TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
homosexualita-jako-ohrozeni-tradicni-rodiny
Camille Pissarro. Shepherd in a Downpour. 1889. Výřez. wikiart.org

Homosexualita jako ohrožení tradiční rodiny?

Co bylo duchovní včera, je jak starý návod – aneb co si neračte plést s křesťanstvím.

Znám mnoho věřících lidí. Nechci je házet do jednoho pytle, ale jsou to v mých očích lidé vesměs činní, vzdělaní a laskaví, se zdravým pocitem odpovědnosti, kterým víra dává velkou vnitřní sílu (pokud je nedusí někdy přehnaným pocitem viny). Sama jsem sice pokřtěná, ale nepraktikující, Ježíšovo učení je mi blízké (k četbě mohu doporučit např. P. Pokorný – Ježíš Nazaretský, D. Flusser – Ježíš). Hlásím se k LGBT komunitě.

O to více mě mrzí, když se hodnotový systém křesťanů, který mnoho z nich bere jako ryze soukromou věc a nikomu jej nenutí, snaží jejich političtí reprezentanti institucionalizovat. Já věc víry beru jako svobodnou volbu, také proto jsem ráda, že nebyla vložena do těla evropské ústavy, a nevím, proč by měla být uzákoněna do těla ústavy naší, tj. do ústavy nejvíce ateistického národa v Evropě.

Lidovecký poslanec M. Výborný totiž připravil novelu Listiny základních práv a svobod, jež je součástí Ústavy. Jde o článek 32, kde nyní stojí: „Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona.“ V jeho návrhu je znění následující: „Rodina, rodičovství a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona“, což podle interpretace Výborného vychází z židovsko-křesťanské kulturní tradice.

O co vlastně předkladatelům návrhu jde?

Možností se nabízí několik:

  1. Udržet původní reproduktivní funkce rodiny, což kdysi ve své polemice prezident Václav Havel nazval „představou rodiny jako teletníku“ – viz komentář Havla k diskusi o registrovaném partnerství z r. 2006. Reprodukční funkce rodiny tedy automaticky z manželství vylučuje páry, které nemohou mít děti?
  2. Bojí se jinakosti. Důsledkem je marginalizace a ocejchování určité skupiny obyvatel. (Tragikomické je, že návrh předkládají sami reprezentanti menšiny v ČR.)
  3. Jde o (nekřesťanské) povyšování státu nebo národa nad jednotlivce. „Pokud má [ovšem] křesťanství pravdu, je jedinec důležitější než stát nebo národ, neboť je věčný.“ (C. S. Lewis)[1]
  4. Jde o snahu odvrátit „úpadek manželství“ (pro zajímavost – Peroutka psal o krizi manželství[2] již v roce 1925), přitom se vina se svaluje na ty, kteří jej ani nemohou uzavřít.

Návrh proto vnímám jako jednoznačně represivní. Nemusím ani dlouho hledat důkazy o tom, že děti vyrůstající ve stejnopohlavních rodinách mohou vyrůstat stejně zdravě a spokojeně jako děti v heterosexuálních svazcích (viz např. studie v anglickém článku[3]). Příklady vidím také kolem sebe, u mých přátel, jejichž vztah je milující a vyrovnaný. Děti homosexuálních párů jsou navíc vychovávány liberálněji a ve větší toleranci k odlišnostem – jsou tedy podle mého dobře vybaveny pro další život bez předsudků vůči ostatním.

Pokud jde předkladatelům novely o reprodukční funkci rodiny, tedy o zachování „biologické podstaty národa“, pak není nic lepšího než podpořit lesbické svazky, kde mohou dítětem přispět společnosti obě ženy. V tom to tedy nebude… Jejich návrh by v tomto případě musel být řízen rozumem, nikoliv dogmatem. Pokud jde o to, že nejlepší pro dítě je mít mužský a ženský vzor, pak by předkladatelé měli vzít na vědomí, že v dnešní době se téměř polovina heterosexuálních manželství rozpadá a děti jsou vychovávány pouze jedním rodičem. Obě pohlaví ostatně „své vzory“ najdou vždy, ať už v rámci širší rodiny (dědeček/babička, strýc/teta, rodinný přítel/přítelkyně) nebo mimo ní (učitel/učitelka, trenér/trenérka atd.).

Pokud jde předkladatelům o to, že svazek muže a ženy je základem křesťanského učení, přece dobře vědí, že se výklad Bible mění, a i uvnitř církve je nyní velký tlak na zrušení „historických“ pozůstatků jako je celibát, zákaz ochrany před nechtěným otěhotněním nebo – pekla. Z nejvyšších církevních kruhů přichází volání po reformaci církve jako reakce na potřeby dnešních lidí.

Odkaz na novelu z 15. 6. 2018 naleznete níže[4]. Pod návrh se podepsali např. Václav Klaus ml., Jaroslav Foldyna, Jan Čižinský a další.

Na závěr uvádím dva krátké texty z knihy „Ptačí zpěv“ již zesnulého jezuitského duchovního Anthonyho De Mella[5]:

Opice zachraňuje rybu

„Co to proboha děláš?“ divil jsem se,

když jsem zahlédl opici, jak vylovila

z vody rybu a hodila ji pod strom.

„Zachraňuji ji, aby se neutopila,“ zněla odpověď.

Pravá duchovnost

(…) „Není duchovnost, pokud neslouží

svému účelu. Přikrývka přestává být

přikrývkou, pokud vás neudrží v teple.“

„Takže duchovnost se mění?“

„Lidi se mění a potřeby se mění. Co tedy

kdysi byla duchovnost, dnes už duchovností

není. Co se dnes obecně za duchovnost považuje,

jsou jen záznamy postupů užívaných

v minulosti.“

Nesedí-li kabát, neosekávejte člověka.

25 6 2018 obr1

Camille Pissarro. Shepherd in a Downpour. 1889. wikiart.org



[1] Lewis, C. S. K jádru křesťanství. Nakladatelství Návrat, 1993.

[2] Peroutka, Ferdinand. O krisi manželství. Přítomnost, 12. února 1925

[3] Children raised by same-sex parents do as well as their peers, study shows. Guardian, 22. říjen 2017.

[4] http://www.psp.cz/doc/00/13/59/00135903.pdf

[5] De Mello, Anthony. Ptačí zpěv. Nakladatelství Cesta, 1997.

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1