TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
hukot-ducha-meni-realitu
Antoni Tapies. Untitled (Flame and Mirror). 1967. wikiart.org

Hukot ducha mění realitu

Svatodušní homilie papeže.

Seslání Ducha svatého a Letnice se v prvním čtení dnešní liturgie přirovnávají k „hukotu, jako když se přižene vichřice“ (Sk 2,2). Co nám říká tento obraz? Vichr dává tušit velkou sílu, která není samoúčelná, ale mění realitu. Vítr přináší změnu: teplý proud, když je zima, a chladný, když je teplo, déšť, když je sucho...

Také Duch svatý takto působí, ovšem v jiné dimenzi. Je božskou silou, která mění svět. Ve svatodušní sekvenci oslovujeme Ducha: „v práci libý pokoji [...] rač nás v pláči utišit“ a dále „viny z duší našich smaž, a vyprahlá srdce svlaž, raněné rač vyhojit“. Duch vstupuje do dění a proměňuje ho; mění srdce a mění samo dění.

Mění srdce. Ježíš řekl svým apoštolům: „Až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc [...] a budete mými svědky“ (Sk 1,8). A právě tak se stalo. Učedníci doposud ustrašení, schovaní za zavřenými dveřmi i po Mistrově zmrtvýchvstání, jsou Duchem proměněni, a – jak předpověděl Ježíš v dnešním evangeliu – „vydávají svědectví“ (Jan 15,27). Z váhavých se stanou odvážní, odcházejí z Jeruzaléma a vydávají se až na konec světa. Když byl Ježíš s nimi, byli bázliví, teď bez Něho jsou odvážní, protože Duch proměnil jejich srdce.

Duch otevírá duše zapečetěné strachem. Přemáhá odpor. Toho, kdo se spokojil s poloviční mírou, obdarovává rozmachem. Rozšiřuje srdce scvrklá. Podněcuje ke službě toho, kdo se uvelebil v pohodlí. Přiměje jít dál toho, kdo se domnívá, že už došel cíle. Dává snít tomu, kdo zvlažněl. Taková je proměna srdce. Mnozí slibují dobu změn, nové začátky, nosnou obnovu, ale zkušenost učí, že žádný pozemský pokus o změnu lidské srdce úplně neuspokojí. Změna, kterou působí Duch, je jiná: nepůsobí revoluci života kolem nás, nýbrž mění naše srdce; nezbavuje nás problémů naráz,  osvobozuje nás zevnitř, abychom jim čelili; nedává nám všechno ihned, ale umožňuje nám kráčet s důvěrou, aniž by nás život unavoval. Duch zachovává srdci mladost,  omlazuje. Mládí, navzdory všem pokusům ho prodloužit, dříve či později pomine, ale Duch zabraňuje jedinému nezdravému stárnutí, tomu vnitřnímu. Jak to dělá? Obnovuje srdce, proměňuje ho z hříšného na rozhřešené. To je obrovská změna. Z viníků dělá spravedlivé a tak mění všechno, protože nás – otroky hříchu – osvobozuje, ze sluhů činí syny, ze skartovaných vážené, z rozčarovaných doufající. Takto Duch svatý obrozuje radost a dává vzejít pokoji v srdci.

Dnes se tedy učíme, co dělat, když potřebujeme opravdovou změnu. Kdo z nás ji nepotřebuje? Zejména jsme-li na dně, když klesáme pod tíží života, když nás deptají naše slabosti, když je těžké jít dál a nemožné mít rád. Prospěl by nám nějaký silný „životabudič“, a právě to je on Boží síla. On je „dárcem života“, jak vyznáváme v Krédu. Jak by nám tento životabudič denně prospíval! Říci si po probuzení: „Přijď, Duchu svatý, přijď do mého srdce, přijď do mého dne!“

Duch mění kromě srdcí také dění. Jako vítr vane všude, tak i On dosahuje netušených situací. Ve Skutcích apoštolů, což je kniha, kterou je třeba znovu objevit, je protagonistou Duch a jsme tam svědky neustálého pohybu, který se projevuje překvapeními. Aniž by se učedníci nadáli, Duch je posílá k pohanům. Otevírá nové cesty, jako v epizodě s jáhnem Filipem. Duch jej pobídne pustou cestou z Jeruzaléma do Gazy – jak bolestně zní to jméno dnes! Duch ať změní srdce a dění a přinese pokoj Svaté zemi! – Filip na této cestě káže etiopskému i komořímu a pokřtí ho, potom je přiveden do Azotu a pak do Césareje. Vždycky v nových situacích, aby hlásal novost Boha. Potom Duch „nutí“ Pavla (Sk 20,22) cestovat až do končin země a nést evangelium obyvatelům, které nikdy neviděl. Kde je Duch, vždycky se něco děje, a když zavane, nikdy není bezvětří.

Když v našich společenstvích život prochází obdobím „apatie“ a upřednostňuje se domácí poklid před Boží novostí, je to špatné znamení. Znamená to, že vyhledáváme úkryt před vanutím Ducha. Když se žije kvůli sebezáchově a nejde se k těm, kdo jsou daleko, není to hezké znamení. Duch vane, ale my šetříme plachty. A přece jsme mnohokrát spatřili divy. Často právě v těch nejtemnějších obdobích Duch vzbudil zářivou svatost! On je duší církve, vždycky ji oživuje nadějí, naplňuje radostí, dává novou plodnost, obdarovává zárodky života. Jako když se v rodině narodí dítě: převrací plány a harmonogramy, bere spánek, ale přináší radost, která obnovuje život, posunuje ho vpřed a rozpíná jej láskou. Duch vnáší do církve „nádech dětství“. Neustále obrozuje. Oživuje první lásku. Duch připomíná církvi, že je navzdory svým staletým dějinám stále dvacetiletou, mladou Nevěstou, do níž je Pán šíleně zamilován. Nepřestávejme tedy zvát Ducha do svého prostředí a dříve než začneme cokoli dělat, prosme: „Přijď Duchu svatý!“

On přinese proměňující sílu, jedinou sílu, která je takřkajíc dostředivá a zároveň odstředivá. Je dostředivá, protože nás tlačí ke středu – působí v nitru srdce. Přináší jednotu do roztříštěnosti, pokoj do rozbrojů, sílu do pokušení. Připomíná to Pavel ve druhém čtení, když píše, že plodem Ducha je radost, pokoj, věrnost a zdrženlivost (srov. Gal 5,22). Duch dává důvěrnost s Bohem a vnitřní sílu k další cestě. Současně však je silou odstředivou, to znamená, že tlačí ven. Ten, který žene do středu, posílá na periferii, na každou lidskou periferii; Ten, který nám zjevuje Boha, nás žene k bratřím. Posílá a činí z nás svědky, a proto – jak píše opět Pavel – nás zahrnuje láskou, shovívavostí, dobrotou a tichostí. Pouze v Duchu Utěšiteli říkáme slova života a opravdu povzbuzujeme druhé. Kdo žije podle Ducha, nachází se v tomto duchovním napětí: je rozpjat  zároveň k Bohu a ke světu.

Prosme Jej, abychom takoví byli. Duch svatý, silný vítr, ať se přižene na nás. Ať duje do našich srdcí a umožní nám dýchat Otcovou něhou. Ať vane v církvi a posune ji do nejzazších končin, aby byla nesena Tebou a nepřinášela nic jiného než Tebe. Ať vane ve světě jemným vánkem pokoje a svěžím občerstvením naděje. Přijď Duchu svatý, změň nás uvnitř a obnov tvář země. Amen.

Pro Radio Vaticana přeložil Milan Glaser, pro Přítomnost upravil DB.

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1