Z deníku studentky Umprumky

V roce 1989 mi bylo dvaadvacet let a studovala jsem ve třetím ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze na náměstí Krasnoarmějců (nyní Palachovo).

V pátek 17. listopadu 1989 jsem byla se svým přítelem někde v lesích v maringotce – pracoval tehdy jako čerpač, což bylo typické zaměstnání lidí, kteří se neztotožnili s tehdejším totalitním režimem a takto schováni v maringotkách nebo kotelnách mohli v klidu pracovat třeba na „samizdatech“. Večer jsme zaslechli na rádiu Svobodná Evropa, co se v Praze děje a hned jsme se sbalili, jeli do Prahy a snažili se zorientovat v nastalém dění, což bylo bez mobilů, internetu a dalších médií dosti obtížné.

V pondělí ráno jsme se sešli se spolužáky na „Umprumce“, kde se horečně plánovalo, jak se do dění zapojit a z těch nejakčnějších se formoval studentský výbor. V prvních dnech jsme byli pěkně vyděšeni, neměli jsme téměř žádné informace a mezi lidmi se šířily zvěsti, že do Prahy míří tanky apod. Ze školy jsme zprvu vůbec nevycházeli, obávali jsme se, že nás seberou. Ale já jsem ve svém atelieru v Holešovicích měla dva psy, večer jsem se musela vyplížit ze školy a prchala jsem je vyvenčit. Pamatuji si, jak jsem se pořád ohlížela, jestli mě někdo nesleduje.

Ve škole jsme měli spoustu příhodného materiálu na výrobu letáků, plakátů a transparentů, které jsme kreslili a vytvářeli ručně. Na psacím stroji jsme opisovali různá prohlášení a vyráželi jsme je vylepovat především ke vchodům do stanic metra; tyto plochy byly jediným zdrojem předávání informací a tísnily se u nich stovky lidí. Spolužáci a kamarádi postupně do školy nanosili potřebné věci – vařiče, nádobí, ručníky, někdo donesl i televizi, v hlavní posluchárně jsme pak sledovali zprávy. Úplně cizí lidé nám nosili do školy jídlo, nějaká paní dokonce přinesla velikou krabici s novými ponožkami, byly to takové ty hnědožluté neforemné bez paty, ale i tak přišly vhod…

Ateliér nazvaný „propagační tvorba a plakát“, který jsem studovala, tehdy vedl aktivní člen KSČ, známý svými plakáty ve stylu socialistického realismu. Tohoto pana docenta jsme po Listopadu ve škole už neviděli. Mnozí profesoři podepisovali prohlášení studentského výboru a studenty podpořili – a už v prosinci 1989 se konaly volby nového rektora a profesorského sboru. V indexu byly škrtnuty předměty jako „marxleninská filosofie“ a „politická ekonomie“ – a nahradila je estetika či vizuální komunikace apod. Najednou jsme se cítili být nedílnou součástí školy a měli jsme možnost se aktivně podílet na tom, kam se bude škola ubírat.

Druhá polovina mého studia na VŠUP přinesla spolupráci s nově vznikajícími reklamními agenturami, se „vzkříšenými“ Lidovými novinami a studijní stáž na Accademia di Belle Arti ve Florencii, prostě svobodu…


Deník – listopad 1 – dvojstránka z mého deníku.

Deník – listopad 2 – fotky vlepené v deníku.

Nocujeme na Umprum v kreslírně.

Sken indexu, kde je razítkem ŠKRTNUTO odstraněn předmět marxleninská filosofie.

Dvůr Umprum. Fotka spolužáka Pavla Baňky ze stávkových dnů na škole. Všichni jsme se nacpali do vnitřního atria budovy.

publikováno: 15. 11. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


U čínského koryta se kvičí blahem!

Už nestačí „apolitičnost“: Čínská komunistická strana teď vyžaduje otevřenou, veřejnou a jednoznačnou podporu – od vlastních …

Osamělí, pevní i vratcí lidé pana Giacomettiho

Pražská výstava byla vpravdě překvapující. Přiblížila sochařovu tvorbu od začátků přes surrealistické období k proslulým odhmotněným …

Němci, šlechtici, katolíci a navrch kněžouři u nás neprojdou! Kristovy milice versus Česko

Přestože o otázce vrácení majetků Řádu německých rytířů naše média poslední dobou neinformují natolik, jako tomu …

Rozdělená společnost? Naložme si různost. „Válka bude, víc vám neřeknu.“

Láska k sjednotitelům je prastarého data. Různí králové, císařové a generálové nedůležitých jmen přežívají v učebnicích dějepisu především …

Straka je tak drzá, jak blbá je opizice

Předpokládám, že pirát Michálek dostal děkovný mail od Marka Prchala za jeho kádrovací střelu do …

Pravdivost maleb a nicotnost lidí venku

Jan Zrzavý kdysi vzpomínal na Giottovy fresky v Padově, na to, jak prázdný se mu jevil …

Diagnóza Babiš

Zprávy jsou nyní plné sporů v kauzách kolem premiéra Babiše. Když nastane jakýkoliv politický trapas, tak …

Okraj společnosti je prostě zajímavější než střed

V.S.: Tvá nová kniha Lobotomík se zčásti odehrává v psychiatrické léčebně stejně jako jedna povídka z tvého …