TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
prezident-rozkladatel
Fernando Botero. President. 1989. wikiart.org

Prezident „rozkladatel“

Když potkal Voltaire svého osla u zahradní branky venkovského sídla ve Ferney, řekl: „Prosím, až po vás, pane prezidente!“

Uvedený citát ze hry Prezident od Thomase Bernharda ilustruje grotesknost, do jaké rakouský dramatik obrací život politika, jehož úřad má být symbolem vážnosti a úcty. V první scéně vidíme prezidenta a jeho ženu vzpamatovávat se ze šoku z atentátu, při kterém zemřel armádní plukovník a prezidentův pes. Země zažívá vlnu teroristických útoků na vedoucí představitele státu a ulice jsou každý druhý den zavřené kvůli státnímu pohřbu. (Kontext hry se váže k procesu s vůdci Frakce Rudé armády v sedmdesátých letech v Německu.) Prezidentova žena propadá panice. Ve snu viděla, že střelcem byl jejich syn, o kterém nemají dlouho žádné zprávy. Atentátníci dosud nebyli dopadeni. „Tahle země si mého muže vůbec nezaslouží,“ říká paní prezidentová.

Bernhard dovedně fabuluje tak, aby mimoděk vystihl zásadní rysy moderního prezidentství: chronická samomluva, obklopování se „důležitými“ lidmi – církevními hodnostáři, diplomaty, armádními důstojníky – opakování příběhu o vlastní výjimečnosti, znepokojení z troufalosti umělců a intelektuálů, ustavičná potřeba vracet se v řeči a myšlenkách k politickým velikánům minulosti – Caesarovi, Napoleonovi, Metternichovi – a především nezkrotná touha po potrestání nepřátel, kteří mu usilují o život – anarchistů. Nejistota a předtucha dalších atentátů jsou nevítaným doplňkem hovorů prezidentského páru, který žije v domnění, že se útoky odehrávají podle připraveného plánu, jemuž není možné čelit. Hledání podezřelých se děje na základě volných asociací a bezděčně se vždy obrátí proti studentům filosofie jako nejnebezpečnějšímu druhu inteligence. Všechny obavy a strasti ale nakonec přece jen odtečou do klidných vod prezidentovy samolibosti, aby zde nalezl útěchu v naplňování svého poslání, neboť podle vlastních slov v sobě dávno před dvacítkou rozpoznal talent pro největší a nejkrásnější umění – politiku.

Prezident je paradoxní figura, jehož moc – pokud vůbec nějakou má – je neodlučitelně spojená s pocitem ohrožení. Čím větší je strach, tím delší jsou prezidentovy monology, čím déle prezident mluví, tím je pocit ohrožení neodbytnější. Monology slepené ze zbytečně natažených souvětí, která mají vesměs banálním myšlenkám vtisknout dojem neopakovatelnosti. Prezident ztvárňuje rozporuplnost, do níž je vržena společnost, která si na jedné straně uvědomuje mimořádnou prosperitu, na druhé straně je v zajetí takřka panické hrůzy z její pomíjivosti. Asi není lepší příklad tohoto záměrně živeného napětí než opakující se odkazy na statistiku hovořící o „šesté nejbezpečnější zemi na světě“, které v sobě implicitně obsahují sdělení, že za státními hranicemi existuje cosi, co hodlá toto úctyhodné postavení ohrozit.         

Prezident rezignoval na veškeré pokusy o dialog. Bystrý divák brzy prohlédne lest a pochopí, že notoričnost výroků ve stylu „v politice platí zásada...“ nemá jinou funkci než vyprávět prezidentův příběh o vlastní politické dráze a probudit zájem obecenstva o rady zkušeného profesionála, který uděluje lekce a předává zkušenosti. Z promluv k občanům se tak stává exhibice vlastních názorů s výčtem zvažovaných rozhodnutí a dalším objasňováním, proč by se rozhodl zrovna tak a ne onak. Na svou image génia politického umění je náležitě pyšný, přestože neustálým opakováním téhož ideje nerozvíjí, ale konzervuje, a smysl politiky tudíž popírá. Za tento triumf formy nad obsahem sklízí ze všech stran komplimenty.

Největším a nejvyhledávanějším druhem zadostiučinění je mu příležitost vyprávět o své cestě politikou od prvních krůčků až na samý vrchol. A to navzdory tomu, že tyto cesty nejsou ničím výjimečné. Řada profesionálních politiků začínala vybíráním členských příspěvků, aby mohli krok za krokem postupovat až do nejváženějších funkcí. Ani pojetí politiky jako pragmatické hry s riziky už není pouhá vzácnost, kterou by se dala lehce omluvit bezohlednost, s jakou někteří jedinci odstraňují překážky ležící v cestě jejich ambicím. A příkladů, kdy se někdo ve své profesi vypracoval úplně zdola, známe z historie také spoustu, stejně jako příběhů těch, kteří se privilegovaní již narodili, ale rádi o sobě tvrdí opak. Prezidentovo kouzlo závisí na tom, jak dobře umí takový příběh vyprávět: musí totiž inspirovat.

Nejzajímavější odlesky ovšem postava prezidenta vrhá v okamžiku, kdy svoji moc vymezuje okruhem svých nepřátel. Teprve nyní dochází k rozpadu všech souřadnic, podle kterých kdysi lidé definovali své postoje na politické mapě. „Proletariát to není, jsou to intelektuálové,“ označuje prezidentova žena ty, kterých je třeba se obávat. Není překvapivé, že je prezident milovníkem klidu, lidu a pořádku: svoboda myšlení znamená otevřít Pandořinu skřínku a ponechat svůj majestát a insignie moci všanc. I když se prezident opírá o cosi jako vůli lidu, sám úřad, který zastává, mu předepisuje nejméně dvě role: zaprvé přezíravost vůči utlačovaným, zadruhé nepřátelství vůči nactiutrhačům prezidentské funkce nesené duchem monarchistických přežitků a možnostmi nepředvídatelných mocenských paktů.  Strach z toho, že společnost možná očekává od prezidenta spíše zdrženlivost než absolutistické výkony, jej žene ke stále překvapivějším rozhodnutím. Ta už nejsou reakcí na potřeby vysílané společností, ale jsou promýšlena a oznamována tak, aby demonstrovala jediné: mám moc! Ať už prezident vykládá na besedách či v médiích o své roli prezidenta nebo komentuje sám sebe, je neoddiskutovatelné, že míra autismu spojená s prezidentským úřadem nemá ve sféře státních institucí obdoby. Prezidentství je dokonale zapouzdřeným tělesem visící ve vzduchoprázdnu, které se tváří jako poslední instance, jež ukončí každý konflikt a rozetne každou nejednoznačnost. Za ústupu konvenční politiky prodává svou moc jako zboží za zády soupeřících stran, identit, zájmů a vizí. A předvádí se jako karikatura toho, „co je dobré pro tuto zemi“. Mohl by tím být třeba pád samotné „hlavy státu“? 

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1