TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
na-akademii
Hans Bellmer. Plate from La Poupée. 1936. Výřez. wikiart.org

Na Akademii

Vytvořit platformu, plánovat, digitalizovat, kontrolovat a vytvořit unisex toalety.

Dá se pochopit současná horizontalita (moci a myšlení) na AVU jako revoluce proti striktní vertikalitě předcházejících vedení (Knížák přímo i nepřímo)? Dá.

Jenže nelze už nevidět vznikající vertikalitu novou, naoko anonymní.

Vedení AVU se rozhodlo, že bude vydávat tištěný oběžník a píše, že se to může zdát v dnešní době divné, ale že „zprávy v tištěné podobě fungují“. Těší mne, že můj „Sochařský zpravodaj“ má takovou odezvu a že se AVU, jeho 124 čísly dva a půl roku pilně zásobovaná, rozhodla vydávat konkurenční tisk, a to i pod téměř stejným názvem „Zpravodaj“. Inu pokusíme se zjistit jaký:

„Zpravodaj“ má odpudivou grafickou úpravu, na AVU již standardní, tato však připomíná vězeňský oběžník (obr. 1). Zřejmě ho na rozjezd zplichtila sama hlubinná paryba Morganová[1], protože tiskovina 2×A4 je nepodepsaná. Sugeruje, že je kolektivním dílem „studentů Akademického senátu“. Je plná seznamu členů všech možných komisí, skoro ve všech je Milena Dopitová[2]. Ta je i kápem novoty, kterou neznali ani komunisti, a to stálé Disciplinární komise. Je sice podřízena Vaňkovi[3], ale v pozadí se vznáší duch Morganové (nápad, aby členové nosili pásku na rukávu, se zatím neujal).

Tato Disciplinárka byla zřízena po video reportážích o sexuálních vztazích pedagogů a žáků. Následná personální čistka se týkala samozřejmě pedagogů za a) starších; a za b) klasických oborů. Kupodivu naopak povýšil Skrepl[4], který tuto činnost téměř vyučoval jako iniciační obřad, bez kterého není možno vstoupit na Parnas. Řešit se mají také tradiční sázky mezi studentkami, která první svede nového asistenta.

V prvním čísle je hodně konceptů: „lépe plánovat a kontrolovat svoji činnost“. Připomíná to stranické závazky, neb se tam píše většinou v infinitivech. Samé „zlepšit digitalizaci“, „odstraňovat“, „připravit“, „vytvořit internetové“, „vědeckost“ atd.

Oblíbené akademické inflační sousloví Vaňkovy éry „vytvořit platformu“ bylo překvapivě použito jen jednou. Zato se objevuje slovo „kontrolovat“ a byla zadána změna identity. Havlovský lev se srdíčky (absurdně vytvořený zrovna Knížákem) bude ideologicky změněn. Jak, to o situaci mnohé napoví.

Kromě změny vizuální identity bych doporučil i změnu názvu instituce a také výměnu budovy. Akademie totiž už není vůbec akademická, téměř není výtvarná a umělecká se ani nesnaží být. Přeměnila se na vizuální sociálně-politickou výrobnu vědecko-výzkumného oddělení AVU.

Budovatelsko-stavitelské záchvaty by měly vyústit ke zbudování nové budovy, stará je dělaná na míru pro malování a sochaření, a tudíž pro současný chod naprosto nevyhovující. (Současná budova AVU je replikou hlavní budovy psychiatrické léčebny v Bohnicích, na což se už zapomnělo (obr. 2)).

Doporučuji také uzamčení hlavní budovy a vstup pro vetřelce z venku jen na libovůli kamery.

Zároveň se ze „Zpravodaje“ AVU dozvíme, že se chystá „utvoření unisex toalet“. Sexuální nutkanci se tudíž budou moci nerušeně ukájet v kabinkách, pokud tam tedy nějaké vůbec budou (po vzoru Akademie ve Vídni[5], kde je zavedli jako první, dětská školka v ateliérech bude zopičena později).

Pětibodové doporučení pro obhajoby ročníkových prací má vyústit v autokurátorství umělce, což vyeliminuje instinkty a intuici, které nahradí vědecký výzkum vlastních nápadů. Tedy to, co tvůrcům trysklo z fantazie či následkem hysterické reakce a co se teprve s časovým odstupem snažili pochopit, tak bude předem nebo paralelně zkoumáno při tvorbě.

Během studia – po deseti takových ročníkových obhajobách – bude vlastní tvorba již v mysli předem zcenzurována. Přejde v tvorbu (jak už se hojně děje) zařazující se předem do kontextu kunsthistorických konstrukcí vývoje (což už léta prosazovali Jana a Jiří Ševčíkovi).

Cituji z Pokynů k vypracování ročníkové práce, 2017: „...jaké možné směry vývoje byly opuštěny při tvorbě... Spřízněná a inspirující díla... Jak se práce jeví z hlediska kontextu oboru... Odlišná řešení obdobného tématu... Prokázat schopnost kritického a analytického pohledu i na vlastní tvorbu... Zdůraznit aspekty ukazující perspektivu dalšího rozvíjení“.

Dále píší, že text obhajoby musí být podepsán, pokyny pro vypracování ale podepsány nejsou. Toť zřejmě doklad teze Bartlové a Morganové, že předgotičtí umělci svou práci (údajně kolektivní) nepodepisovali. Jedná se tedy o autorství celé dílny, ale ne už, jako ve středověku, na rodinném, těžce patriarchálním  pracovním základě. Že tehdy většinou neuměli číst a psát? Takovými detaily se současní uměnovědní experti nemažou.

Další (označené jako důležité) je: „odstraňovat nerovné podmínky v zázemí uchazečů pro přípravu na přijímací řízení, oslovit maximální množství potenciálních uchazečů, neznevýhodňovat jakékoliv oslabené skupiny“. Prvním krokem má být zřejmě večerní kreslení – doporučuji využít zkušenosti Michala Singra, který vede výtvarný kroužek pro bezdomovce se zajímavými výsledky. Bohužel nároční pedagogové, snažící se při výuce ještě klást nějaké překážky, již odešli – naopak rektor Vaněk zavedl pro studenty „nárok na půlroční tvůrčí krizi[6].

Další body: „prakticky nastavit ve výukovém prostředí AVU vztah autorských prací k autorskému zákonu“. O malování, modelování ani zmínka. Co je tím míněno, zjistíme na probíhající výstavě GAVU: najdeme zde v textu (kde jinde?) „smlouvy na performance“ (kdo všechno se obrací v hrobě, nebudu specifikovat z nedostatku místa).

Projektu stavby nové budovy a využití celé zahrady bude patrně použito na vyvážení nevýhod „oslabených skupin“. Zároveň se bude řešit úspora energií i ve stávající budově, což znamená, že by mohla být zaslepena a zateplena ateliérová okna, která již jsou kvůli převažujícím videoprodukcím stejně zatemněna jako za K. H. Franka. Dále je zmíněn odchod dlouholeté prorektorky, vládkyně nad zahraničními stipendii, stážemi a dotacemi Anny Daučíkové (obr. 3).

Ta, ačkoli uváděla ve svém životopise pro feministické a levicové zahraniční časopisy (n.paradoxa, obr. 4), že v roce 1978 emigrovala z ČSSR do SSSR a vrátila se v roce 1991, na památném setkání v Moderní galerii na dotaz, kolik jí je let, odpověděla zpravodajsky vycvičeně, že „do roku 1989 nežila vůbec“ (srv. obr. 5), a tudíž je jí 25 let a nevztahuje se na ni nařízení o omlazování pedagogického sboru (bylo jí 65 let, když probíhala čistka na základě věku). Památném proto, že tehdejší kancléř, kterému hrozil kvůli věku konkurs, měl přednést projev po vážném obvinění ze zmanipulování výsledků konkursu na pedagogy. Předem jej všem rozeslal (viz příloha č. 1 a 2 níže) a žádal jejich revokaci, což těsně před vystoupením zobchodoval s rektorem Vaňkem za prodloužení svého mandátu o 3 roky. Nakonec nepřednesl nic a vypekl tak všechny přítomné postižené předem dohodnutým divadýlkem.

K 220. výročí bude Na AVU natočen film o talentu“; musí tam o něm něco vědět – pracují neúnavně na jeho vymýcení. V listopadu se těšme, výživné budou přednášky, např. „Jak dnes psát české dějiny umění“ nebo (na UMPRUM obdoba) „Jak umisťovat umělecká díla do veřejného prostoru“. Novotou voní předmět vedený básníkem Buddeusem, kde se malíři, sochaři a mediálové učí „ztratit ostych před psaným textem“. Zřejmě v důsledku záplavy nucených literárních výkonů, které musí plnit studenti původně výtvarných oborů.

Perličkou je, že prorektorka Morganová je sestřenicí největšího odpůrce školských reforem, které ona sama zavádí. Akcelerace Morganové k výstavbě unisex toalet může nahnat osiřelé a vyděšené mimopražské voliče Miloše Zemana do elektorátu bratrance Václava Klause ml. a zůstane to v rodině.

Picture01

Obr. 1: Zpravodaj AVU.

7 12 2018 obr2

Obr. 2: Vlevo: Administrativní budova psychiatrické nemocnice v Bohnicích, vpravo: Hlavní budova AVU (Zdroj: cs.wikipedie.org). Rozdíl je v prosklených ateliérových oknech u budovy AVU.

7 12 2018 obr3

Obr. 3: Anna Daučíková Parallel Activities (2000) Instalation in situ for the exhibition Public Subjects (Bratislava). I placed in the public toilets the boxing equipment, to both female and male part.“ (n.paradoxa, vol. 36, 2015)

7 12 2018 obr4

Obr. 4: n.paradoxa, international feminist art journal. Editor: Katy Deepwell, Publishers: KT press, 38 Bellot Street, London. www.ktpress.co.uk

7 12 2018 obr5

Obr. 5: Profil Anny Daučíkové (n.paradoxa, volume 36, 2015).

***

Příloha č 1: Stanovisko ke konkursům realizovaným na AVU (prof. Petra Siegla)

Stanovisko ke konkursům realizovaným na AVU

1)   Dodržování principu legality je důležitým atributem právního prostředí! Legalita znamená zákonnost. Jsou to normy, které by se měly dodržovat stejně jako práva, která mu přináleží. Legitimita znamená oprávněnost. Legalita zahrnuje normy etické, morální a právní.  Zásadním činitelem etických a morálních norem je svědomí. Základem právních norem je vůle konat závazně i morálně.  Nesoulad práva a morálky je zdrojem napětí mezi legalitou a moralitou. Sleduje-li například zákonodárce nemorální cíl, vzniká konflikt mezi právem a svědomím. Morální odpovědnost je těžším břemenem než odpovědnost právní. Odtud trvalé pokušení dávat legalitě přednost před moralitou. Důrazem na legalitu lze alibisticky zakrývat snahu vyvázat se z morální odpovědnosti. Stejně tak lze ponižovat i legalitu se zřetelem k hrubé síle. Právní prostředí je legitimováno nejen legalitou, ale i naplňováním zásady suverenity občana  a stejně tak koncepcí lidských práv. Senát Akademie výtvarných umění v Praze je povinen vycházet ze tří legitimizačních zdrojů. Za 1) z vůle akademické obce; za 2) z hodnotové orientace; za 3) z principů legality  Jednotlivé atributy základních práv a svobod jsou za 1) nezadatelnost, za 2) nezrušitelnost, 3) nezcizitelnost, 4) nepromlčitelnost. V právu jde především  o řád, tedy o vnitřně nerozporuplný systém pravidel upravující mnohé činnosti, a je smutnou skutečností, že mnohé z nich morálka natož etika vůbec nezajímá.

2)   Platí, že pokud zákon není jednoznačný,  je vykládán ve prospěch těchto práv. Stejně tak považuji za legitimní postoj posluchaček a posluchačů, kteří veřejně protestují proti současnému stavu věcí.  Spojují je obavy o jejich vlastní ideály a svobodnou volbu vzdělání. Nechtějí být manipulováni a zotročeni autoritativními rozhodnutími. Projevují nedůvěru a žádají, aby jejich hlas nebyl vnímán jako „kouzelná vidina“. Vyhrocená atmosféra na AVU není poznamenaná jen aktivitou studentek a studentů, doktorandů a pedagogů, ale je prodchnuta i alibistickým chováním, které navenek  předstírá morální korektnost svého jednání, ale jeho nejdůležitější pohnutkou je snaha vyhnout se nepříjemným konfliktům. Alibismus preferuje zákon před svědomím a využívá toho, že zákon nemůže upravovat všechny problémové situace, zvláště jsou li svým způsobem jedinečné. Strategie alibismu totiž vyplývá nejen z individuálního rozhodnutí, ale může být rovněž vynucena společenskou změnou. Z výše uvedených důvodů považuji všechny konkursy provedené na Akademii výtvarných umění za právně i morálně vadné. Průběh a výsledek konkursů prokázal zaujatost autoritativně složených komisí, zjevnou i skrytou dehonestaci profesorů a zcela evidentní manipulaci směřující k současným autoritativním metodám vedení AVU. Tyto skutečnosti se hluboce dotýkají mého svědomí, které  bylo, je a bude vždy diktováno morálními a etickými principy.  Považuji svůj postoj za zcela zásadní. Žádám revizi všech konkursů a vážnou debatu o směřování Akademie výtvarných umění. Tato odpovědnost není jen v rukou úzké skupiny vedení školy, ale také v odpovědnosti celé akademické obce.

V Praze dne 17. 2. 2015

prof. Petr Siegl

člen Senátu Akademie výtvarných umění

Příloha č. 2: Stanovisko k hospodaření AVU (prof. Petra Siegla)

A.    Základním pravidlem ekonomického chování je princip hospodárnosti

Za velmi potřebné považuji sledovat poměr mezi cílenými výkony a vynaloženými náklady, které je vždy nutné upravovat co nejpříznivěji nejen vůči principu hospodárnosti, ale i s ohledem na vzdělávací systém. Zcela a bez výhrad platí, že ekonomické zacházení s omezenými zdroji musí být hospodárné vůči potřebám odpovídajícím výkonům, funkční organizaci a efektivitě řízení. Všechny tyto faktory musí být naplňovány vědomím odpovědnosti vůči daňovému poplatníkovi.

V zásadě platí, že zabezpečování podmínek průběhu a rozvoje AVU musí odpovídat fungujícím vnitřním ekonomickým mechanismům, vyžadujícím odpovídající provozní strukturu a inovaci kontrolních systémů včetně řízení.

B.    Řízení a organizace AVU

Vyplývá z daných a definovaných cílů. Jedná se o organizaci AVU, funkční organizaci,  zásady strukturace, strukturní model, oborovou strukturu a korekci optimální velikosti. Tomu musí odpovídat dělení pravomoci a zodpovědnosti. V každém případě to znamená zabezpečení funkčnosti a její kontrolu, interní integrace a koordinace. V neposlední řadě je nutné vypracovat strategické výhledy a rámcové plány. V rámci přípravy rozpočtu je nutné řešit cílové konflikty mezi jednotlivými složkami školy.

C.    Výuka a cíle vzdělávání

Za 1) příprava na profesní činnost, za 2) rozvíjení vlastních požadavků uměleckých oborů a popřípadě technologických a technických parků a u speciálních oborů aplikování vědních systémů, za 3) rozvíjení kontaktního a distančního studia, včetně celoživotního vzdělávání.

Za zmínku stojí i potřeba definovat cíle a kvalitu výuky. Nepochybně si vyžádají podrobnější konkretizaci, ale v zásadě platí za 1) soulad výukových obsahů s aktuálním stavem poznání v daném výukovém sektoru, za 2) a - soulad výukových obsahů s potřebami a zájmy studujících, b - aktuálními a perspektivními společenskými požadavky,  za 3) zprostředkování výukových obsahů, optimálně přizpůsobené absorpčním schopnostem studujících (didaktická kvalita).

Děkuji za pozornost.

V Praze dne  17. 2. 2015

prof. Petr Siegl

člen Akademického senátu Akademie výtvarného umění v Praze


[1] PhDr. Pavlína Morganová, Ph.D. Prorektorka pro umění, vědu a rozvoj, vedoucí pracoviště VVP.

[2] doc. MgA. Milena Dopitová. Vedoucí pedagožka. Ateliér intermediální tvorby.

[3] Rektor, doc. MgA. Tomáš Vaněk.

[4] doc. Vladimír Skrepl. Vedoucí pedagog. Ateliér malířství II.

[5] Treba to len začať robiť. S Evou Blimlinger o rodovom hľadisku v akademickej sfére. A2, 11/2018.

[6] Potřebujeme techniky, ale i umělce. Rozhovor s rektorem Akademie výtvarných umění byl publikován v deníku Lidové noviny 21. 3. 2017.

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1