TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
kdyz-si-kundera-pozada-tak-dostane
Pieter Bruegel the Elder. Pride. 1558. Výřez. wikiart.org

Když si Kundera požádá, tak dostane

Emigranti jsou různí jako jejich hrdost.

Budovatelé lepší a spravedlivější společnosti, s Leninem v čele, otevřeně razili zásadu, že je lepší, aby zahynula stovka nevinných, než aby unikl trestu jediný vinný. Inscenované procesy, doznání vynucená mučením, sebemrskačská sebekritika, popravy z důvodu politického přesvědčení a dlouholetá vězení za hříchy předků nebo jednoduše za nic, jsou nesmrtelné výdobytky hlasatelů komunistického pokroku. Jak došlo k tomu, že to členům komunistických stran a jejich souputníkům nevadilo, by si vyžadovalo hlubinný rozbor. Proto je povinností každého slušného antikomunisty usilovat o to, aby ani jediný člověk nebyl odsouzen, perzekvován, diskriminován pro svůj původ nebo být připraven o občanská práva, včetně práva na obhájce v řádném procesu. Raději ať občas nějaký ten zmetek justici unikne, než aby byl odsouzen nevinný.

Po setkání Milana Kundery s Andrejem Babišem v Paříži vydalo české Ministerstvo vnitra prohlášení, že podle zákona je umožněno zjednodušené nabytí českého státního občanství prohlášením těch, kteří je v minulosti pozbyli. Jeho mluvčí Ondřej Krákoška se nechal slyšet, že manželům Kunderovým stačí, aby na zastupitelském úřadu předložili rodný list, oddací list a dokument o způsobu pozbytí českého státního občanství. „Dotyčná osoba musí učinit aktivní projev vůle směřující ke znovunabytí státního občanství,“ dodal mluvčí.

Třebaže byl Milan Kundera členem komunistické strany s přestávkami až do roku 1970, ať už v minulosti udělal, napsal nebo řekl cokoli, jedna věc je jistá: o československé občanství se sám dobrovolně nepřipravil. Je tedy s podivem, když stát, jehož představitelé se v 90. letech oháněli nezbytností právní kontinuity s režimem, který sami prohlásili za zločinný, náhle požadují jakési „aktivní projevy vůle“. Nemluvě o tom, že když člověk prchá z totalitního režimu, těžko si s sebou bere rodný list, tak drahý úřednímu šimlovi. Z vlastní zkušenosti rovněž vím, že rozsudky vynášené československými soudy podle paragrafu za „nedovolené opuštění republiky“, další z vymožeností socialistické justice, státní pošta uprchlíkům kupodivu do zemí politického azylu nedodávala. Jan Vladislav, který byl k odchodu přinucen za svou disidentskou činnost policejní šikanou a pomlouvačnou kampaní proti manželce, což detailně popisuje ve svém „Otevřeném deníku“ (Torst 2012), správně prohlásil: „Oni vzali, oni musí vrátit. Já se přece nebudu doprošovat.“ Každý, kdo byl z jakýchkoli důvodů přinucen odejít navždy z Československa, by měl dostat od státu, jenž je pokračovatelem české státnosti i stádnosti, omluvný dopis s nabídkou vrácení občanství. Je na těch, kdo jménem státu vystupují, kdo ho ztělesňují, kdo ho reprezentují, případně kdo ho diskreditují, aby udělali první krok.

Samozřejmě úspěšný Milan Kundera není hrdý a jasnozřivý Jan Vladislav, jeden z mála intelektuálů, který kouzlu rudé budoucnosti nikdy nepodlehl a celý život, který podle toho také vypadal, se s ním potýkal a analyzoval ho. Pokud by se Milan Kundera z nějakých osobních důvodů rozhodl ponižující proceduru podstoupit, mohl by narazit také na to, že jeho podpis na oddacím aktu je falešný. I vrabci na brněnských střechách totiž vědí, že se nechal na svatebním obřadu zastoupit přítelem a vlastní svatbě přihlížel jako nezúčastněný divák. Jistě ne náhodou se jeho první román jmenoval „Žert“. O tom, že nesmrtelnosti, pokud po ní člověk prahne, lze dosáhnout i neliterárními způsoby, píše pro změnu v románu psaném už ve Francii a nesoucím stejný titul.

26 11 2018 obr3

Pieter Bruegel the Elder. Pride. 1558. wikiart.org

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1