Hlavní informace
dnesni-zebricek-duveryhodnosti-politiku
linoryt © Otto Stritzko (1908-1986), Imaginární portrét.

Dnešní žebříček důvěryhodnosti politiků

Ani ti, kdož milují pravdu, ani ti, kdož milují krásu, nemohou se starati o politiku, jež se nestará ani o krásu, ani o pravdu věcí.“ – Jules Barbey d’Aurevilly (1808-1889), Z myšlenek neučesaných

30. října 1910 – Včera zuřivé zasedání Sněmovny. V této vřavě lotrů nebo pitomců, kteří činí, co by se rádo nazvalo národním zastoupením, ohavný Aristide Briand, president Státní Rady, potupen a ohrožován ve své osobě krajní levicí, která ho viní, že chce diktaturu, zdá se býti jediným mužem tohoto shromáždění, jež ovládá svou chladnokrevností a svým zdravým smyslem. Tak už jest Francie zchátralá, že takový cídič záchodů působí takovým dojmem!“ – Léon Bloy (1846-1917), Poutník Absolutna

ještě k těm „věcem veřejným“: nechci, aby se mi politika příliš pletla do života, chci, aby tučně placení zemští správci spravedlivě vládli, aby sloužili lidu a zemi, lidem, z jejichž potu a krve žijí, aby zákony, ústava a provoz země zákonně fungovaly – a víc nechci, ale rozhlédnu-li se kolem, na ten boj o moc, o „vládnutí“ (k čemu ho kdo potřebuje? u koho to není spíše patologie než aspoň jakýsi stín altruismu? touha po službě své zemi, svým bližším?), je to prachsprostý business, jak se tak dívám, a připadám si jako infantilní idiot, jestliže naprosto opačně tuto „službu veřejnosti“ (a touto veřejností placenou tak, že sama se musí uchylovat k jakýmsi „minimálním mzdám“, které i když nejsou „minimální“, pak jsou dnes údajně ve výši 37%  platu evropského? proč? pracujeme snad opravdu třetinově ve srovnání s bratry Švédy či Iry?), tedy jak já sám tuto „službu veřejnosti“ chápu? co je tak baví na tom „vládnutí“? na těch čachrech se státními zakázkami, na které se příslušní „profesionálové“ vrhají jako na osobní kořist, nikoli že by v nich viděli službu bližnímu, který si tohoto zpronevěřilce  najal, a jemuž on snad ani nechce řádně přiznávat, co vlastně dělá (viz v podstatě v Parlamentě zlikvidovaný „registr smluv“ státních – tedy našich – podniků), ne, nechci psát vůbec o politice, chci psát o tom, jak se těším na jaro, jak každý paprsek slunce mě těší, povzbuzuje, i když jej zatím jen přes nemocniční sklo pozoruju, ale to těšení mi stále – díky Bohu – zůstává, co jiného bych měl? zisky? moc? každodenní „vládu“ nad někým? každodenní promýšlení, jak bližního svého zneužít, okrást ve svůj prospěch bez fantazie, která by se týkala vůbec nějakého opravdu kulturního a civilizačního – tedy vlastně společensky sebezáchranného – smyslu? takové věci promýšlím, ve velmi obecné rovině a samozřejmě s příslušnými emocemi (dnes se z pojmu „emoce“ stala fráze jakýchsi pochybných „realistů“, kteří v nudě a nevynalézavosti svých životů je pokládají za něco nepatřičného, člověka jako by v jeho lidství nedůstojného a „nerozumně“ vychylujícího, co zbývá, co by mě zajímalo u těchto panáků teorie, „Jak Život Funguje“? proč by měl „fungovat“ podle jejich plochých představ protikulturních impotentů?), eh, jsem klidný, vůbec mě to neznervózňuje, ani nerozčiluje, jen každou chvíli kroutím hlavou v údivu nad tím, co všechno se může stát, – když jsem přece jen dnes začal „politicky“ (vlastně vůbec nechtě), dívám se, jak to vypadá s „preferencemi“ mého milovaného národa „před volbami“ – a – světe div se – přesně naopak než s preferencemi mými – s velkým prý náskokem na prvním místě člověk, vyslovením jehož jména bych urazil lotra Babinského – a „nejméně oblíbeným“ ministr financí minulých vlád M. K., za jehož existenci ve veřejném životě jsem osobně v poušti nedomrlých politických nul vděčen (viz poslední televizní tzv. Otázky jistého redaktora Moravce, pasu po tom dočíst se, v čem se v těchto hovorech M. K. mýlil, v čem lhal o minulosti či přítomnosti, v čem se zkrátka pletl, v čem byl nedůvěryhodný, ano, jistě vyleze nepochybně někdo s tradiční výbavou těch „padáků“ a dalších „podezření“ apod. – a já tady při tom mám na bíle dni všednodenní lži, loupeže přímo eklatantní, deformace, difamace, demagogii dle všech možných příslušných definic, pohrdání parlamentní demokracií a soudním systémem jako vyšité), tedy takto jsem nechtěl vůbec dnes psát, ale „čeho srdce plné, tím ústa přetékají“, jak psáno v jedněch pro vždy platných Písmech, snad ještě během dne se k něčemu rozumnějšímu dohrabu – s díky za trpělivost

V nemocnici Milosrdných bratří, založené v době temna v Letovicích.

 

Další informace

Glosy

  • Politická situace: Kolik je vlastně hodin?

    Jaký čas vlastně ukazuje politický orloj České republiky? Obvyklá odpověď zní: „Je za pět minut dvanáct“. Naposled s ní přišli aktivisté z „Milionu chvilek pro demokracii“. Není to nic...

  • 6. DODATEK ÚSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY

    Předseda Ústavního soudu Rychetský oživil dosud zatím nepoužitý 6. dodatek Ústavy české republiky. Tento dodatek může být aktivován jen za určitého kritického vývojového stupně státního...

  • Komokřesťanství – komunistická verze křesťanství v Číně

    V zemi, kam se náš prezident „jezdí učit, jak stabilizovat společnost“, už zas „zítra znamená včera“. Komunisté po století krvavých represí dovolí vyznávání i jiných kultů a náboženství na území své...

  • Ďáblové ve SMEČKÁCH

    Papež nedávno vyhlásil, že Peklo neexistuje. Novopečení bezdomovci našli briskně dočasný azyl v Galerii Smečky v Praze na výstavě manželů Preclíkových. Zdeněk Preclík, sochař, jeden z posledních vládnoucích...

  • I stromy mají vztahy

    Kdybyste si v tyto dny vzali na procházku do lesa stetoskop a přiložili jej k jakémukoliv stromu, uslyšíte křehké, leč nepřetržité šumění. Po zimním spánku se totiž probouzejí i ti největší velikáni...

  • Nejsem srnka

    Nepřestává mě šokovat nepřítomnost svatých Evangelií v životě, myšlenkách a četbě zřejmě zdrcující většiny lidí. Co jiného najít? Co jiného hledat? Lidé „milují přírodu“, nadchýnají se Vesmírem a...

  • Demošky na Václaváku aneb vzpomínka na Láďu Kantora

    Víte, jaký je rozdíl mezi listopadem 89 a dubnem 2018? Tehdy jsme mohli svobodu získat a dnes ji můžeme ztratit! Dějinné zvraty, kterým se někdy až eufemisticky říká revoluce, mají vždy své výrazné...

  • Nejdůležitější vzkaz Miloše Formana

    V neděli ráno mi volala má „kdysi milovaná“ žena: „Honem si pusť televizi… je tam úžasný pořad o Formanovi!“. Televizi jsem si nepustil, protože jednak jsem měl rozdělanou práci, kterou jsem nemohl...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big