušeně konzumovat, tak si dnes vykládáme svobodu!

„Pohřbívat ateistickou celebritu v katedrále mě irituje,“ říká Vojtěch Razima (1968), aktér demonstrací, jež předcházely sametové …

Svět ve stavu nouze

Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze, a pokud se státy v nejbližší době …

Kultura 3.0 a literatura jako věda o člověku

Když člověk v zapadlém koutě světa zavítá do špeluňky, a může to být putyka, taverna, guesthouse, bar, …

Divokým Kurdistánem

Kurdistán jsem navštívil mnohokrát. Turecký, irácký, íránský i syrský. Navštívil jsem relikty kurdského osídlení v Arménii a Ázerbájdžánu. …

Duté oslavy jako kamufláž eklsrabu

To, že se oslavují státní svátky, je běžné všude na světě. Nejde ovšem jen o to, …

Ve stručnosti je síla, básněte

Mám rád přirozené dorozumívání, mluvenou a psanou řeč. Mám rád češtinu. Mám rád i jiné jazyky, protože …

Za co medajli čínské bohemistce?

Vyznamenávat propagátory české kultury v jiných zemích je skvělý nápad. Tedy byl by, kdyby se ho …