Může si Babiš starší i ve Švýcarsku dělat cokoli?

Vážený pane velvyslanče,

obracím se k Vám s prosbou, aby se orgány Švýcarské konfederace v co nejkratší době vyjádřily k případu Andreje Babiše mladšího, který (doufejme) žije i se svou matkou ve Vaší zemi a není jisté, zda zcela dobrovolně.

Několikrát žádal různými formami veřejně o pomoc, a je zcela jasné, že se s ním odehrává něco hrozivého a nezákonného. To, že ho vlastní otec, český premiér Andrej Babiš starší, veřejně označil za schizofrenika, je možná to nejmenší.

V mém socialistickém dětství se Švýcarsko asociovalo s něčím velmi příjemným, a tím byla chuť fantastických tuzexových sýrů a především čokolády s obrázkem vysmáté kravičky a slunečných Alp. Obešlo se to tehdy bez masívní reklamy, protože soudruzi nám nedovolovali rozmazlovat se moc často, takže zážitek byl o to intenzívnější.

Aby nám ta dobrota z kapitalistické, i když v případě Švýcarska oficiálně neutrální ciziny alespoň trochu zhořkla na jazyku, bombardovali naše mozky informacemi o zlých švýcarských bankéřích, skrývajících ukradené majetky fašisty umučených židů.

My děti jsme si s takovými protiklady dost dobře neuměly poradit a hmatatelná skutečnost v podobě čokolády nás ani moc nenutila o tom hluboce přemýšlet.

Pavlovův reflex setrvával dlouho do dospělosti, takže zvuk slova „Švýcarsko“ zněl pořád tak nějak čokoládově. Po r. 1989 jsme registrovali snahy švýcarských bank o vyrovnání se s minulostí a odškodnění válkou části postižených rodin.

V pozdější přítomnosti se ale začaly objevovat jiné ne tak už čokoládové zvěsti, třeba o ukrývání peněz ruských i jiných oligarchů a diktátorů ve švýcarských bankách. Protože ale v dnešní době těžko může obyčejný smrtelník posoudit rozsah a pravdivost většiny předávaných informací, čokoláda měla pořád šanci držet se nad věcí.

První pochybnosti se objevily, když dnešní český premiér Andrej Babiš zdůvodňoval nabytí svého obrovského majetku díky kapitálové pomoci svých (několikaměsíčních) spolužáků ze švýcarského gymnázia, ale tajil jejich jména.

Švýcarská novinářská obec zachovávala mlčení, což bylo na rozdíl od (neutrální) vlády ne už tak lehce pochopitelné. Ale budiž – tehdy si mohli pomyslet, že jde jen o peníze nějakého dalšího čičmundy, jakých se vyrojilo ve východním bloku víc než dost.

Dnes jde o mnohem více – a to ticho od švýcarských Alp je také více než hrozivé.

Andrej ml. (nedělejme z něj blbce, z videa je jasné, že jím není) popsal svou nedobrovolnou cestu do Ruska a na Ukrajinu zde, včetně “výletu na ryby” na okupovaný Krym ve společnosti Petra Protopopova. Více např. zde.

O angažmá jeho ženy psychiatričky Dity Protopopovové zde.

O českou policií nevyšetřovaném oznámení o únosu zde.

O výletu jeho otce – českého premiéra, který si jen zaletěl do Švýcarska pokecat a zahrát se synem šachy (po zveřejnění výše uvedeného videa) zde.

O tichu ze strany české policie i justice ohledně ovlivňování svědka zde.

O švýcarském tichu zde.

Přestože Andrej ml. žádal o pomoc a vyslechnutí policií, po šachové partii s otcem zmizel.

Vážený pane velvyslanče, dovedete si představit, co se může dít s námi českými občany (a taky se s některými už děje) z nějakého důvodu nepohodlnými premiérovi Babišovi, jestli si dovolí takové zacházení s vlastním synem, a prochází mu to bez následků?

Švýcarské mlčení tady nemá chuť čokolády, ale spíše pachuť olomouckých syrečků. A ten tvarůžkový zápach se fakt špatně větrá, jistě i v Alpách.

Možná Babiš st. sehrál při svém šachovém zájezdu do Vaší země taky partičku i se svými movitými spolužáky, nebo s nějakými jejich vhodně vlivnými spolužáky, a proto to ticho?

Ve výsledku se případ Andreje Babiše ml. jeví nezasvěceným stejně jako otřesná historie Latify, dcery dubajského vládce. Oba jsou obětí svého otce.

Pokud jde ve skutečnosti o pomoc Vaší země Andreji Babišovi ml. jakožto švýcarskému občanovi (možná má oprávněný důvod se před otcem skrývat), i když za udělením občanství také někteří vidí záhadu, jiní prodlouženou ruku tatínka – dejte nám – občanům Česka – nějakým možným způsobem vědět, prosím. Třeba jen napovězte, my si to už přebereme. Když nic jiného, alespoň budeme vědět, že Švýcarsko není účastníkem organizovaného zločinu.

Snažím se doufat, že švýcarské orgány se vyjádří brzy a v takové formě, která bude vylučovat jakékoli pochybnosti.

Žádám také tímto představitele veřejného života, aby k osudu Andreje Babiše ml. nezůstávali lhostejní.

Nepovažujte za znevažující použití pseudonymu (postavy nekonečného seriálu, která mi charakterově velmi připomíná Andreje Babiše st.), mám k tomu vážný důvod. Věřím, že obsah tohoto textu je důležitější než jeho autor.

S pozdravem,

MUDr. Bohdan Švarc


Adresováno 28. 11. 2019 panu Dominikovi Furglerovi, velvyslanci Švýcarské konfederace v České republice.

publikováno: 14. 12. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Za monarchii 2020! Plemeno zhovadilé, ďáblem poštívané!

Po pustošivých husitských válkách se v českých zemích ustavilo Království dvojího lidu, kališníků a katolíků, jak jej …

Proměny pedofilie a mistři myšlení

Časy se mění, zpíval v roce 1964 Bob Dylan. Inu, jak se to vezme. Záleží na …

Svatovavřinecké vidění světa

Zemřel filosof Roger Scruton, který viděl jasně i jiskru vína i velkopolní prokletí české krajiny. …

Umělá inteligence, Absolutno a jiná nebezpečí na planetě R. U. R.

Vloni jsme si připomínali výročí smutného odchodu Karla Čapka, letos si připomeneme 130 let od …

O té naší prohnilosti

Nedávno mě pozvali na rozhovor do Reflexu, ve kterém jsem upozornil na neurologické dopady moderních …

Odpovědné občanství – odkaz Jana Palacha

Dnes je tomu padesát let, kdy se student UK Jan Palach sebeobětoval, aby otřásl vzmáhající …

Zimola bájí o zrádcích

Bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola je údajně na cestě z ČSSD. Cítí se zrazen podobně, …

Strachem chyceni v bublinách

Strach je nejsilnější emoce. Nejde o přirozený a zdravý strach, který nás varuje před nebezpečím. …