Hlavní informace
obcan-sveta
Vasilij Kandinskij, Třicet. 1937. výřez. wikidata.org AM 1976-860; Wikimedia Commons.

Občan světa

Bývalý gruzinský prezident Michail Saakašvili stál v čele své země po dvě prezidentská období. Rozsáhlé reformy gruzínského státu pro Saakašviliho nakonec skončily trestním stíháním v jeho rodné vlasti. Na dva roky se stal občanem Ukrajiny, kde stanul v čele Oděské oblasti. Teď byl zbaven ukrajinského občanství. Momentálně se nachází v USA a spekuluje se, že by tam Saakašvili mohl požádat o azyl. Své občanství mu nabídla třeba i Litva. Kde tedy skončí někdejší gruzinský reformátor?

Po revoluci na kyjevském Majdanu v zimě 2013/2014 se Ukrajinci pustili do reformování vlastní země. Záhy se ale ukázalo, že provést opravdu zásadní změny v zemi, kde byly zakonzervovány sovětské pořádky, je opravdu velmi složitý úkol. Ukrajinci ale měli před sebou vzor – maličký kavkazský stát Gruzie se před několika lety stal pod vedením prezidenta Saakašviliho dějištěm rozsáhlých reforem. Ukrajinci neváhali a pozvali si přímo celé týmy Gruzinců, aby jim v praxi ukázaly, „jak se to dělá“. Eka Zguladze, bývalá ministryně spravedlnosti v Gruzii, se stala náměstkyní ministra vnitra, Alexandr Kvitašvili vykonával úřad ministra zdravotnictví (obdobně jako za Saakašviliho v Gruzii) atd. Nejočekávanější postavou byl ale bezpochyby samotný bývalý prezident Michail Saakašvili, který zprvu koordinoval činnost nově vytvořené rady pro reformy a následně odjel do ukrajinského přístavu Oděsa v roli nového gubernátora oblasti.

Samotnému gruzinskému reformátorovi se podobná role hodila – po té, co se vlády v Gruzii chopili Saakašviliho političtí odpůrci, bylo zahájeno hned několik trestních stíhání. Včetně obvinění ze zneužití pravomoci a zpronevěry peněz ze státního rozpočtu. Některá obvinění jsou opravdu vážná – kupříkladu ta, která se týkají násilného potlačení demonstrace v Tbilisi v listopadu 2007. Vyšetřuje se i umrtí gruzinského expremiéra Zuraba Žvaniji. V nedávném rozhovoru se ale Saakašvili nechal slyšet, že obvinění čítá třeba položku 500 eur z rozpočtu, zaplacených za pohřební věnec pro Václava Havla.

Každopádně, Saakašvili se usadil na Ukrajině a pustil se do reformování. Nutno zdůraznit, že Ukrajina pro Saakašviliho vůbec není cizí zemí. V hlavním městě Ukrajiny Kyjevě ještě na začátku 90. let vystudoval Vysokou školu mezinárodních vztahů – odtud se osobně zná s nynějším prezidentem Ukrajiny Petrem Porošenkem, který v té době absolvoval studium na stejné škole. Od roku 2004 podporoval tehdejšího prezidenta Ukrajiny Viktora Juščenka a jeho snahy obrátit Ukrajinu směrem na západ. Jak podotýká samotný gruzinský exprezident, účastnil se třech ukrajinských revolucí – vyhlášení nezávislosti v roce 1991, Oranžové revoluce roku 2004 a Kyjevského Majdanu před čtyřmi roky.

Reformní činnost Saakašviliho na Ukrajině se ale nestala procházkou růžovým sadem. Neustálé konflikty (někdy i za přítomnosti novinářů) s představiteli vlády, nespokojenost členů Saakašviliho týmu i vzdorování „starého“ systému dostávaly Gruzince pod tlak. Kdysi přátelské vztahy s ukrajinským prezidentem Porošenkem se čím dál víc zhoršovaly. Pomalu ale jistě se Saakašvili dostával do opozice vůči ukrajinské vládě. Založil stranu „Hnutí nových sil“, která se po jistou dobu opravdu mohla těšit značné oblibě u voličů. Gruzinský exprezident se do značné míry uchýlil k populistickým heslům. Na ukrajinské televizní stanici ZIK vede vlastní politické talkshow. A opravdu se již nezdráhá kritizovat ukrajinskou vládu. Že by ale popularita Saakašviliho mezi ukrajinskými voliči stoupala se říci nedá.Podle sociologických průzkumů se podpora politické strany gruzinského lídra pohybuje v rozmezí 5-10 procent.

Ukrajinští politici jsou ale na kritiku hodně citliví. A v prezidentské kanceláři si zvolili asi tu nejhorší a nejhloupější možnost pro boj s politickým oponentem. Prezident Porošenko jednoduše Saakašvilimu odňal ukrajinské občanství. Prý v žádosti o ukrajinské občanství před několika lety gruzinský exprezident neuvedl, že je v Gruzii trestně stíhán. Imigrační úřad již tuto událost potvrdil. Porošenko zatím situaci kolem Saakašviliho nijak nekomentoval. Samotný “Micho“ se teď nachází v USA, tvrdí, že papíry ohledně jeho ukrajinského občanství jsou zfalšované a že se bude domáhat své zákonné příslušnosti k ukrajinskému občanství. Zdroje v okoli prezidenta Porošenka tvrdí, že pokud by se Saakašvili vrátil na Ukrajinu, mohl by tentokrát být vydán gruzinskému soudu (v roce 2015 Ukrajina žádost o vydání Saakašviliho zamítla). Zdá se, že epopej s občanstvím exprezidenta Gruzie bude mít ještě mnoho dějství. Není ale jasné, kdo z této situace bude těžit.

Krok prezidenta Porošenka se dá označit minimálně za „pochybný“. Získal jím kvalitního silného kritika, který bude na Západě velmi rád a nahlas kritizovat ukrajinskou vládu. Má k tomu jméno, postavení i spoustu informací. Samotný Porošenko dnes čelí ostré kritice i na Ukrajině – prý se jedná o gesto, hodné spíše diktátora východní země než prezidenta státu, který se snaží zapojit do evropského společenství.

Kromě uspokojení vlastních ambicí Porošenko nezískal nic, až snad na kritiku ve vlasti, údiv Západu a ostrého oponenta v osobě Michaila Saakašviliho. Žádné, ani to nejmenší, pochybení prezidenta, které by se dalo chápat jako překročení pravomocí, již na Ukrajině neunikne pozornosti občanské společnosti. Ukrajina se po revoluci mění, zdá se ale, že jisté prvky smýšlení z 90. let se ne a ne vytratit z hlav ukrajinské politické elity.

 

Podporují nás:

Nadace Karla Janečka

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big

Inzerce

loading...