Hlavní informace

Josef Dymokurský

Články

Z dnešního vládnutí nebude skládat účty nikdo

Prezident ani jeho vláda v demisi se podle ústavy nezodpovídají nikomu.

Hlavo podruhé inaugurovaná!

Návrhy na kanalizaci sprostoty do vlajkové řeči.

Poslední majstrštyk jednoho proměněného mozku?

V souvislosti s nadcházejícími debatami mezi zbývajícími kandidáty na úřad prezidenta se v médiích objevily spekulace, kdo si toho druhého „namaže na chleba“ a proč. Porazí veliký rétor Zeman Drahoše anebo ne? Podobné odhady nechme stranou, ostatně uslyšíme to už brzy. Zaujaly mě však argumenty ve prospěch Hradního pána: letitá zkušenost, vysoká inteligence, sice pomalý, ale právě proto pregnantní, verbální projev neboli schopnost přesně pojmenovat. Dnes bych na ně odpověděl podle pořadí: možná, bejvávalo, ano i ne. Zápor ne z toho důvodu, že lež přece není přesným pojmenováním. I když té za posledních pět let steklo z Hradu do podhradí takové množství, že se pro 1 985 547 Zemanových voličů proměnila v pravdu. Při vší úctě k právu na odlišný názor si tak velké kolektivní poblouznění nelze vyložit jinak. Ale i to nechme stranou.

Cílem těchto řádků je proniknout k mozku vítěze prvního kola prezidentské volby. Co lze od jeho nervových a gliových buněk pod zvrásněnou šedou kůrou v nejbližší době očekávat? Že v těchto tajemných zákoutích mysli proběhla v průběhu let a desetiletí zřejmá proměna, není třeba dokazovat nějakou neurologickou diagnózou. Stačí si porovnat Zemanovy názory například z rozhovoru pro týdeník Mladý svět z roku 1990 s těmi současnými. Pro ilustraci uveďme třeba jeho přesnou analýzu kuponové privatizace. „Představte si, co by se stalo, kdyby se majetkové kupony rozdaly. Pořídíte si za ně akcie, zjistíte, že vám první rok nevynášejí dividendy, ale máte v rukou třeba milion investičních korun. Přijde za vámi nenápadný pán a řekne:,Prosím vás, ty podniky se nevzpamatujou, tady máte za akcie padesát tisíc.’ Viděli jste už člověka, který by netleskal, když dostane něco zadarmo? A kdo si myslíte, že takové akcie skoupí? Právě těch pět procent obyvatel, kteří mají hotovost. Bývalá nomenklaturní mafie. Takže by se také mohlo při této privatizační technice mimo jiné krásně stát, že struktury, které zmizely z politické scény, se najednou zadním vchodem objeví na scéně ekonomické.“ Anebo dnes znovu aktuální věty o české společnosti. „V každém člověku je vedle touhy po svobodě také touha po řádu... A nám samozřejmě hrozí riziko, že se opět semkneme do davu. Ten dav bude stát na druhé straně barikády, než stával, ale bude to tentýž dav. Proto bychom se měli vyhnout všem davovým psychózám, všem populistickým náladám. Tato společnost, které bylo několikrát v historii pouštěno žilou tím, že nejlepší část její inteligence emigrovala, stojí před poměrně silným rizikem, že jakmile bude zbavena jednoho krotitele, začne si sama hledat jiného. Kohokoliv nabízejícího sílu, právo, pořádek, a samozřejmě nádavkem prosperitu – a jen tak mimochodem i spravedlnost. Ovšem spravedlnost v tom jediném správném výkladu.“ A do třetice všeho dobrého: „(...) obávám se, že nastane doba, kdy se budeme spojovat s těmi, kteří milují prostá a jasná řešení typu vyhnat všechny Židy, Cikány, Vietnamce, Kubánce a Rumuny a bude v Československu dobře.“ Jenže to všechno patří do zmíněné kategorie bejvávalo! Nadto to byl sám veliký rétor, kdo naplnil svá slova činy, vedoucími k tomu, před čím varoval.

Představme si proto situaci, jak budou nervové a gliové buňky dnešního Hradního pána reagovat na fakt, že oproti předpokladům bude muset opustit návrší nad Vltavou a opět zamířit mezi své plebejce? Leccos už naznačila volba prezidenta v roce 2003, kterou Miloš Zeman tehdy prohrál díky svým spolustraníkům z ČSSD. První impulsivní reakcí po oznámení výsledků byl okamžitý útěk z Hradu, kde zhrzený kandidát nechal i navzdory chladnému počasí svůj zimák a čepici. Sotva se trochu uklidnil, ohlásil brzkou pomstu. Vznikl tak legendární seznam zrádců, které měla čekat nesmiřitelná odplata. Tentokrát okamžitý útěk z Hradu asi nenastane. Mandát Miloše Zemana vyprší až 7. března o půlnoci. Sestavovat seznam dejme tomu tří milionů voličů, kteří dají hlas jeho vyzyvateli, rovněž asi nebude. Ovšem mstít se za svou porážku bude moci z funkce prezidenta ještě měsíc a půl. Možnosti sice nemá velké, ale jednu důležitou mu ústava zaručuje. A to článkem 62, kde pod písmenem g stojí, že prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní stíhání nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo...

Sněmovna by se tak mohla ocitnout v situaci, kdy druhý pokus o vyslovení důvěry bude udělovat vládě premiéra nezatíženého kauzou Čapí hnízdo. Byl by to danajský dar nejen poslancům, ale i Andreji Babišovi. Rádoby očištěn, avšak až do konce života poznamenán pochybnostmi, jak to s těmi dotacemi přesně bylo.

Čí jsou hory Kavčí?

Jsou pořád tady a čekají na svou šanci.

Pravda je ve hvězdách

Čas od času je dobré, a pro mentální zdraví jistě prospěšné, vyklouznout sám ze sebe, ze svého češství, evropanství i lidství. Co mám na mysli? Alespoň na chvíli se zbavit pyšných iluzí, podle nichž je člověk pánem tvorstva, Západ vrcholem civilizace, Češi národem nevšedním a já zřejmým středem vesmíru. Říká se, že takového stavu lze docílit rozličnými cestami. Někteří volí tu meditační, jiní se oddávají józe, dechovým cvičením, půstům, usebrání se v modlitebně, anebo soustředěním na titěrný plamínek svíčky. Možností, jak dosáhnout cíle, je zkrátka vícero. Třeba můj soused. Minulou sobotu večer během návratu z pohostinství visel na plotě v nepříliš pohodlné pozici, a přesto volal do noci: „Pravda je ve hvězdách!“ Obdobný výrok si lze samozřejmě vyložit všelijak. Navíc v sobotu večer u chatrného vesnického plotu.

Na druhou stranu ve hvězdách alespoň jedna pravda vskutku vězí. Výborně ji vystihl ve svých satirických románech na témata science fiction, život a vesmír, britský scenárista a spisovatel Douglas Adams. Svá díla psal na přelomu 70. a 80. let a jmenují se Stopařův průvodce Galaxií. V jednom z nich jsou právě tyto, z našeho výše nastíněného pohledu klíčové věty: Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu západního spirálního ramene naší Galaxie, který si rozhodně nemůže dělat nároky na módnost, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce. Kolem něj ve vzdálenosti zhruba 150 milionů kilometrů obíhá zcela nepodstatná modrozelená planetka, na níž formy života vzešlé z opic jsou tak úžasně primitivní, že se dosud domnívají, že digitální hodinky jsou celkem šikovný nápad.

Jinými slovy návod, jak vyklouznout sám ze sebe a třeba jen na chvíli a jiným způsobem nahlédnout pravdy o důležitosti a výjimečnosti nás tvorů vzpřímených, lze mnohdy objevit i v dobré knížce.

Rasová nadřazenost po česku

Volové jedou na býcích, anebo býci na volech?

Sametová mana

Sametová revoluce jako nezasloužený dárek dějin.

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big