TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Radkin Honzák

Články

Psychosomatická medicína 1818-2018

Psychosomatika se u nás pozvolna prosazuje jako přístup nejen k nemocnému u doktora, ale díky doktoru Honzákovi také jako způsob sebevztahu. Prý se v sousedním Německu vyplácí i pojišťovnám. Jedno investované euro do celostního přístupu ušetří tři eura proti jednostranné biologické péči. To se ovšem pozná teprve tehdy, když se, jako tam, platí za zlepšení stavu pacienta, a ne jen za množství provedených výkonů jako v ČR...(D. Bartoň)

Pojem psychosomatika slaví letos dvousté narozeniny. V roce 1818 ho poprvé použil německý psychiatr Heinroth v práci o poruchách spánku. Jednu z nich podezíral, že by mohla mít psychosomatické příčiny. Ačkoliv se tohle slovo objevilo v celém textu jen jednou, začalo žít svým vlastním životem a přežilo několik systémů, panovníků, reforem, revolucí a epoch.

Pochopitelně, že za dobu své existence nabralo mnoho různých významů, z nichž nejslavnější v minulém čase bylo učení amerických badatelů Franze Alexandera a Flanders Dunbarové, kteří ve 30. letech minulého století vyvolili celkem sedm „psychosomatických chorob“, u nichž předpokládali psychogenezi, tedy intrapsychický konflikt jako hlavní a jedinou specifickou příčinu. Sami autoři ale podrobili své učení revizi, zejména pod tlakem Selyeho objevů, které se týkaly nespecifické stresové odpovědi.

Dnešní medicínské (to podtrhuji) psychosomatické koncepce zcela opustily teorii psychogeneze a stavějí na biopsychosociálním přístupu s přijetím dimenze spirituální v konkrétních případech (většinou jde o otázky týkající se smyslu života). Nejde tedy o žádnou duchařinu, „vyloupnutí konfliktu“, tím méně o nějaké nadpřirozené skutečnosti a tajemné energie. Plně uznáváme výsledky a postupy současné převážně biologicky orientované medicíny.

Co chceme navíc? Aby byly brány stejně vážně, jako faktory biologické, také faktory psychologické a sociální. Biomedicínský přístup nebere v úvahu emocionální výbavu člověka, která je zatraceně biologická, protože emoce jsou řídící systémy, které nastavují organismus k nějakému pohybu (e-motio). Tím nejprimitivnějším, který zde je už od dinosaurů, je rvačka nebo úprk. A to je organismus biologicky nastavený úplně jinak, než v klidu a relaxaci. Máte jiné reakce těla v období radosti a jiné v době smutku. Sociální zařazení (šéf nebo bezprávný poddaný) vyvolá úplně jiné reakce řídících systémů. Člověk není rozumný stroj, jak nám odkázal Descartes, ale dynamicky reagující živá bytost, a nelze tedy úspěšně uplatňovat mechanické rigidní postupy. Konfliktní situace, které neumí řešit, mohou spustit stresovou reakci, která se při delším trvání odrazí ve zdravotním stavu, uskřinuté emoce jen svými projevy mohou vyvolávat pocity považované za příznaky nemoci (bušení srdce, stažení žaludku, svalové napětí atd.). Na to se biomedicínsky orientovaný doktor nezeptá.

To že si někdo pověsí na dveře ceduli PSYCHOSOMATICKÉ PRACOVIŠTĚ a provozuje tam kejkle nebo čáry, nemá s psychosomatikou nic společného. A to by měli ti, kteří hledají psychosomaticky orientovanou péči, vědět. A když si nejsou jistí, zjistit si, jakou akreditaci to které pracoviště má.

Z blogu Radkina Honzáka.

Vožralej jak prase – 5B8 1568

Vypadá to jako šifra odkazující na narození svatého Aloise, patrona studentů a asociovalo mi to příhodu, která se odehrála před více než půlstoletím, o níž jsme se nedávno s pár lidmi podělili a tak si ji osvěžili. Stalo se to v dobách, kdy naše republika ještě nebyla socialistická, třídní boj furt zuřil a pěst dělnické třídy bděla. Jeden z našich kolegů se tehdy s prominutím vožral jak prase (komu se zdá, že je to silný výraz, nechť si přečte Haškovu povídku Třídní rozdíly, kde se verbatim uvádí, že Nykles byl vožralej jak prase a pan správce byl trochu veselej). Kolega byl ten první případ. Cestou z vinárny Viola, která tehdy ještě nebyla poetickou kavárnou, na sebe upozornil ruku zákona a ta ho popadla a odvedla „na čtyřku“ do Bartolomějské.

Zde se jeho hodnota plazmatické koncentrace alkoholu zasloužila o to, že snahy o jakoukoliv dohodu vypadaly jak současné Babišovy volební námluvy. Navíc kolega neměl u sebe nic, než v kapse složený seznam členů studijní skupiny, od nichž vybíral příspěvky na ROH. Když to při šacování našli, probudili ho a hlasitě se tázali, co to je. „Tak já se vám přiznám“, pravil namazaný medik, „já jsem americkej špion a tohle jsou moji pomocníci, lidi u kterejch můžu přespat, když je potřeba“, pravil a usnul tvrdým spánkem opilců.

Do několika hodin byli všichni zapsaní na seznamu svezeni do Bartolomějské, ukázán jim spící kolega a na dotaz, zda ho znají – kdy všichni a všechny přikývli a přikývly s dodatkem, že to je přece..., zde byli zastaveni a vstrčeni do cel. Ráno se vše vysvětlilo a budiž řečeno ke cti tehdejšího děkana, že s argumentem, že kolega je již plánován do péče o zdraví lidu, ho z bryndy vytáhl.

Nevím, zda řidič auta, jehož SPZ se skví v nadpisu, byl vožralej jak prase, ale v každém případě jel jak prase a vybržďoval mě na silnici číslo 16 mezi Žídněvsí a Sukorady, protože měl zřejmě pocit, že jsem mu měl po vyjetí z Žídněvsi zdvořile uhnout a ne z padesátky zrychlit tak, že mě mohl předjet až po 200 metrech. Pak udělal myšku a přibrzdil. V Sukoradech se rychle schoval. Zajímalo by mě, co takové prase ve své prasečí prasomysli předpokládá? Není každý pohotový!

Přeju mu tedy ze srdce, aby se mu splnil jeho sen a někdo, kdo bude mít těžší vozidlo a pomalejší reakce, mu rozmlátil zadek.

Z blogu R. Honzáka.

Vrchní velitel armády, která vyrábí novičok

Zeman ve čtvrtečním pořadu Týden s prezidentem prohlásil, že v roce 2017 byl v Brně testován nervově paralytický jed označovaný jako A 230. Mělo se tak dít v jakémsi armádním zařízení. Pan prezident jako vrchní velitel armády jistě musel o tak závažném počínání vědět a také je schválit. Nebo ne. Vyplývá z toho logicky několik možností:

  1. Pan prezident o tom věděl a schválil to, tudíž by mělo být s ním co nejdřív jednáno někde v Haagu. Otázkou je, proč to nechal takovou dobu šetřit, když to věděl, ale není vyloučeno, že už na to zapomněl při hledání Peroutkova článku.

  2. Pan prezident o tom nevěděl, tudíž je jako vrchní velitel nekompetentní, protože tak závažnou věc přece nemůžou podřízení dělat bez jeho souhlasu a když to dělají, není to armáda, ale bordel. (O tom konečně uvažoval i nadporučík Lukáš v souvislosti s Balounem, kamže dospěje armáda, v níž pucflekové sežerou důstojníkům menáž.) 

  3. Pan prezident o tom věděl a neschválil to a přesto se to odehrálo, což je ještě tragičtější varianta než případ ad 2, protože to už zavání vzpourou.

  4. Pan prezident o tom nevěděl a schválil to v jednom z momentů, kdy jeho vědomí nebylo zrovna na úrovni, kdy byl schopen rozpoznávat a/nebo ovládat své jednání, což je docela pravděpodobná varianta vzhledem k některým jeho činům.

  5. Pan prezident si to celé vymyslel jako řadu dalších bonmotů – a v tom případě je to jeden z jeho nejlepších žertů. K tomu by nahrávalo i přeřeknutí, že šlo o vojenský historický ústav. 

V každém případě je v tom pan prezident jako vrchní velitel armády namočen a měla by se z toho vyvodit opatření. Také by bylo dobré prošetřit, nechce-li se tu zmocnit vlády – po dlouhém bezvládí v demisi – nějaká vojenská junta!

Z blogu Radkina Honzáka.

Bohatství dnešního dne

O každodenní věrnosti hodnotám.

Kam jede můj vlak?

Poděkování těm, kteří jedou se mnou.

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big