Hlavní informace
proc-se-u-nas-volilo-takhle
M. C. Escher. Relativity lattice. 1953. Výřez. wikiart.org

Proč se u nás volilo takhle?

Jako tak mnozí i já přemýšlím o tom, proč prezidentská volba dopadla tak, jak dopadla.

Nemohu se při čtení a poslechu hodnotících zpráv smířit s několika tvrzeními:

1. potvrzované dělení společnosti na město vs. venkov;
2. dělení na vzdělaní vs. nevzdělaní nebo majetní vs. méně     majetní; 
3. vytýkání chyb Jiřímu Drahošovi.

ad 3)

Začnu od konce. Nezdá se mi, že by ti, kteří chyby hledají, činili tak v nevůli nebo ve snaze odsuzovat. Spíše jde o snahu varovat před opakováním stejných chyb. Přesto bych chtěla zdůraznit, že mezi oběma soutěžícími muži byla absolutní nevyrovnanost v možnosti, jak využít média. Prezident Zeman byl po několik let citován a mediálně předváděn při všech svých výjezdech do krajů, svou pozici násobil vědomě pořady na TV Barrandov. Zanechával tak v lidech, prvoplánově přijímajících jeho vystoupení, obraz bodrého muže, který ač ne zcela zdráv, přece váží cestu, aby si se „svým“ lidem promluvil. U této kategorie diváků a čtenářů nelze očekávat, že budou vnímat rozpory ve vyjádřeních „svého“ prezidenta, natož je vyhledávat a kriticky zkoumat. Dokonce, pokud na ně kdokoli poukazuje, je jednodušší vidět v kritikovi a jeho počínání nepřátelské zaujetí. Žádná ze čtyř následujících televizních možností, v nichž oba muži stáli proti sobě, nemohla, ani při andělsky zjevovaných pravdách, změnit mínění těch, kteří přijali Miloše Zemana za svého guru.

ad 2)

Dále dělení na vzdělaní vs. nevzdělaní, majetní vs. nemajetní. I toto dělení je ošidné. Ve všech čtyřech kategoriích jsou zastoupeni jedinci s vlastnostmi: absence kritického myšlení; neochota zabývat se věcmi veřejnými; uspokojení s pozicí, na níž dosáhli. A jedinci neúspěšní, svalující vinu na své okolí; závistivci bez příčiny; lidé vykolejení nejistotami, které přináší současný způsob života; lidé podléhající strachu a dokonce vyhledávající katastrofická sdělení. Jestliže před tuto skupinu předstoupí muž, označující srozumitelnými slovy a vemlouvavou dikcí původce všech trápení, jestliže se pasuje do role stavidla před katastrofami a zachránce ublížených, nemá proti němu ten, který se nedopouští strašení, zjednodušení, nálepkování, který mluví věcně, naprosto žádnou šanci.

ad 1)

A co se stále opakovaným a potvrzovaným dělením na vzdělané, úspěšné a zajištěné město vs. nevzdělaný, chudý a problematický venkov? Přiznám se, že toto schematické dělení mne zlobí nejvíc. Proč? Uvedu příklad: V okrese Ústí nad Orlicí žije převážná většina obyvatel v malých obcích. Okres není nijak zvlášť průmyslový, patří k těm místům v republice, v nichž řada obcí byla „Sudety“ a po roce 1945 byla většina obyvatel vyhnána, později byly obce dosídleny z vnitrozemí, ze Slovenska, z Řecka a romskými rodinami z Maďarska. Kdysi téměř každá z těchto obcí měla školu, faru, poštu, obchůdek, hospodu. Obce blíže trati Choceň – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová, nebo Ústí nad Orlicí – Letohrad – Štíty nebo Hanušovice měly samozřejmě naději na mnohem lepší rozvoj. Byl to kraj textilek a dřevozpracujících podniků. Dnes je vše jinak. Trať přestala mít zásadní vliv na rozvoj průmyslu, je hlavně dopravní tepnou pro pracující sjíždějící se do větších podniků. Část trati není pravidelně využívána, zlepšila se ale síť autobusových linek. Obce přišly ze všeho nejdříve o fary, pak o ménětřídní školy, o poštu, obchody a nakonec dnes někde chybí i ta hospoda. Některé z obcí se staly pouze víkendovými sídlišti (např. Horní a Dolní Boříkovice). To je na první pohled poměrně tristní situace. Tady by měla vládnout beznaděj, strach, touha po silném jedinci, který problémy vyřeší.

Kupodivu, v okrese Ústí nad Orlicí zvítězil s převahou Jiří Drahoš. Moje vysvětlení? Řada právě těch malých obcí, zdánlivě odsouzených k bědování a trpitelství, protože přišly o různé civilizační výdobytky, nečeká na zázraky, ani na pomoc shůry, vytváří vlastní kulturu, hledí si vlastní historie, obnovuje místní zvyky. Když zavítáte v létě do Českých Petrovic, Českých Heřmanic, na Dolní Moravu, na Studené, do Orliček a kamkoli jinam, najdete živá hřiště, otevřené hospody, upravené prostředí obce a vyfešákované kdekteré obydlí. Kdyby nebylo místních, nemohli byste jezdit na koloběžkách z Vlčkovic do Pastvin nebo po hřebeni Orlických hor, netleskali byste na přehradě v Pastvinách dračím lodím, v zimě byste bez místních nenašli běžeckou stopu. Bez místních by nefungovaly sjezdovky ani v Čenkovicích, ani na Dolní Moravě. Bez místních by se Letohrad nestal líhní biatlonistů, nedodával by skvělé gymnazisty vyšším studiím, nepořádal by koncerty nejrůznějších žánrů, nehrál by divadlo a nezval si na přednášky ty nejrenomovanější osobnosti.

Když se dopustím zjednodušení a zobecnění, na něž vůbec nemám právo, dovoluji si napsat:

  • jde o oblast, která historicky (zvláště v období 1. republiky) dokázala vybudovat občanskou společnost na velmi dobré úrovni;
  • jde o oblast, která (opět historicky) ví, že jen vlastním úsilím může něčeho dosáhnout, a to i přes handicap velkého množství obyvatel, kteří zde nemají své kořeny;
  • jde o oblast s historií písmáků, s českobratrskou minulostí; dnes tu skvěle spolupracují evangelické a katolické farnosti a mají značný podíl na pořádání přednášek;
  • jde o oblast, která si velice váží vzdělání, a jejíž podnikatelští bossové dokážou spolupracovat tak, aby vědomě organizovali vzdělávání dalších generací pro rozvoj místních podniků.

Co jsem chtěla stručně říci? Tam, kde lidé něco společně konají, kde musí tříbit své postoje a zvládat své nálady, tam je daleko větší naděje na přinejmenším rozumné, možná i kritické uvažování a konání. A tam, kde se neděje nic? Doplňte sami...

Podporují nás:

Nadace Karla Janečka

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big