TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
nejen-mala-je-mala-ale-cela-vec-vzdelani-je-nizka
Hans Hartung. Untitled (T1938-31). 1938. Výřez. wikiart.org

Nejen Malá je malá, ale celá věc vzdělání je nízká

Plagiátorství a tituly na dluh.

 

 

 

 

 

 

 

 

Ministrům školství se celá léta nedaří zohlednit potřeby nejen zamindrákovaných lidí po formálním vzdělávání – potřeba titulu jako statutu. Plíživě se přitom proměnila podstata vzdělávacích institucí, které se staly celkem nepůvabnými firmami, obchodujícími s informacemi, atesty a diplomy. Z učitelského povolání – od slova povolaný – se stalo zaměstnání, tedy zdroj (průměrné) obživy. Troufám si soudit, že je to proto, že škola je pro většinu z nás něco jako nutné zlo. Sice máme „dobu studia“ – nikoli studium samo – za sladký život (jehož délku určuje státní norma do šestadvaceti let věku), ale v posledních letech je už zcela normální, že drtivá většina studentů putuje tím svým sladkým životem s vidinou titulu a běh studia si krátí soutěžením o známky. Vlastní smysl vzdělanosti přitom leží mimo jejich obzor i osnovy.

Postupně vžitá, chtělo by se říct zažraná, představa o studiu jako zdlouhavé cestě k prestiži a kýžené kariéře není vlastní jen lidem na plzeňských právech. Za skoro deset let vyučování na různých fakultách v různých městech jsem se s ní setkával stejně často, jako s rozpaky kolegů nad výplatní páskou. Snad to nějak souvisí, ale nevěřím, že přímo. 

Proto se musí přiznat, že tehdy právě právníci z Plzně pochopili a dotáhli k dokonalosti, co většina z nás denně slyší jako mantru – co je platné vzdělání, hlavní je být šikovný a něco dokázat. V Plzni se šikovní lidé, kteří už něco dokázali a s pouhou maturitou už léta dělají vekou politiku a velký byznys, dostali ve zkrácené lhůtě k papíru na něco, co už přece dávno zvládli. Politici, lobbisté, podnikatelé, starostové, členové dozorčích rad, advokáti, policisté potřebovali titul z práv, aby dodali svým činům a postavám zdání vyšší úrovně. Platí o to více, že „na člověku nízkém, vzdělává se jenom jeho nízkost,“ jak napsal Ladislav Klíma, filosof bez maturity. Tak proč by se ti lidé neměli snažit získat tituly zrychleně? 

Na všech školách dnes slyšíte jedno: studuje se proto, aby se takto připravený člověk, co nejlépe uplatnil. Škola je jakási přípravka na praxi, učí se už jen to, co obhájíte jako pragmaticky použitelné v pracovním procesu. Školy se posuzují podle toho, jak se uplatní – rozuměj, jak výnosné zaměstnají najdou – jejich absolventi. Tedy vlastní učení není zrání a formace, ale honba za později použitelnými informacemi. Podle této zásady se na všech školách uzpůsobují studijní programy, někde s lítostí, někde s cynickým úšklebkem a citátem z normalizační Zagorky, že „jinak to nejde“. Pryč jsou prý doby, mimochodem celá tisíciletí, kdy škola byla schólé, neboli prázdeň od nutného zaobstarávání, určená pro nepraktické nabývání moudrosti. 

Nejen v Plzni šly celé zástupy akademiků a studentů ruku v ruce s dobou, nejen tam pochopili proměnu vzdělání v obchod s informacemi – a nikdo by se tedy neměl pokrytecky pohoršovat nad krátkostí a lehkostí tamní právničiny, dokud neuzná, že vzdělání je něco docela jiného, než zvyšování uplatnitelnosti na trhu práce. 

Josef Čapek se sice dočkal uznání, ale jeho pocta muži, který odmítl poslat svoje děti do ohlupujících škol, zapadla. Mluvím tu o knize k poctě staroříšského nakladatele Josefa Floriana, která se jmenuje Kulhavý poutník. Florian trval na vzdělávání k původnosti, učení ve svobodě a zejména na tom, že pravé vzdělání inspiruje k neprodejnosti. 

Dnešní kapitáni věd a školství nepokrytě cílí k prodejnosti nápadů i jejich lidských zdrojů. 

Josef Florian trval na tom, že škola a věda selhávají, jestliže neprobouzejí údiv nad zázrakem stvoření. Dnešní věda a škola programově pěstují cynickou skepsi nad světem a působí nudu z všeználkovství jen občasně přerušenou vzrušením při experimentu. 

Konečně Florian se nezdráhal říkat, že vzdělání souvisí s vnitřní proměnou, obrácením a záchranou člověka. Jako chystal svoje přátele na dalekou cestu do Etiopie s vírou, že právě tam bude ostrov v nastalé potopě, tak ještě pilněji sbíral ze všech koutů vyhasínající kultury to, co mohlo prohloubit původnost. Vzdělání je u něj inspirované, nikoli vybudované.

Dnes není žádoucí proměna člověka zděláním, ale žádá se pokrytecká loajalita k akademickým autoritám a jediná záchrana, která se od tzv. vzdělání čeká, je záchrana od manuální práce. Na vyšších školách se učí půvabům pohodového života střední třídy, místo zodpovědnosti za méně nadané, která ze vzdělání plyne. Učí se výhradně objektivnímu vědeckému řemeslu, profesionalitě, konkurenceschopnosti, flexibilitě, ale člověku, který ví jak profesionální a flexibilní rukou sešel Josef Čapek ze světa, nezbývá, než se modlit za návrat humanitní blbosti. 

24 7 2010 obr1

Hans Hartung. Untitled (T1938-31). 1938. wikiart.org

 

 

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1