TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
putin-hollande-ukrajina
Piet Mondrian, Kompozice v červené, žluté, modré a černé, 1926. výřez. Wikimedia Commons.

Putin. Hollande. Ukrajina?

Pokud by Hitler napadl peklo, řekl bych ve sněmovně aspoň něco hezkého o Satanovi.“

W.Churchill

Když něčí vlastní země čelí existenčním hrozbám – oprávněně se aktuálním stává pořekadlo „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“. Takto uvažovali státníci v dobách největšího ohrožení. I třeba takový politik, jako Winston Churchill, se přes veškerý odpor ke komunismu a Sovětskému svazu snažil o spojenectví se Sověty. Prostě proto, že jeho vlast to tehdy potřebovala. Zdá se, že dnešní evropští lídři se uchylují k podobnému chápání situace. Chystaná návštěva francouzského prezidenta Françoise Hollanda v Moskvě tomu určitě nasvědčuje.

Po pařížských útocích má Evropa jasno s vymezením svého nepřítele číslo jedna – je to terorismus, který dnes ztělesnuje Islámský stát. Pro jeho zničení je Evropa ochotna zvažovat spojenectví i s Ruskem, nehledě na veškeré napětí, které poslední dobou vládlo ve vzájemných vztazích. Největším problémem mezi Evropskou unií a Putinovým Ruskem byla dosud otázka Ukrajiny – anexe Krymu a válka v Donbasu. Zdá se, že teď se ale priority západních politiků mohou změnit. Půjde tedy ukrajinský problém stranou – z „vděčnosti“ za spojenectví Ruska ve válce proti IS?

François Hollande se ocitl v dosti složité situaci. Jeho spoluobčané se po útocích v Paříži budou zajímat hlavně o bezpečnost a boj s terorismem. A prezident musí vyjít vstříc svým voličům. Tématu bezpečnosti se snaží ujmout nacionalisté v čele s Marine Le Pen. I bývalý prezident (a také pravděpodobně i největší Hollandův konkurent v příštích prezidentských volbách) Nicolas Sarkozy se nechal slyšet, že spojenectví s Ruskem je naprosto nezbytné v zájmu státní bezpečnosti. Stávajicí prezident nechce zaostávat za svými konkurenty.

Na druhé straně stojí problém Ukrajiny, který obyčejní Francouzi nikdy pořádně ani jako problém nevnímali. Pro průměrného Francouze zůstala Ukrajina nějakým špatně srozumitelným územím někde vedle Ruska. Obyvateli západní Evropy se v souvislosti se slovem Ukrajina nejspíše nabízejí asociace jako „válka“, „Rusko“, „bída“. Ukrajina jednoduše Francii nezajímá. Aspoň ne natolik, aby francouzská veřejnost hledala kompromisy v době, kdy přijde na její vlastní zájmy.

Rusko samo také nezůstává pozadu. Ještě před pařížskými útoky se jeho vedoucí představitelé snažili přesvědčit svět, že největší hrozbou je Islámský stát. Dnes jsou si v Kremlu dobře vědomi toho, jaké možnosti se pro Rusko otevřely po útocích v Paříži. Premiér Dmitrij Medvěděv veřejně prohlásil, že pokračování v politice izolace Ruska by ze strany Evropy bylo „politikou směřovanou proti vlastním národům“. Zdá se, že i Evropa se přiklání k podobnému smýšlení. Určitě není náhodná ani nedávná opakovaná výzva šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera v dopise Vladimirovi Putinovi ke spolupráci mezi EU a Eurasijským ekonomickým svazem. Přiznačné je, že Kreml spolupráci odmítl s tím, že EU takovou spolupraci podmiňuje plněním Minských dohod. To všechno dává dohromady dost srozumitelný signál - Evropa potřebuje Rusko jako spojence a bude se snažit ho získat. Pro Ukrajinu to jsou ale opravdu špatné zprávy.

Dnešní Evropa je zahlcena informacemi o Sýrii, uprchlících, útocích teroristů atd. Téma Ukrajiny se pomalu vytratilo z evropských médií. Může to vzbuzovat dojem, že na východní Ukrajině panuje klid. Právě o to se, koneckonců, snažili i François Hollande spolu s Angelou Merkel během „Minských jednání“ – dosáhnout aspoň zdánlivého příměří za každou cenu. Pak by bylo možné předstírat, že problém neexistuje. Zdání ale klame – a příměří Donbasu zůstává jenom zdáním. Ukrajinská armáda hlásí ostřelování vlastních pozic skoro každý den, přibývá i lidských ztrát. Nic nenasvědčuje tomu, že by se situace uklidňovala – spíše naopak.

Za podmínek, kdy se Francie a Rusko stanou de facto spojenci v otázce Sýrie, se jen těžko dá očekávat, že by Hollande mohl tlačit na Putina kvůli Ukrajině. Další komplikace na východě země nebo dokonce postup povstalců z Donbasu za podpory ruské armády by mohly mít pro Ukrajinu zničujicí následky. Zdá se ale, že Evropa je připravena nad tím přimhouřit oči. Někdo prostě za takové (ne)přirozené spojenectví Francie a Ruska musí zaplatit. A ponechání Ukrajiny vlastnímu osudu se zdá být pro Evropu nejjednodušším řešením.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big