Jiří G. Růžička

Jak si stvořit historii

Amerika, respektive Spojené státy americké, je země komiksům zaslíbená. A už od 30. let minulého století tu slovo komiks v podstatě znamenalo superhrdinský komiks. Možná to souvisí s tím, že Spojené státy postrádají historii a především mytologii – od té indiánské se odstřihly hromadným vyvražďováním domorodých kmenů a rozpuštěním jejích pozůstatků ve svém národnostním tavícím kotli. (Celý příspěvek…)

Karolína Fabelová

Jako se ve středověku soustřeďovala pozornost architektů na církevní stavby, v renesanci a baroku na šlechtická sídla, v 19. století na divadla, v průběhu 20. a 21. století se nejprestižnější stavbou stalo muzeum s příchutí chrámu. Jejich počet neustále roste. Například v Německu jich je za posledních dvacet let téměř dvojnásobek. Jsou příležitostí pro nejznámější světové architekty jako Frank Lloyd Wright (Guggenheimovo muzeum v New Yorku), Frank O. Ghery (Guggenheim v Bilbao a v Abu Dhabi), Jean Nouvel (Louvre v Abu Dhabi). (Celý příspěvek…)

Obsah (Celý příspěvek…)

Ivan Malý

Letos, třináctého července, by oslavil pětaosmdesáté narozeniny Ivan Medek, laskavý člověk bystrého úsudku a charakteristického hlasu. Jeho hlas však bohužel utichl již šestého ledna. Následující řádky jsou tedy již jen drobnou připomínkou muže, který i v těch nejtemnějších dobách v sobě zosobňoval dědictví idejí první Československé republiky i víru v lepší zítřky. (Celý příspěvek…)

Karolína Fabelová

Již po dvě století si filosofové a teoretikové umění kladou otázky týkající se současného umění a jeho provozování, odpovědi hledají dosud. Jedním z nich je Wolfgang Ullrich (nar. 1967 v Mnichově), profesor vědy o umění a mediálních teorií na Vysoké škole pro tvorbu v Karlsruhe. Je autorem několika knih o umění jako novém symbolu postavení, kritice globalizace, kultuře konzumu a fenoménu blahobytu. Především se zabývá dějinami a kritikou pojmu umění.

Je umělecká kritika v krizi? Pokud ano, kdy a proč začala? (Celý příspěvek…)

Ve vzájemném souladu po volbách a při bouchání oslavného šampaňského i dveřmi na odchodnou, bych jen rád připomenul, že zůstalo ještě vícero kostlivců ve skříních. Kostlivců kterých se ještě hodně lidí bojí a neví co s nimi. Jedním z těchto reliktů v oblasti kultury a umění je Milan Knížák na postu generálního ředitele Národní galerie. (Celý příspěvek…)

Dagmar Blümlová

V roce 1957 mezi Prahou a Brnem putovaly dopisy připravující vydání unikátní sbírky epigramů, aforismů a sarkasmů nazvané Budiždán. Na pražské straně korespondence stál autor potenciální knížky, třiapadesátiletý Aloys Skoumal, toho času knihovník univerzitní knihovny, překladatel Jonathana Swifta (Výbor z díla J. Swifta obsahující rovněž jeho starší překlad Gulliverových cest vyšel v roce 1953), kritik a spisovatel, jehož projevy na obou poválečných sjezdech spisovatelů (1946, 1956) se jen těžko dají přehlédnout. Z brněnské strany psal Jan Trefulka, redaktor nového Krajského nakladatelství v Brně. (Celý příspěvek…)