Jaroslav Erik Frič

Jaroslav Erik Frič

Kudy z nudy?

Potíž je v tom, že nevíme opravdu nic. Jistě, snažíme se pochopit, nahlédnout hlouběji do problémů, do výbojů si troufáme na mnohý způsob, skutečností ovšem zůstává, že jsme zoufale nevědomí …

Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně …

Jak nás vidí domácí cizinci

Je zvláštní, že o současné situaci naší země nejlépe a nejosvíceněji informují Rusové: Michael Romancov, Alexander Mitrofanov, nebo třeba historik Alexej Kelin. Nebo vůbec cizinci. Onehdy jsem četl velmi trefné …

Nejsem srnka

Nepřestává mě šokovat nepřítomnost svatých Evangelií v životě, myšlenkách a četbě zřejmě zdrcující většiny lidí. Co jiného najít? Co jiného hledat? Lidé „milují přírodu“, nadchýnají se Vesmírem a lety ke …

Kdo bych byl?

Často myslím na to, kdo bych byl, čím bych byl, co by ze mě bylo, kdybych nečetl (dobré) knihy. Bývaly v domácnostech bible, a ty se četly důsledně a pravidelně. …

Kolonizovat vesmír dovnitř

Když zemřel Stephen Hawking, musel jsem si sám sobě přiznat, že jsem fascinaci Vesmírem nikdy nepoznal. Pouze děs a chladivou tíži něčeho navždy neproniknutelného, bez nějakého myslitelného konce, tedy bych …

Soutěže a vaření

Nechci uváznout v žádné oficialitě. Můj život šel jinudy. Ano, mnohé se změnilo. Ale změnilo se opravdu? Není establishment náchylný jen k věcem horším a horším? Lidé milují soutěže a …

Co odpovím ruským žoldnéřům

„Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti…“ Mark Twain Člověk se nemůže zbavit své zvláštní a …

Vypočítavost není pragmatická

Jak jinak než se vlastně ustavičně nad svým životem zamýšlet? Řekl bych, že ti, kteří z mé generace ještě zůstali (a zároveň nepatřili mezi utilitaristy, kteří především uvrhli tento národ …

Jaký člověk jde, takové věci a takové lidi potkává.

Je pro mě stálou záhadou, jak někdo může spatřovat jakoukoli důvěryhodnost ve vulgární osobě současného prezidenta. Co mohu od takového člověka čekat? Poznal jsem mnoho bafuňářů, ožralých, vulgárních, agresivních, ale …

Slova z huby i úst

Ve slově to je. Kvůli slovu jsem se vrátil kdysi do vlasti z dálek ciziny. Touha po vlasti byla touha po komunikaci úplné, existenciální, důvěrné, mateřské. Vše ostatní bylo prohrou …

Něco mi jedno není

Myslím, že nejsem netolerantní nebo bezcitný a nechápavý vůči názoru druhých, ale svět bez Boha mi opravdu nedává žádný smysl. Svět bez Stvořitele, Tvůrce z ničeho a odnikud nikam, toho, …

Právě se zabývám úvahami

o „elitách“, „lidu“ a vůbec o úloze „osobnosti“ jako takové a „záludnostech moci“, když tu nacházím velmi dobrá slova v článku Jiřího Přibáně: „…Jeden z nejvýznamnějších našich filosofů a sociologů …

Hnízdo České republiky

Do jaké rubriky veřejnoprávního zpravodajství patří vyšetřování OLAFu (tedy Evropské unie)? Do Černé kroniky, tipoval bych. Není to tam. Do Zajímavostí z domova i ze zahraničí? Ani tam to nevidím. …

Samozřejmě, naší hymnou by měl být alespoň chorál

Ktož jsú boží bojovníci, nebo ještě raději chorál Svatováclavský. Nejsou. Je Fidlovačka. Žádný hněv a žádná rvačka. Slepý muzikant Mareš (my jsme mívali vždy vůdce přinejmenším poloslepé – Žižka, generál …