TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
narozeni-pane-cas-bachorek
James McNeill Whistler, Nocturne In Blue and Silver, 70. léta 19. st. výřez. paintingclass.net

Narození Páně – čas báchorek?

A už zase tu máme Vánoce. Mám je docela rád. Na to, že si člověk nesmí v této době zapínat ani český rozhlas, ani českou televizi (jakékoli), jsem si zvykl už v útlém mládí a po listopadovém převratu se v tomto směru nic podstatného nezměnilo. Vánoce je u nás čas televizních pohádek. Vystupují v nich princezny, čerti, tu a tam občas dokonce i nějaký anděl. Zkrátka báchorky. Vánoce jsou podle „Čechů“, jak se dnes rovněž v televizi a rozhlase říká, období, kdy se mohou (tedy můžeme) navzájem tahat na nos. Jakási něžná a poetická obdoba Apríla.

Já ze setrvačnosti pořád oslavuji den, kdy se podle tradice narodil náš Spasitel. Naše televizní a rozhlasová kulisa mi asi proto od útlého mládí připadá nesnesitelná. Naštěstí jsem – rovněž od útlého mládí – vybaven protilátkami. O jedné jsem v roce 1998, tedy před osmnácti lety, kdy nám ještě vládli politici, co nemakali a kradli, napsal fejeton do tehdy nikoli Babišových Lidových novin. Mám ho v oblibě, protože mi připadá pořád aktuální. A tak ho tu připomínám. Zde je:

Koledy evropských národů

Konec padesátých a začátek šedesátých let, to byla doba, kdy u nás spontánně kvetl „reálný socialismus“ ruské provenience. Česká společnost si osvojila novou životní kulturu. Byla to sice kultura tak trochu vnucená, ale lidé ji nakonec vzali za svou; zdálo se, že nikomu nic nechybí.

Součástí nové kultury byly i nově pojaté vánoce. Tu je třeba přiznat, že v této věci se i režim tak trochu přizpůsobil. Vzdal se někdejšího frontálního útoku na křesťanské svátky a spokojil se s jejich důkladnou kastrací.

A tak v posledním prosincovém týdnu televizi vždycky zahltily kýčovité slátaniny s třídním podtextem, různé ty Pyšné princezny, Císařovi pekařové atd. atd. Z rudé metropole byla importována přiblblá a přímo monstrózně nevkusná pohádka o Mrazíkovi. V rádiu kvílela nejtřpytivější pop-star knedlíkového komunismu Yvetta Simonová „Tichou noc“ s dokonale ateizovaným textem. Nepřekonatelný vrchol debility ovšem představoval český text americké písničky o rolničkách, které údajně ozvučil „kašpárek maličký nebo děda Mráz“. Člověku, který měl k režimu aspoň trochu upřímný odstup, se z tohoto způsobu vánoc dělalo nanic.

Naštěstí režim technicky nepokročil natolik, aby se mu podařilo podobným způsobem jako rozhlas a televizi ovládnout i gramofon. A tak vlastníkům tohoto přístroje zbyla jakási míra svobody. Díky tomu jsem mohl mít pravidelně ve vánočním repertoáru elpíčko, které vyšlo někdy v polovině šedesátých let, a jehož jedna strana obsahovala koledy evropských národů: francouzské, německé, skandinávské, dokonce i řecké vánoční písně. A ovšem taky ty z druhé strany ostnatého drátu: polské, slovinské a bulharské. A ovšem taky české. Jako by se tu znovu, bez ohledu na zátarasy a kulometné věže na hranicích ruského impéria spojil svět, který kdysi patřil dohromady a k němuž jsme patřili i my. Ostatně, kdo chtěl, vycítil z těch písniček, že v jeho srdci patří dohromady dál. A byla tu najednou i naděje, že když budeme mít štěstí, může v budoucnu zase patřit dohromady i fyzicky.

Ti, kdo těch dvacet minut hudební produkce připravili a prosadili k zveřejnění, odvedli kus masarykovské drobné práce. Byla to jedna z malých, ale hodně užitečných věcí, které mně (a věřím, že nejenom mně) pomáhaly přežít čtyřicetiletí reálného socialismu. Protože za takové věci se u nás řády a medajle neudílejí, chtěl bych těm, kteří se na vydání desky podíleli, alespoň sám za sebe a zřejmě opožděně touto cestou vyjádřit svou hlubokou vděčnost.

Prožili jsme opět vánoce. Je skoro deset let po pádu ruského panství. Změnily se podmínky, změnila se i skladba vánočních pořadů v rozhlase i televizi. Odkudsi z hlubin času sice pořád prosakuje narudlá pakultura „vánoc v epoše vyspělého socialismu“: kýčovité slátaniny s třídním podtextem (Pyšná princezna, Císařův pekař, atd. atd.), ateizovaná Tichá noc, dokonce i kašpárek maličký s dědou Mrázem. Dnes už to člověka přece jen tolik nebolí. Pro všechny případy mám ovšem pořád schovanou starou ohranou desku s koledami evropských národů.

Lidové noviny 30. prosince 1998

P.S. Přece jen se leccos změnilo k lepšímu: Tak např. „Koledy evropských národů“ mezitím vyšly na cédéčku. Víc vydrží. Letos jsem si je pustil zatím dvakrát.

Psáno pro Svobodné fórum

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Proč To komentovat?

    Pavlína Havlová

    Vydavatel Přítomnosti M. J. Stránský se ke spálení červených trenýrek na Hradě sice vyslovil poněkud expresivně, jeho glosa však plně koresponduje s úvahou, kterou jemnější formou vyjádřil na svém...

  • Ten blbec četl moji glosu v Přítomnosti

    Martin Jan Stránský

    Ten blbec na Hradě četl moji glosu v Přítomnosti!! (viz odkaz níže) Nejen to, dokonce se rozhodl pro mimořádné gesto. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak jsem musel zhlédnout video z této události...

  • Mají se Nové pořádky čeho bát?

    Bohumil Doležal

    Volební průzkum agentury Kantar TNS z 10. června t.r. (Volební model pro volby do Poslanecké sněmovny) se na první pohled nijak nápadně neliší od toho, co dosud přinesly jiné agentury. Výrazně (s...

  • Národ idiotů?

    Martin Jan Stránský

    Na nedávném sjezdu na Žofíně se Miloš Zeman opět vyřádil v rámci kauzy Peroutkova článku „Hitler je gentleman.“  Jeho výlet do zaplevelené zahrady vlastní děravé paměti pokračoval přes vlastní...

  • Malá, blbá, ale naše

    Petr Schwarz

    Ostře sledovaný bude – i kvůli kauze Čapí hnízdo – post ministra spravedlnosti, na který podle svých slov Babiš zvažuje dva kandidáty. Podle zákulisních hlasů má být jedním z těchto kandidátů do...

  • V šílícím světě

    Ladislav Heryán

    Celou republikou nedávno cloumala kauza nechvalně proslaveného divadelního představení, ve kterém údajně „Ježíš znásilní muslimku“. Jak potom řekne Tomáš Halík, vlastně to nakonec ani nebyla...

  • Volební program ANO: „Dejte mi vaše peníze, udělám z nich svoje.“ Váš Andrej.

    Petr Havlík

    Je to prosté a kupodivu to funguje, je to vlastně zásadní produkt Babišova uchvácení státu, ono navyšování osobního majetku jde ruku v ruce s navyšováním moci a vlivu. Jak je to možné? Stát je...

  • Masakr na náměstí Nebeského klidu

    Liao I-wu

    Časně ráno 4. června 1989 mobilizovala čínská vláda lidovou armádu, aby potlačila mírovou demonstraci desetitisíců studentů, kteří požadovali větší svobodu a demokracii. Níže naleznete ukázku z knihy Kulky...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big