Obrana syrských Kurdů

Na jaře roku 2016 jsem vystoupil na obranu syrských kurdských milicí na plénu EP:

Pane předsedající, vloni na podzim jsem navštívil Rodžavu, území severní Sýrie ovládané Kurdy. Byl jsem hostem velení Lidových obranných jednotek známých pod zkratkou YPG. S jejich ozbrojeným oddílem jsem projel Rodžavou několik set kilometrů. Navštívil jsem město Kobani zničené jednotkami IS. Byli to především obránci Kobani, kteří se letos pokusili osvobodit od IS území západně od Eufratu. Jejich výpad ztroskotal díky zásahu turecké armády, která poprvé za dobu konfliktu překročila turecko-syrské hranice a otevřeně bombardovala pozici kurdských sil. Turecko tak nebezpečně eskalovalo konflikt.

Turecký zásah je dalším důkazem, že Turecko nedokáže zracionalizovat svou národnostní politiku. Rozvíjí spirálu národnostní nenávisti i na svém území. Nechápe, že kurdský teror je reakcí na bezprecedentní protikurdský teror státní.

Protikurdské ozbrojené výpady doma i do severního Iráku a do Sýrie Turecko ospravedlňuje poukazem na boj proti terorismu. Svůj postup odůvodňuje i ideologicky poukazem na marxistické formy terorismu. Kurdský odpor je skutečně širokospektrální, ale jeho ideologické nálepkování je jen projevem turecké slabosti. Jednotky YPG mají na svých nášivkách rudé hvězdy, nebojují však za zářnou komunistickou budoucnost, ale o své fyzické přežití. To by si demokratické síly v Turecku měly uvědomit.

Turecko patří do Evropské unie. Ale až dokáže vyřešit svou národnostní politiku. Přístupová smlouva byla podepsána s Tureckem, nikoliv se současným tureckým vládcem Erdoganem.

Jsem rád, že jsem veřejně zmínil na plénu EP turecký státní terorismus jako příčinu kurdského teroru. Ostatně o státním teroru píšu i v kapitole 4 knížky, když popisuju čečenskou válku.

Nic nemůže ospravedlnit genocidní politiku dnešního Turecka vůči Kurdům. Ani naše vojenské spojenectví v NATO. Tím spíše, že to byly kurdské milice, kdo vykonal těžkou pozemní práci při porážce Islámského státu. Kurdové, a nejen syrští, si evropskou podporu zaslouží. Je jí však jako šafránu.

***

Text (resp. doslov k povídce Šarlatová královna) jsme s laskavým svolením autora převzali z rukopisu knihy Sedmero královen, kterou vydá koncem března 2020 nakladatelství Zeď.

publikováno: 9. 11. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Šašek nebyl trapný a vůbec skvělý cirkus

Neváhejte, nečekejte, představení začíná Cítíš tu vůni? To piliny v manéži dýchají a klauni se přitom smějí a děti se radují, že přijde zase klaun a ukáže šaškův um. Vidíš tu …

Evropský pocit schází, solidarita není, je volný handl

Z čeho se v lidech může narodit sounáležitost se svou evropskou vlastí? Sounáležitost přirozená, živá a velkorysá? Rakouský spisovatel odpovídá takto (DB): „Pocit příslušnosti k nadnárodní struktuře se může rozvinout ze dvou zkušeností. Na …

Obrana syrských Kurdů

Na jaře roku 2016 jsem vystoupil na obranu syrských kurdských milicí na plénu EP: Pane předsedající, vloni na podzim jsem navštívil Rodžavu, území severní Sýrie ovládané Kurdy. Byl jsem hostem …

Vážený Měscký Úřade!

V rámci sexuálních experimentů konaných pod vlajkou lických i nelických práv (Grant. č. 8645231245-N564-2020) jsem se rozhodla zakusit sex s kancem divokým a proto se nyní cítím býti sviní divokou, aniž použiju antikoncepci …

Pro a proti stávce učitelů

„Co ti učitelé dnes vůbec chtějí, my jsme taky dělali jenom za tisícovku…“ zaslechl jsem od penzionované učitelky. Ale také následující: „Takže: co si to oni z toho Milionu chvilek vlastně …

Vítěz bere vše

Předseda vlády to má vždy s vlastní mediální prezentací snadnější než ostatní politici. A je-li to premiér doslova posedlý svým mediálním obrazem, tak nám své aktivity všeho druhu servíruje téměř nepřetržitě. Motivem …

Nestyďte se, že jste humanisté

Podle Bartoloměje patriarchy Konstantinopole se po roce 1989, kdy ve světě zkolabovaly komunistické režimy, šířilo přesvědčení, že konec studené války znamená definitivní vítězství liberální demokracie západního vzoru a že vítězství …

Vidíme se přes zvláštní menšiny

Divadlo má s dalšími věcmi udržovat jakousi kontinuitu duchovního života země a tím znovu a znovu oživovat, obnovovat a kultivovat samotnou identitu národního společenství. To samozřejmě neplatí jenom o divadle, to platí i o filmu, výtvarném umění …