Hlavní informace

Radko Mokryk

Články

Nashledanou v Haagu

Na okupovaném poloostrově Krym pokračuje drama krymskotatarského národa vystaveného bezpráví ruských soudů.

Ruští mírotvorci

Putin chce poslat ruské mírotvorce na ukrajinský Donbas. Ukrajinská strana již ruskou nabídku označila za „politickou schizofrenii".

Buď svoboda nebo vlajka

Od anexe se Krym potýká s fenoménem, který byl charakteristický spíše pro sovětskou dobu – pronásledování na základě politického přesvědčení.

Občan světa

Michail Saakašvili býval gruzínským prezidentem i ukrajinským gubernátorem. Teď je právě uprchlíkem v USA, ale ještě jsme o něm neslyšeli naposled.

Smrt a šaškárna na Donbasu

Světová média minulý týden hojně psala o dění na Donbasu. Místní „lidové republiky" měnily formát – doněčtí separatisté utvořili „Malorusko".

Válka není zábava

Začátkem června zahájila Policie České Republiky stíhání muže, který je podezřelý z účasti v bojích na ukrajinském Donbasu.

Trump a Ukrajina

V mezinárodních vztazích a diplomatických kruzích se dobře ví, že velmi důležitý je nejen samotný obsah toho či onoho jednání, ale i jeho načasování a kontext.

Od Macrona k Anne de Kiev

...aneb Putinuv propadák ve Versailles.

Ukrajina – směr NATO

Neutrální postoj v mezinárodních vztazích, kterého se Ukrajina držela od vyhlášení nezávislosti v roce 1991, byl koncem minulého týdne definitivně změněn hlasováním parlamentu. Poslanci se vyjádřili pro zákon, který definuje členství Ukrajiny v NATO jako hlavní prioritu směrování mezinárodní politiky země.

Delší dobu si Ukrajinci spojovali netralitu země se stabilitou a nestranností. Podpora členství v NATO proto i na začátku tisíciletí nepřesahovala 20 % úroveň. Anexe Krymu v březnu 2014 a ruská agrese na východě země ale přiměly mnohé Ukrajince, aby přehodnotili své postoje. Podle sociologických průzkumů se podpora NATO mezi obyvatelstvem pohybuje kolem 50 %.

Prezident Porošenko na začátku měsíce v rozhovoru pro DW prohlásil, že hodlá v zemi uspořádat referendum ohledně členství v NATO. Sociologové mu dávají za pravdu – podle jejích odhadů by takové referendum bylo jednoznačně úspěšné – celkem dosažitelným se zdá být i počet 70 % hlasů „pro“ NATO.

Je celkem zřejmé, že taková rozhodnutí nebudou mít okamžitý dopad v právní rovině – zaprvé, Ukrajina je de facto ve válečném stavu. Za druhé, jedna věc je přání Ukrajiny a věcí druhou jsou reálné vstřícné kroky ze strany NATO. Jedná se ale o výrazný tlak ze strany Ukrajiny na západní partnery. Ale především jde o zlomový bod v postojích samotných Ukrajinců, kteří se ještě výraznějí hlasí k Evropě.

 

Ukrajina „mimo kontakt“

Prezident Ukrajiny Porošenko podepsal dekret o prohloubení protiruských sankcí, který je zaměřen i na média a je tak zdrojem kontroverzí.

Případ Sencov

„Jestli nám bylo souzeno stát se hřebíkem do tyranovy rakve – chtěl bych být takovým hřebíkem. Buďte si jisti, že tento hřebík se neohne." Oleh Sencov.

Nezajímavá válka

Trvající válka na východě Ukrajiny se v průběhu posledních let proměnila ze žhavého tématu pro jakékoli médium na jakousi samozřejmost.

Krymská příchuť Eurovize

Soutěž popových písniček se opět stává arénou politických tahanic. Proč odmítá Ukrajina umožnit účast ruské zpěvačce Samojlové?

Spravedlnost nebo právní cynismus?

Mezinárodní soud začal projednávat spor, v němž Ukrajina viní Rusko z podpory terorismu a z porušení konvence o likvidaci forem rasové diskriminace.

Ukrajina jablkem sváru aneb Přátelství nebude?

Politika Donalda Trumpa asi nesplňuje představy a naděje, které do ní vkládali v Rusku. Big Deal mezi Moskvou a Washingtonem je, jak se zdá, v nedohlednu.

Donbas ve stínu velmocenských her

Jakkoli budou politické hry velmocí vypadat ve skutečnosti, pro Ukrajinu, která třetím rokem fakticky čelí ruské agresi úplně sama, to nevěstí nic dobrého.

Desítky mrtvých. Boje na Ukrajině pokračují

Nehledě na dohodnuté příměří a tzv.„Minské dohody“o klidu zbraní válka na Ukrajině pokračuje. Na konci ledna proběhl dvoudenní boj mezi ukrajinskou armádou a rusko-separatistickými jednotkami u města Avdijivka. Ukrajinské pozice byli ostřelovány z děl a tanků, což je zakázano mírovým ujednáním. Během dvou dnů 29. a 30. ledna zahynulo 7 ukrajinských vojáků, dalších 19 bylo zraněno. Bezpečnostní služby hlásí tři zranění mezi civilisty v obci, která se nachází v okolí bojů. Na druhé straně ukrajinská rozvědka poskytla údaje o 15-ti zabitých a 24 zraněných příšlušnících ruské armády pomáhající separatistům.

Kromě ztrát na lidských životech v regionu hrozí humanitární katastrofa. V důsledku ostřelování byly ve městě Avdijivka narušeny dodávky elektřiny, plynu a vody. Není nutno dodávat, jaké mrazy v tomto období panují v dané části Evropy. Skoro třicetitisícové město se ocitlo na pomezí kolapsu.

Zprávy o vyostření situace na Donbasu se donesly až do Berlína. Po setkání s ukrajinským prezidentem Porošenkem na konci ledna kancléřka Angela Merkel prohlásila: „Během posledních hodin jsme se dozvěděli, že dohoda o klidu zbraní fakticky nefunguje, že umírají vojáci. Musím říct, že situace na linii rozdělení vyvolává znepokojení“

Válka na Ukrajině pokračuje již třetí rok. Světoví lídři jsou čím dál víc znepokojeni. Mezitím již počet obětí války na ukrajinském Donbasu jen podle oficiálních údajů OSN překročil deset tisíc.

 

Hon na krymské advokáty

Od anexe ukrajinského Krymu v březnu 2014 zavádí Rusko na poloostrově čím dál tvrdší pořádky.

Násilí k ruské rodině patří

Na začátku ledna odhlasoval ruský parlament v prvním čtení změny v trestním zákoníku. Jednalo se třeba o článek 116, který určuje tresty za ublížení na zdraví a výtržnosti. Z tohoto článku byla odstraněna zmínka o násilí vůči „osobám blízkým“. Násilí v rodině tak přestane být považováno za trestný čin a od nynějška by mělo být posuzováno pouze jako přestupek.

Za tímto návrhem stojí senátorka Jelena Mizulina. Svůjpostoj hájí tím, že podle ní by nebylo spravedlivé, aby násilí vůči cizí osobě bez vážných důsledků bylo zkoumáno jako přestupek, ale stejné násilí v rámci rodiny jako trestný čin. Všechny případy by prý měly být posuzovány stejně. Dalším skvělým argumentem senátorky je, že pokud by násilí vůči ženě bylo hned kvalifikováno jako trestný čin, znemožní to usmíření rodiny. A právě o to senátorce jde –o usmíření a uchování „tradiční ruské rodiny“. Proto se o trestný čin má jednat jedině v případě, kdyby se podobný incident opakoval podruhé během jednoho roku.

Pokud bude zákon definitivně přijat, za zbití ženy nebo dítěte bude občan Ruska moci dostat pokutu v rozmezí 80 – 500 dolarů, jít do vazby na 15 dní nebo být potrestán veřejně prospěšnými pracemi.Takže případný zájemce o zmlácení člena vlastní rodiny by si prostě měl nachystat patřičnou sumu peněz. Pak už zbývá jen se usmířit podle „tradičních ruských zvyků“.

Podle neoficiálních údajů se ročně v Rusku stane obětí domácího násilí kolem 600000 žen.

 

(Ne)věřit Savčenko

Pilotka Nadija Savčenko byla „hvězdou" mezi politickými vězni. Teď se v souvislosti s ní stále častěji mluví o vlastizradě.

Rusko postupuje na všech frontách

USA, Francie, Německo a další západní státy se neustále bezmocně „znepokojují“ a jednají o ekonomických sankcích.

Zajatci Kremlu

Desítky dalších Ukrajinců stále zůstávají za mřížemi v Rusku a zažívají tam zacházení, které je těžko si i představit.

První kroky v Haagu

Rusko vede válku proti Ukrajině a okupuje její území, míní Mezinárodní trestní soud.

V obklopení nepřátel

Zdálo se, že Západ chce vycházet Moskvě vstříc. Vzájemné vztahy se ale opět dostaly na bod mrazu. Klíčovou zásluhu na tom má sám ruský prezident.

Mnichov dnes aneb Sudety na východě Evropy

Mnichovská zrada. Dodnes mají Češi v této otázce jasno – spojenci je zradili. Jak by ale reagovali sami, kdyby nebyli obětí, ale jen nestrannými pozorovateli?

Jak volit na Krymu?

Blížící se parlamentní volby v Rusku bude provázet vážný právní problém - Krym.

Separatistický „konzulát“ v Ostravě

Prvního zářijového dne bylo v Ostravě otevřeno „První zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky v Evropě".

Pokémoni ohrožují ruské pravoslaví

Kirovský soud v ruském Jekatěrinburgu rozhodl o uvalení dvouměsíční vazby na známého videoblogera Ruslana Sokolovského. Zároveň zahájil jeho trestní stíhání. Podezřelý byl již vyslýchán a proběhly u něj domovní prohlídky. Hrozí mu až tři roky vězení. Důvod? „Lovil pokémony" v pravoslavném chrámu. Tím porušil dříve v Rusku vydaný zákaz této populární počítačové hry na svatých místech.

V Rusku berou obranu pravoslaví opravdu smrtelně vážně. Tiskový mluvčí Ministerstva vnitra pro Sverdlovskou oblast Valerij Gorelych tento incident komentoval následovně: „Takoví milovníci pokémonů by měly být posíláni do vězení minimálně na pět let, a ne jenom na tři, jak to zatím zákon vyžaduje. Aby jiní ani pomysleli na takové rouhání na svatých místech".

Ruský soudní systém poslední dobou stále častěji ukazuje, že je možné prosadit i ta nejabsurdnější rozhodnutí. Vypadá to, že pokémoni v boji s pravoslavím nemají šanci.

 

Sověti na Polsko neútočili (?)

Žánr alternativní historie se v Rusku stává čím dál populárnějším. Případ soudního sporu o ni se dočkal nutného rozuzlení. Ruský Vrchní Soud definitivně potvrdil rozhodnutí v kauze Vladimira Luzgina – za „zpochybnění verdiktu Norimberského procesu“ musí zaplatit 200000 rublů. Luzgin totiž dříve na sociální síti sdílel článek, ve kterém se tvrdilo, že se Sovětský Svaz v roce 1939 podílel na napadení Polska.

Jak je obecně známo, před začátkem Druhé světové války mezi Sovětským svazem a Německem byl podepsán pakt Molotov-Ribbentrop, dělící příslušnou část Evropy na dvě „sféry vlivu“. Podle této dohody mělo být Polsko rozděleno mezi Německo a Sovětský svaz. Přesně to se odehrálo v září 1939 – po napadení Polska Německem následovala 1. září sovětská invaze na východě země. Tím vypukla Druhá světová válka.

Problém tkví v tom, že téma „Velké Vlastenecké Války“ se pro dnešní militantní Rusko stalo naprosto klíčovým. Stejně tak jako glorifikace tehdejšího sovětského vůdce Josifa Stalina. Kvůli tomu jsou Rusové ochotni i popírat historická fakta. To platí i v případě rozpoutání jedné z nejhrozivějších válek v dějinách lidstva. Vymyslet si pohodlnější historii je prostě jednodušší, než uznat zločiny svých předchůdců.

 

Válka o Krym?

Premiér Medvěděv pohrozil Ukrajině přerušením diplomatických styků. A to je další krok na cestě k otevřené válce.

(Ne)obyčejný poloostrov Krym

Krym se během dvou let proměnil ze „sakrálního území" v okrajovou oblast ruského Jižního federálního okruhu. Ale také v klíčovou vojenskou jednotku.

Na čí straně je Naděje?

Osvobození ukrajinské pilotky Nadiji Savčenko vyvolalo na Ukrajině nebývalou vlnu euforie. Příchod nového mesiáše se ale zřejmě odkládá.

V Kyjevě zavražděn běloruský novinář

Brzy ráno 20. července v centru Kyjeva explodovalo auto, které řídil novinář Pavel Šeremet. Následkem způsobených zranění Šeremet na místě zemřel. Již bylo prokázáno, že pod sedadlem řidiče se nacházela výbušnina.

Pavel Šeremet byl v postsovětském prostoru velmi známým novinářem. Narodil se a pracoval v Bělorusku. Tam byl znám jako velký odpůrce režimu prezidenta Lukašenka – kvůli tomu byl několikrát zadržován policií a strávil i několik měsíců v běloruském vězení. Od začátku nového tisíciletí pracoval jako televizní novinář v Rusku. I tam pokračoval v otevřené opoziční činnosti – byl jedním ze zakladatelů „Ruské antifašistické fronty“. Souběžně založil nakladatelství „Běloruský partyzán“. Napsal řadu knih o prezidentovi Běloruska, ruských politicích a válce v Gruzii. V roce 2010 byl zbaven běloruského občanství kvůli tomu, že obdržel občanství ruské.

Posledních 5 let žil v Kyjevě a pracoval pro renomovaný ukrajinský list „Ukrajinská Pravda“. V ruské televizi vystupoval jako zastánce celistvosti Ukrajiny, odsuzoval anexi Krymu Ruskem a považoval ruskou podporu války na Ukrajině za „krvavou avantýru prezidenta Putina“. V Rusku byl Šeremet často označován skoro jako zrádce a rusofob. Teď si ale v Kremlu vzpomněli, že Pavel Šeremet byl ruským občanem. A jeho vražda je důvodem k „vážnému znepokojení“.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko již rozhodl o vytvoření zvláštní komise pro vyšetřování tohoto případu. Do vyšetřování budou zapojeni také experti z FBI.

 

Třída Václava Havla

Dekomunizace je teď na Ukrajině v plném proudu. Od přijetí příslušných zákonů v květnu 2015 byly již přejmenovány stovky ulic a měst. I velká města, dříve pojmenovaná podle sovětských špiček, mění název. Třeba z Dněpropetrovska se stal Dnipro a z Kirovohradu zase Kropyvnyckyj.

Jedním z hlavních center dekomunizace se pochopitelně stalo hlavní město Ukrajiny – Kyjev. Z mapy ukrajinské metropole již zmizely ulice Leninská, Krupské, Čapajeva, Moskevské náměstí a mnoho dalších. Naopak mnoho ulic se teď jmenuje podle ukrajinských umělců, politiků nebo disidentů. Ale ne nutně ukrajinských – zdá se, že v nejbližší době se v Kyjevě objeví i třída pojmenovaná podle bývalého českého prezidenta.

Během posledního týdne na webu kyjevské místní správy probíhalo hlasování o přejmenování ulice I.Lepseho na třídu Václava Havla. Pro přejmenování se vyjádřilo 3529 z 5541 hlasujicích. Hlasování sice závazné není, ale je skoro jisté, že kyjevští poslanci odsouhlasí navržený název. Pro se vyslovila i řada uměleckých a politických osobností včetně starosty Kyjeva Vitalije Klyčka. Tím pádem zřejmě již brzy centrem Kyjeva povede třída Václava Havla.

Když mluví zbraně, můzy mlčí

Válka na Ukrajině trvá. Poslední dobou zesílily boje kolem několika klíčových měst včetně Debalceva. Separatistické weby jen během jediného dne (29. června) hlásily postup ukrajinských vojsk a ztráty na životech. Na ukrajinské straně k početně velkým ztrátám nedošlo. O to ale byly významnější. Ráno 29. června v boji u Debalceva padl voják jednoho z ukrajinských dobrovolnických praporů Vasyl Slipak.

Za posledních pár let si Ukrajina už zvykla na obrovské ztráty na životech mezi vojáky i mezi civilisty. Skoro každý den se ve zprávách objeví informace, že „dnes bylo na Donbasu zabito x ukrajinských vojáků“. Občas se ale objeví zpráva, která se vymyká běžnému běhu událostí. A právě takový případ se udál před několika dny.

Přiběh Vasyla Slipaka totiž opravdu není zcela obvyklý. Před začátkem revoluce na Majdanu v zimě 2013 byl Slipak hvězdou první velikosti evropských operních scén. Původem ze západní Ukrajiny, 19 let strávil v Paříži jako baryton francouzské Národní opery. V tomto období se stal vítězem významných operních soutěží. Oficiální zpěvákův web se zastavil na jaře 2014. S tím, jak vypukla válka na východě Ukrajiny, opustil Slipak Francii a přidal se k dobrovolnickým praporům ukrajinské armády. 29. června separatistický odstřelovačprostřelil sadou kulomtné munice i neprůstřelnou vestu kterou měl na sobě Vasyl Slipak.

Dva dny nato se smutečního průvodu ve Lvově zúčastnilo několik tisíc osob. Zpěvák byl doma uvítán potleskem.

 

Velký bratr tě sleduje

Politické a společenské procesy v Rusku poslední dobou nasvědčují tomu, že se v Kremlu opravdu snaží napodobit Orwellova Velkého bratra.

Další rukojmí propuštěna

Propouštění politických vězňů pokračuje. Prezident Ruské Federace omilostnil další dva politické vězně - čtyřiadvacetiletého Hennadije Afansjeva a šestasedmdesátiletého Jurije Sološenka. Oba se v úterý vrátili na Ukrajinu. Do Ruska naopak putovali rovněž dva občané Ukrajiny, Olena Hliščynska a Vitalij Didenko, kteří byli v Ukrajině souzeni za separatismus a vlastizradu. Před rokem prý připravovali pomoc invazi ruských vojsk v jižních oblastech Ukrajiny.

Tímto pokračuje proces, který byl před měsícem zahájen propuštěním Nadiji Savčenko. Kreml demonstruje dobrou vůli. Ted už jen počkat a pozorovat, co si Moskva za takové milosrdenství vyjednala.

 

Nadějné vyhlídky

Nadija Savčenko má před sebou dlouhou a komplikovanou cestu. Zatím ani není jasné, kam až dokáže dojít.

Nadija Savčenko se vrací domů

Poslankyně Ukrajinského Parlamentu a důstojnice Ukrajinské armády Nadija Savčenko se vrací domů. Dnes (ve středu) v poledne v ruském městě Rostov na Donu přistálo letadlo ukrajinského prezidenta. Na palubě se nacházeli příslušníci zvláštních jednotek ruské armády Jevgen Jerofejev a Alexander Alexandrov, kteří byli dříve odsouzeni za účast na válečných akcích proti Ukrajině na východě země. Prezident Petro Porošenko jim dnes udělil milost, aby mohli být vyměněni za ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenko. Výměna proběhla přímo na letišti v Rostově.


Nadija Savčenko byla ruským soudem ve vykonstruovaném procesu uznána vinnou ze spoluúčasti na vraždě dvou ruských novinářů během válečných akcí na východě Ukrajiny.

Stalin a Eurovize

„Když přicházejí cizinci, vstoupí do vašeho domu, všechny vás zabijí a říkají – jsme neviní, neviní" (Jamala „1944")

Svoboda přesvědčení na ruský způsob

Uživatel sociální sítě Vkontaktě (ruské analogie Facebooku) z města Tver půjde do vězení kvůli sdílení příspěvku na internetu. Inženýr-mechanik Andrej Bubejev byl odsouzen ke dvěma letům a třem měsícům vězení za to, že na řečené sociální síti sdílel článek „Krym je Ukrajina" a obrázek obsahující totéž tvrzení. Takové chování bylo soudem označeno jako „veřejné vyzívání k extremistickým činům, které mají za cíl porušení územní celistvosti Ruské Federace". Bubejev tvrdí, že je perzekuován pro své politické přesvědčení.

Jak je známo, USA ani žádný stát EU neuznávají anexi poloostrova Krym Ruskem, k níž došlo v březnu 2014.

 

Krymská otázka: Od Medžlisu k Eurovizi

Původní obyvatelé Krymu pozbyli politické reprezentace z rozhodnutí ruského soudu. S pomocí Ukrajiny se pokusí vzdorovat pop-kulturními prostředky. 

Budou zajatci propuštěni?

Ministerstvo spravedlnosti Ruské Federace nařídilo vězenské službě, aby připravila dokumenty pro vydání politických věznů Olega Sencova, Olexandra Kolčenka, Hennadije Afanasijeva a Jurije Sološenka k výkonu zbytku jejich trestu na území Ukrajiny.

De facto tím spustilo proces osvobození několika ukrajinských politických vězňu z ruského vězení. Nejznámější zajatkyně, letkyně Nadija Savčenko, odsouzená k 22 letům vězení za údajnou účast na vraždě dvou ruských novinářů, na seznamu není zmíněna. Před dvěma dny rozsudek nad poslankyní ukrajinského parlamentu nabyl právní moci. Od té doby drží Savčenko suchou hladovku.
Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že stále existuje možnost vyřešit případ Savčenko politickou cestou.

 

Refat Čubarov: Máme zůstat na Krymu!

Rozhovor s předsedou Medžlisu krymsko-tatarského národa Refatem Čubarovem o životě menšin na okupovaném Krymu.

Savčenko odsouzena

Soud v Rostovské oblasti Ruské Federace dnes uznal ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenko vinnou ve všech bodech obžaloby. Savčenko byla odsouzena ke 22 letům vězení za údajnou vraždu dvou ruských novinářů. K tomu dostala pokutu ve výši 30-ti tisíc rublů za „nelegální překročení státní hranice“.

S prohlášením na podporu ukrajinské letkyně a s odsouzením celého procesu jako nelegálního vystoupily hlavy států a další představitelé všech 28 členů Evropské Unie. Na propuštění Savčenko osobně trval i prezident USA Barack Obama během nedávného telefonátu s Vladímírem Putinem.

Běhěm vynesení rozsudku soudce označil Savčenko za „Typickou banderovku“.

Okamžitě po vynesení rozsudku prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko, že je ochoten vyměnit Savčenko za dva příslušníky zvláštních oddílů ruské armády Alexandrova a Jerofejeva, kteří byli minulý rok zadrženi na území Ukrajiny, kde se účastnily válečných operací proti ukrajinské armádě.

 

Cena evropských hodnot aneb „Seznam Savčenko“

Skutečnost, zda se jí [Savčenko] podaří zachránit život, bude testem účinnosti mezinárodní diplomacie a také naší oddanosti evropským hodnotám. 

Revoluce důstojnosti

Několik obrázků a vzpomínek z kyjevského Majdanu. Co z oněch událostí zůstalo dnešní Ukrajině?

Putin. Hollande. Ukrajina?

Pokud by Hitler napadl peklo, řekl bych ve sněmovně aspoň něco hezkého o Satanovi.“ - W.Churchill

Podporují nás:

Nadace Karla Janečka

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big

Inzerce

loading...