Láska k přírodě (…) má zřetelně duchovní hodnotu.
Nepřichází k muži nebo ženě, již jsou plně pohlceni sobeckými, světskými nebo materiálními cíli.
Nebudete-li jako malé děti, nevstoupíte do království přírody, tak jako do něj vstoupili Audubon, Thoreau, Bryant a Amiel a jako do něj vstupují ti, kteří z něj činí jeden ze zdrojů svého života a nástroj své kultury.
Náboženské formy a vyznání se mění, ale náboženský cit – údiv, úcta a láska, které pociťujeme v přítomnosti nevyzpytatelného vesmíru, zůstává. (…)
Sice nechodíme do kostela tak často jako naši otcové, zato vcházíme do lesů a jsme mnohem ochotnější učinit z nich chrám, než byli oni.
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 17. 12. 2019