TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
cechie-jeste-nezhynula-aneb-zahnat-rusy-vrahy
Viktor Pivovarov, Dívej se vzhůru, 2006. http://www.moravska-galerie.cz/

Čechie ještě nezhynula aneb Zahnat Rusy vrahy!

Léta tvrdíme, že svoboda, občanská i lidská práva, jsou nejlépe zajištěna tam, kde mají ústavní instituce různý druh legitimity – funkce volené doplňují funkce jmenované nebo virilní, spojené s určitým úřadem, které se vzájemně vyvažují a kontrolují. Stabilitu tohoto systému zosobňuje funkce dědičného panovníka, který se úřadu hlavy státu nedomohl s pomocí nějaké politické či hospodářské lobby, které je pak zavázán. Z povahy věci je důsledně nadstranický a ztělesňuje společnost ne v jejím pomíjivém okamžiku, ale v jejím trvání, vede nás z minulosti do budoucnosti.

Zdejší populisté proti smyslu vyváženosti ústavních institucí ovšem prosadili přímou volbu prezidenta, a co se nestalo – poprvé v polistopadové době jsme svědky toho, že nejvyšší ústavní činitel tuneluje demokracii, naše svobody. Prezident Zeman nepotřebuje peníze, zato miluje moc. Zcela mimo parlamentní systém, který je páteří demokracie, si jmenoval vládu svých příznivců a věrných, kteří nemají sebemenší mandát, a teprve ex post se pro tento svůj spolek, který eufemisticky nazývá vládou odborníků – možná odborníků na funkce – snažil sehnat podporu ve sněmovně mobilizací svých příznivců, včetně snahy rozdělit momentálně nejsilnější politickou stranu, sociální demokracii.

 

Každým coulem gentleman

 

Zeman obešel parlamentní demokracii, a když se proti tomu ozvalo pár nesmělých hlasů, označil ústavní zvyklosti za idiotské. (Nejvyšší správní soud vynesl 21. 5. 2008 verdikt, ve kterém stojí: „Ústavní zvyklostí je dlouhodobě praktikovaný postup, který odpovídá určitému hodnotovému a institucionálnímu konsenzu ústavních orgánů a opakovaně potvrzuje určitou interpretaci ustanovení ústavy.“) Jediný, kdo se v této zemi zachoval mužně, byla žena. Miroslava Němcová řekla Zemanovi jasně ne, aniž by si nechala pootevřená zadní vrátka. Stejně nepochopitelně, zbaběle se chovají média, a na prvním místě Česká televize. Kdybychom byli v roce 1945, tak by tito lidé, kteří se označují za demokraty, prodali zemi komunistům stejně lehce jako neblahé paměti Edvard Beneš a spol. – nechť je na věky zahalen. (Socha EB na Loretánském náměstí byla na začátku demonstrace zahalena; pozn. redakce.)

Zeman ve své bohorovnosti, opilý mocí, a taky vínem, zaštítěn hlasem lidu (Zemanovi ovšem dala hlas menšina voličů) označuje ústavní pořádek za idiotský a útočí přímo na ústavní instituce. Když se mu nelíbil verdikt Nejvyššího soudu, který zpochybnil stíhání exposlanců ODS, imperátor Zeman prohlásil, že ztratil v Nejvyšší soud důvěru, přičemž to vyřkl u vědomí toho, že má na své straně veřejné mínění.

Obcházení ústavních institucí odvoláváním se na hlas lidu jako na hlas boží, který není omezen právním státem nebo ústavou, je základem politiky hnědé i rudé varianty fašismu a je tristní, že na tento skandální výrok nejvyššího ústavního činitele reagovali jen jedinci.

Když Zeman trochu vystřízlivěl, vzal svá slova zpět neméně skandálním výrokem: měl prý na mysli „jenom“ předsedkyni Nejvyššího soudu paní Brožovou a jelikož je gentleman, nechtěl ji přímo jmenovat. Lidmi, které nejsou sto pochopit jeho velikost, Zeman pohrdá a jelikož si lidí neváží, za to, že si ho neváží, pronáší cokoli, co ho právě napadne. Zeman neustále lže, říká opak toho, co tvrdil včera, falšuje či si rovnou vymýšlí různé statistiky, aniž by to bylo v sebemenším rozporu s jeho svědomím, naopak.

Jakmile kdysi Petra Buzková začala svou popularitou Zemana v sociální demokracii zastiňovat, vznikl v prostředí poradců tehdejšího premiéra kompromateriál, ve kterém byla Buzková nařčena, že se před listopadem živila jako prostitutka, týrala své dítě a spolupracovala s StB. Tuto autentickou estébáckou dezinformaci, psanou i nefalšovaným předlistopadovým estébáckým žargonem, vypracoval Zemanův poradce Vratislav Šíma, který za komunismu působil dvanáct let na ÚV SSM, kde měl na starosti propagandistické kampaně.

Jak se gentleman Zeman zachoval, když se celá věc provalila? Zemanův poradce Zdeněk Šarapatka se nechtěl na nechutné provokaci podílet a postavil se proti ní, načež Zeman za autora dezinformace označil nepřímo právě jeho, zatímco nařčené kolegyně se ani slovem nezastal. Proč taky? Petra Buzková sice nebyla prostitutka, která by zanedbávala své dítě, ani nespolupracovala s StB, za to však ohrožovala vůdcovství Zemana v sociální demokracii, což bylo neporovnatelně horší provinění. Zeman se s touto nechutnou aférou, která vznikla v prostředí jeho nejbližších spolupracovníků, vypořádal tak, že o Buzkové pak trousil poznámky, že je neschopná a líná.

 

 

Všichni Zemanovi mafiáni

 

Šéfem Zemanových poradců byl tehdy Miroslav Šlouf, před listopadem tajemník OV KSČ na Praze 7, o kterém strana uvažovala, že ho instaluje do funkce městského tajemníka strany. František Mrázek, předlistopadový vekslák s kontakty na pražské stranické bossy, kterým vozil v kufru žigulíku salámy, a který se po listopadu vypracoval na hlavu pražské mafie a nakonec dostal kulku do těla evidentně proto, že toho moc věděl, chodil v době Zemanova premiérování v letech 1998 až 2002 na Úřad vlády, kde si se Šloufem vzájemně vyměňovali informace. Policii se mimo jiné podařilo odposlechnout telefon, ve kterém Mrázek oznamoval Šloufovi, že mu našel kandidáty na ředitele BIS a ředitele protikorupční policie. Krátce po nástupu Zemanovy vlády byl odvolán jak ředitel BIS, tak ředitel protikorupční jednotky a dále šéf útvaru proti praní špinavých peněz a ředitel NBÚ. Šlouf začal své lidi dosazovat i na Grossovo ministerstvo vnitra.

O jaké typy lidí šlo, dokládá tehdejší generální sekretář ministra zahraničí Jana Kavana Karel Srba, který byl do funkce instalován na základě Šloufova doporučení, ačkoli to na první pohled bylo hovado ověšené zlatými řetězy jako od kolotoče (světské mám sice rád, ale neměli by se cpát na ministerstvo zahraničí). Srba se mimo jiné snažil řešit problémy objednáním vraždy novinářky Sabiny Slonkové, kteroužto zakázku si objednalu českobudějovického kriminálníka zvaného Citrón, který byl – na rozdíl od pana generálního sekretáře – natolik soudný, že zadání neprovedl.

A byl to právě Srba, který figuroval v tzv. kauze Štiřín, když Zeman v rámci svého žvanění, které má původ jen samo v sobě, v narcistním sebeutvrzování, obvinil bývalého ministra zahraniční věcí Zieleniece z korumpování novinářů: „Na ministerstvu zahraničí (za Josefa Zieleniece) bylo v minulosti uzavřenona šedesát smluv jak s jednotlivými novináři, tak s mediálními agenturami, které sloužily k osobní prezentaci předminulého ministra zahraničí. Dnešní ministr zahraničí (Jan Kavan) tyto smlouvy zrušil a řekl mi, že z těch ušetřených peněz bude financovat výdaje najedno středně velké velvyslanectví,“ prohlásil tehdy Zeman, aniž by z toho bylo slovo pravda. Následně Zemanův poradce Jaroslav Novotný volal správci vládního zámku ve Štiříně Václavu Hrubému a chtěl po něm, aby pro Srbu vyrobil důkazy, že tam Zieleniec hostil novináře. Když to Hrubý odmítl, byl z funkce odvolán.

Jako je Zemanovi zcela lhostejné, zda jeho slova odpovídají reáliím nebo ne, protože mluví přece k debilům, tak je mu zcela jedno, jakými lidmi se obklopuje, jen když mu slouží, a když z nich žádný užitek už není, tak se jich bez sebemenších skrupulí zase zbaví. Zeman nehodil Šloufa přes palubu kvůli jeho mafiánským stykům (o tom, že se Šlouf mimo jiné stýká s Mrázkem, Zeman bezpochyby věděl, i když to popírá, pochopitelně), ale protože ho podle jeho názoru poškodil ve volební kampani. Když na Šloufa narazil při povolební oslavě, ukázal na něj prstem a řekl: „Kvůli tobě jsem přišel o 10 % hlasů.“ To je ovšem přímo atentát na majestát. Kdyby nebylo Šloufů, novinářů a jiných závistivců, musel by přece Zeman dostat minimálně 99,9 % hlasů.

 

Opoziční smlouva

 

Tunelování zdejší demokracie panem Zemanem ovšem nenastalo s jeho nástupem do prezidentské funkce, dostalo jakousi systémovou podobu už během tzv. opoziční smlouvy, kterou uzavřel Zeman coby šéf menšinové vlády s tehdy opozičními občanskými demokraty Václava Klause. Jestli se za vlády Klause v 90. letech tzv. zhaslo, aby bylo možno, kulantně řečeno, bez zbytečných průtahů nastolit nové vlastnické vztahy, tak díky opoziční smlouvě se zhasla politika, přestal fungovat systém vlády a opozice, a tím i kontrolní mechanismy. ČSSD a ODS se mezi sebou dohodly na rozdělení všech rozhodujících postů v zemi. Jestli pan Ištván dnes stíhá tři exposlance za to, že přijali nějaké funkce, zatímco druhá strana získala politické výhody, tak by musel stíhat celou opoziční smlouvu odleva doprava, aniž by musel kohokoliv odposlouchávat, protože výše uvedené je v ní přímo uvedeno: vláda se s opozicí rozdělí o posty, a ta se zaváže, že za celé čtyřleté volební období nevysloví ve sněmovně nedůvěru vládě! Tak, pane Ištváne, směle do toho! Nebo že by měl Miloš Zeman na vrchním zastupitelství tlačenku, nebo snad Ištván na Hradě?

Byla to opoziční smlouva, která spustila v této zemi korupci takového rozsahu, že by se dala označit jako systémová a kterou si autoři opoziční smlouvy pojistili i mediálně – díky výhodné licenci pro Železného TV NOVA.

 

Milovníci kremrolí

 

Zemana s Klausem nespojuje jen opoziční smlouva, ale i jejich slabost pro Rusko. V prezidentských volbách za Zemana proti Dienstbierovi ve vedení sociální demokracie silně loboval slovenský milovník všeho kremelského populista Fico, díky jehož vládě je Slovensko, co se týká strategických surovin, stoprocentně závislé na Moskvě, a který mimo jiné navrhoval, aby se ruská širokorozchodná železnice prodloužila z Čierné nad Tisou až do Bratislavy. Dostal to Fico za úkol a chystá snad Kreml snad 21. srpen?

Zeman rozhodně nechce zůstat za Ficem pozadu. Při oslavě Dne vítězství na ruské ambasádě v Praze se Zeman vyslovil pro ruskou účast na dostavbě jaderné elektrárny Temelín a v duchu výroční zprávy BIS, která varovala před posílením ekonomického vlivu Ruska především v oblasti energetiky, kterou Moskva využívá k prosazování svých mocenských zájmů, Zeman Kreml vyzval, aby posílil své investice v České republice.

To není nic nového. Při své poslední cestě do Moskvy ve funkci premiéra v roce 2002 jednal mimo oficiální delegaci s ruským dodavatelem jaderného paliva. Enormní vstřícnost vůči ruským zájmům projevoval i jindy. Při svém zájezdu do Moskvy v roce 2001 dohodl Zeman za zády české společnosti odprodej ruského dluhu vůči České republice, který přesahoval 100 miliard korun, přičemž se dluh smrknul na pětinu, ačkoli v případě Ruska nešlo o rozvojovou zemi, které by snad šlo dluh zčásti umazat, ale o světovou velmoc s největšími zásobami nerostných surovin. Absurdní? Jistě, hlavně ale velmi, velmi podezřelé.

Transakci měla provést společnost s ručením omezeným Falkon Capital, která byla předtím založena ve Švýcarsku se základním kapitálem 200 tisíc švýcarských franků a spravována občany ruské státní příslušnosti, přičemž sídlila na předměstí Schaffhausenu v jakési stavební buňce. Kde vzala miliardy na odkoupení ruského dluhu?

Jednání vedlo za českou stranu ministerstvo financí řízené, kým jiným než Jiřím Rusnokem (nomen omen) a posvětilo ho Kavanovo ministerstvo zahraničních věcí, které všechny poplašné zprávy o firmě Falkon smetlo ze stolu – jednání o prodej ruského dluhu je prý v „režimu důvěrné“. Zeman ovšem vydával toto okradení České republiky bohatším sousedem, který tady navíc po dvacetileté okupaci zanechal nevyčíslitelné škody, za ohromný úspěch. Ano, někomu z té transakce jistě něco uvízlo za nehty.

Zeman se obklopuje lidmi, kteří mají vazby na Rusko ještě z předlistopadové doby. Vedle, donedávna, Šloufa, to je především jeden ze zakladatelů Zemanovy strany SPOZ Zdeněk Zbytek, v listopadu 1989 velitel tankové divize, který byl jako jeden z mála komunistických pohlavárů ochoten nasadit proti sametové revoluci tanky. Zatímco smrtelníci museli po listopadu začít podnikat na zelené louce, tito předlistopadoví šíbři zkapitalizovali své přednostní postavení a styky komunistické nomenklatury při dělání byznysu s bývalými sovětskými soudruhy. Starou předlistopadovou gardu v tomto ohledu doplnil Zemanův ekonomický poradce Martin Nejedlý, místopředseda a sponzor Zemanovců a šéf dceřiné pobočky ruské ropné společnosti Lukoil, která je filiálkou Kremlu.

Zemana, který je toho názoru, že by Rusko, kde se vraždí novináři a rockerky se posílají na dva roky do vězení, mělo vstoupit do Evropské unie, podpořil v prezidentských volbách pochopitelně i Klaus, který – kdyby to bylo technicky proveditelné – vlezl by bezpochyby Putinovi do zadku.

 

Zrušme prezidenty

 

Zemanova předvolební kampaň byla sestavena z polopravd, účelových tvrzení, tvrzení vytržených z kontextu a vyložených lží. Ve vysílání ČT například tvrdil, že „společnost Lukoil vydala oficiální prohlášení, kde říká, že nám nedala ani korunu, přímo ani nepřímo“, ačkoli Lukoil žádné prohlášení v tomto smyslu nevydal a česká společnost dodnes neví, kdo kampaň Zemanovi financoval. No, neví…

Jakmile se Zeman do své funkce prolhal, terpve se rozmáchl. Svévolně překračuje smysl Ústavy, zpochybňuje nezávislost soudní moci, stejně jako napadá akademické svobody. Jde dokonce tak daleko, že veřejně vydírá soukromé podnikatele, aby se vzdali části svého majetku a nepřímo jim vyhrožuje, že by mohli být trestně stíhaní! Ocitne se Česká republika v řadě postsovětských republik, kde si jednotliví autokraté dělají, co chtějí?.

Stojíme u pomníku T.G. Masaryka, s jehož některými názory se nemusí člověk ztotožnit, ale byl to důstojný, noblesní pán, navenek i ve svém nitru, který se v reprezentaci země snažil navázat na tradici monarchie. Od té doby prezidentský úřad zdegeneroval: přes Edvarda Beneše ke Gottwaldovi, a přes Husáka k Zemanovi – Václav Havel byl výjimka umožněná krátkodobým vzepětím idealismu po listopadovém zvratu.

Na hradě českých králů se uhnízdila asociální obluda a nemylme se, že to snad se Zemanem skončí. Zeman nastavil laťku a takhle to půjde dál, po prvním monstru bude následovat další, ještě o něco horší. Za Klause jsme si mysleli, že nic horšího už nás potkat nemůže a zjevil se Zeman. Kdo je na řadě? Okamura?

Zrušme prezidenty!

České země byly po tisíc let monarchií!

Nevolme ty, kteří jsou spojeni s hradní mafií – Zemanovce, komunisty a vykroužkujte (tedy ne zakroužkujte) Haškovo křídlo sociální demokracie!

Čechie vyorá stará česká práva!

 

Naše stará práva jsou tam zakopána
od našich nepřátel
jsou tam zašlapána.

Orej máti, orej, práva nám vyorej, 
až nebudeš moci 
Sokola zavolej. 

Sokola zavolej od slovanské Prahy,
on ti dopomůže, on ti dopomůže
zahnat Rusy vrahy.

Zahnat Rusy vrahy do pekel kam patří
a pak provolejme
sláva, nazdar Vlasti!!!

P.S. Ačkoli se v hustém dešti na Hradčanském náměstí sešly cca dvě stovky lidí, ČTK ani jiné médium o tom nevydalo sebemenší zprávu. Že by se tuzemští novináři již připravovali na novou normalizaci? Zbabělí a servilní jsou na to jistě dost. Viz neuvěřitelně servilní zpravodajství ČT o Miloši Zemanovi.

 

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big