Do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) byl i přes proklamovaný požadavek odborného vzdělání nakonec zvolen Daniel Herman (47) – bývalý kněz a mluvčí České biskupské konference. Jeho zvolení může znamenat definitivní konec snahám o vybudování vědeckého pracoviště. Do čela ústavu se totiž pomalu vracejí lidé prvního ředitele P. Žáčka. (Celý příspěvek…)

Obsah (Celý příspěvek…)

Ivan Malý

Letos, třináctého července, by oslavil pětaosmdesáté narozeniny Ivan Medek, laskavý člověk bystrého úsudku a charakteristického hlasu. Jeho hlas však bohužel utichl již šestého ledna. Následující řádky jsou tedy již jen drobnou připomínkou muže, který i v těch nejtemnějších dobách v sobě zosobňoval dědictví idejí první Československé republiky i víru v lepší zítřky. (Celý příspěvek…)

Fedor Gál

Na podzim roku 1997 se o českých Romech začalo psát i za hranicemi této malé středoevropské země. Poměrně masivní a roky trvající emigrace Romů si totiž všimla i média. A protože pravda je jen to, co se objeví v televizi, podle většiny analytiků a publicistů rozpoutala exodus českých Romů reportáž o pohodičce, s jakou se romští emigranti údajně setkali v Kanadě, odvysílaná TV NOVA. Následovalo vyhlášení vízové povinnosti Kanady vůči České republice. Vzápětí se cílem putování Romů za lepším životem stala Velká Británie. (Celý příspěvek…)

Přítomnost nabízí výběr textů od renomovaných autorů (V. Havla, T. Reddyho, R. Kučery, J. Švejnara, T.G.Ashe, J. Pehe, M.Romancova a mnoha dalších) s názvem „Aktéři v globálních sférách vlivu“. Můžete si jej objednat za 100 Kč, prvních 400 předplatitelů, kteří si objednají roční předplatné obdrží publikaci zdarma.

Ve vzájemném souladu po volbách a při bouchání oslavného šampaňského i dveřmi na odchodnou, bych jen rád připomenul, že zůstalo ještě vícero kostlivců ve skříních. Kostlivců kterých se ještě hodně lidí bojí a neví co s nimi. Jedním z těchto reliktů v oblasti kultury a umění je Milan Knížák na postu generálního ředitele Národní galerie. (Celý příspěvek…)

Doubravka Olšáková

Když v roce 2007 rozhodla rakouská vědecká obec o tom, že titul « vědec roku 2006 » získá Konral Paul Liessmann, autor pamfletického eseje o vzdělanosti ve 20. století, dala tak jasně na srozuměnou, že věda se dostala s nástupem 21. století na scestí. Reakce, které přicházejí především z řad humanitních věd, dávají tušit, jak hluboce do samé podstaty existence dosavadního systému míří strukturální změny nastartované v oblasti vědy a výzkumu v posledních desetiletích. Změny v hodnocení výzkumu ve Francii, v Dánsku, v Norsku, ve Španělsku, ve Velké Británii a konec konců i v ČR vedla k vlnám nevole a protestů. Po dlouhé době tak evropská společnost zjistila, jak si stojí humanitní vědy. Zjistila však také, kolik stojí. (Celý příspěvek…)