TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Česko „prekvapujúco primitivné“

Byli čtyři a seděli v rohu hostince. Na první pohled spokojeně vyhlížející starší pánové, možná už důchodci, kteří se v rohu hostince asi pravidelně scházívají k partičce karet. Pravidelnost šla odvodit z familiárního chování vůči obsluhujícímu personálu, ale i z připomínek na špatné či dobré hlášky, betly či durchy, z partií před týdnem, před čtrnácti dny atd. První únorové pondělí hráli v té břevnovské hospodě „pauzíráka“, neboli pauzírovaný mariáš, kdy jeden z hráčů jedno kolo vynechává, aby se dostalo na všechny. Aby si ti obtloustlí pánové se zjevnou radostí ze svého kamarádského společenství zahráli všichni. Sem tam sice padlo nějaké ostřejší slovo, zvýšil se hlas, což ovšem ke kartám v lidovém lokále neodmyslitelně patří stejně jako rozpitý půllitr nebo – ještě před rokem – zapálená cigareta.

V tom posledním se však časy změnily, a tak jsme se nechtěně sešli před hospodou. Spokojení karbaníci u vedlejšího popelníku nejprve rozebrali příchod mrazivého počasí. Pak jeden z nich utrousil, že se diví imigrantům, že i v takovém počasí jim stojí za to plout na chatrných bárkách přes moře do Evropy. Druhý odpověděl, že se spíš diví „těm blbým Italů a Řekům“, že tyto lidi nadále přijímají a neposílají je pěkně šupem zpátky domů. „Chatrná bárka – nechatrná –, já bych je hnal, Pepo.“

A už to jelo. Klasická česká debata posledních několika let na téma imigrantů s klasickými českými argumenty proti: Pomáhat u nich doma, k nám domů nikoho nepouštět, „ani náhodou, Čendo!“ a ty, co už jsou tady třeba chvilku doma, „hnát pěkně svinským krokem, kam patří, Václave!“ Pupkatí a podle všeho slušně zaopatření tátové nebo dědové normálních českých rodin se zkrátka rozohnili daleko víc, než když patřili k hospodě a svými betly či hláškami dotvářeli její domácké prostředí. U popelníku před hospodou naopak vyhřezlo něco jiného. Nejen zášť a zloba diktované strachem i letitými předsudky o barevných lidech, ale především neschopnost vlastního názoru, myšlení, originality.

I kdyby měli pravdu, mohli by aspoň mluvit za sebe, přijít s nějakým novým argumentem, inovovat to omšelé papouškování. Protiimigrační diskurz je ale tak uboze stejný od Aše po Bílé Karpaty, tak žalostně mele furt ty samé fráze, že si nelze neklást otázku, proč Čechům stačí dnes tak málo k zaujetí životního postoje? Jde o mentální lenivost, o neochotu přemýšlet či podívat se jiným směrem než ostatní papoušci nebo o neochotu být sám sebou, v dobrém nebo i ve špatném? Přece i člověk opačných názorů může být zajímavý, jestliže má svou nezaměnitelnou tvář.

Jenže do tohoto stavu by musel nějak dospět. Třeba cestou vzdělání, rozhledu, nabytých zkušeností. V robota s robotickým chováním i myšlením, který opakuje, co mu podsouvají, aby opakoval, se takový člověk změnit může, viz selhání podobných lidí v nacistickém Německu nebo za komunismu, ale také ani nemusí. Tuto alternativu však nemá primitiv.

„Merkelová, ta p***, si je pozve domů a nám je pak posílá na oběd,“ padlo rovněž  před hospodou. „Řekl jsem paní Merkelové, že si přece nezve k sobě domů cizí lidi, aby je posílala na oběd k sousedům,“ padlo v závěru prezidentské televizní debaty na Primě z úst budoucího vítěze.

Na otázku, proč Čechům stačí dnes tak málo k zaujetí životního postoje, proto asi nejlépe odpověděl šéfredaktor slovenského časopisu Týžděň, Štefan Hríb. Těsně po nedávných prezidentských volbách ve svém komentáři mimo jiné napsal: „Česko je – a to dlhodobo – skôr ustrachané, sobecké a uzatvorené do seba. A je aj prekvapujúco primitivné.“ Právě to poslední mě zatím nikdy nenapadlo, až za té mrazivé únorové noci před břevnovskou hospodou. A zajisté této primitivnosti odpovídá i zvolená forma oslovení německé kancléřky.

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big