Válka v Sýrii pokračuje, a svět to nevidí

Zatímco se světová média soustředí v souvislosti s Ruskem a Tureckem především na dojednání příměří v Libyi, málokdo si všimnul hrozící humanitární katastrofy na severu Sýrie.

Rusko se snažilo blokovat prodloužení platnosti takzvané Přeshraniční rezoluce OSN, která zajišťuje přísun humanitární pomoci lidem postiženým válkou v Sýrii. Rezoluce nakonec těsně před vypršením prošla hlasováním Rady bezpečnosti, jakkoliv ve značně osekané podobě. Západní politici viní Rusko z politických machinací na úkor ohrožených životů 4 milionů syrských civilistů.

„Se životy lidí na severovýchodě Sýrie zacházíte, jako byste hráli v kostky,“ obvinila ruského zástupce v Radě bezpečnosti OSN britská velvyslankyně Karen Pierceová. Zbývalo několik hodin do vypršení platnosti Přeshraniční rezoluce OSN. Její prodloužení týdny blokovaly Rusko a Čína z důvodů, které ostatní zástupci Rady bezpečnosti označili jako čistě politické. „Humanitární pomoc není politický nástroj, který by se měl používat ke smlouvání,“ shrnula vyostřenou debatu Pierceová. O co Rusku šlo?

Přeshraniční rezoluci schválilo OSN v roce 2014 jako součást řešení tragické humanitární situace obyvatel válkou sužované Sýrie. Na některá místa totiž nebylo možné dopravit humanitární pomoc jinak než ze sousedních států – Turecka, Iráku nebo Jordánska. Na dovozu jídla a léků z těchto zemí jsou v současné situaci podle zdrojů OSN závislé 4 miliony lidí, především na územích obývaných Kurdy a v poslední provincii pod kontrolou opozice – v Idlíbu.

Tam stále probíhají tvrdé boje mezi provládními vojsky a opozičními jednotkami. V jejich důsledku muselo jen od poloviny prosince opustit domovy 300 tisíc civilistů.

Syrská válka trvá

Bašár Asad a Rusko argumentují tím, že Idlíb je baštou ozbrojených islamistických skupin, které je potřeba porazit. Byl to také důvod, proč se Rusko snažilo v OSN zastavit mezinárodní humanitární pomoc pro Sýrii. Režim ji chtěl dostat zcela pod svou kontrolu, to by ale podle mnohých kritiků mohlo v praxi znamenat „vyhladovění“ problematické provincie.

Porážka opozice prostřednictvím tak „středověkého“ způsobu boje je podle většiny kritiků zcela v rozporu s Chartou lidských práv i etickými zásadami humanitární pomoci, která má být poskytována všem civilistům bez ohledu na rasu nebo náboženské vyznání.

Situace v opoziční provincii Idlíb navíc není tak černobílá, jak ji prezentují ruští politici. O kontrolu nad Idlíbem bojovali v posledních letech radikální islamisté, kterých je tam podle odhadu Institutu pro Blízký východ kolem 70 tisíc. Zároveň sem ale uprchly 2 miliony lidí, kteří se skrývají před režimem Bašára Asada. V Idlíbu našli útočiště civilisté z Aleppa, Východní Ghúty a dalších opozičních území, která syrská vláda dobyla zpět.

Humanitární organizace dlouhodobě upozorňují na tragickou situaci nejen s ubytovacími kapacitami, ale i s pokrytím základních životních potřeb. Lidé se tísní v přeplněných uprchlických táborech, plno dalších žije ve stanech podél cest. Podle statistik mezinárodní humanitární organizace Care tvoří v současné době ženy a děti 70 % obyvatel Idlíbu.

Budoucnost opoziční provincie stále není jasná. Pod kontrolou ji mělo mít Turecko, které kolem provincie zřídilo 12 kontrolních postů. Násilí se přesto stupňuje a dá se předpokládat, že Rusko společně s Bašárem Asadem nepřestanou bombardovat Idlíb, dokud nezískají zpět kontrolu nad strategickými silnicemi, tedy především silnicí M5, která spojuje Damašek s Aleppem na severozápadě Sýrie.

Turecko se zatím podle syrských opozičních médií snaží část islamistických bojovníků zlákat k účasti na libyjském tažení. Má jim za to nabízet gáži od dvou do třech tisíc dolarů měsíčně. Podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva do Libye už ze Sýrie odcestovalo tisíc bojovníků a 1700 dalších prochází tureckými výcvikovými tábory.

Jakkoliv se z tohoto vývoje může zdát, že válka v Sýrii se pomalu chýlí ke konci a zájmy mezinárodních aktérů se přesouvají do Středomoří a na Írán s Irákem, realita je jiná. Rozhodně v Idlíbu. Od dubna minulého roku, kdy v provincii rusko-syrské jednotky zahájily ofenzívu, zemřelo podle OSN tisíc civilistů, včetně 200 dětí. Bombardují se především rezidenční čtvrti, tržiště, pak nemocnice a školy. Statisíce lidí musely opustit své domovy nebo provizorní příbytky, někteří už poněkolikáté během devět let trvajícího konfliktu. Syrská válka trvá a to, že světová média o tragické situaci v Idlíbu vesměs nemluví, na tom nic nezmění.

Názory a argumenty

 

publikováno: 26. 1. 2020

NEJNOVĚJŠÍ články


Křeček chycený v rádiu

Stanislav Křeček dává jasně najevo, že ochrana slabších ho nezajímá a jejich diskriminaci v roli ombudsmana řešit …

Pěstování rozlišovacích schopností

Způsob, jak spolehlivě odlišit rákosníka obecného od rákosníka zpěvného, je chytit ho a zblízka prohlédnout. …

Léky u nás chybí, kvůli bezuzdnému kšeftu v Číně

Výpadek dodávek autodílů z Číny kvůli viru přežijeme, ale nenechme si nalhat našimi bolševiky, že za …

Neexistující imigranti III.

Imigrační a muslimská otázka v britském politickém zrcadle   Úvod Toto je 3. část pětidílné minisérie mých …

Ve sviňáko! Krásná nebo chytrá?

U normálního člověka se občas zdá, že jeho schopnost uvažování je do jisté míry utlumena …

K výročí náletu na Drážďany

Na základě osobní zkušenosti si myslím, že každý z nás zažije ve svém obyčejném a …

Firma sobě! Aneb za nás čerpá Agrofert.

Naším hlavním problémem není to, že se k moci dostal nějaký lump, nýbrž to, že si …

Kravina, aneb komu věřit?

V padesátých letech, když pod kuratelou sovětských soudruhů českoslovenští soudruzi pověsili několik svých dříve velmi …