TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
plizi-se-volby
Fernand Leger, La Création du Monde Fétiche dessin de costume. 1923. wikiart.org

Plíží se volby

  • Česko mohlo z ekonomického pohledu být velice snadno v rychlém jádru Evropy, dokonce jej zakládat a vymýšlet.

  • Jenže my Evropě nevěříme ani jí, ani politikům, které jsme si zvolili. Této zemi chybí dlouhodobá politická vize a směr. Či víra, chcete-li.

Volby se letos neblíží, volby se letos plíží. Přitom se v nich bude rozhodovat o velmi důležité věci: zda budeme v (rychlé) EU. Jenže to by se musel stát zázrak a Česká republika by se musela probrat ze svého spánku, abychom se vůbec členem v tom pravém smyslu slova mohli stát. Přitom by Česko mohlo velice snadno být v rychlém jádru Evropy, dokonce jej zakládat a vymýšlet. Tedy z pohledu ekonomického. Nikoli ovšem politického. Podobně tomu je i s eurem: kritéria pro jeho přijetí jsme splňovali dříve a lépe než Slovensko.

Jenže této zemi chybí dlouhodobá politická vize a směr. Či víra, chcete-li.

V České republice panuje nejnižší důvěra v EU ze všech členských zemí s jedinou výjimkou: Řecka. Průměrně se důvěra v EU pohybuje kolem 42 %, namátkou Dánové mají 56 %, Slovensko 43 %. Paradoxně i Velká Británie, která složitě odchází, důvěřuje EU více než my (31 %). U nás je to 30 %, za námi je už jen Řecko (22 %).

Dobře, člověk si řekne, nemáme rádi, když nás vede někdo jiný. Důvěřujeme aspoň našim, kteří nás vedou? Pokud se podíváme na důvěru v náš vlastní parlament, zjistíme, že i zde má Česko prazvláštní prvenství. Ze všech zemí EU důvěřujeme (svým vlastním, námi vybraným a námi zvoleným) poslancům a senátorům nejméně. Průměr EU důvěřuje svému parlamentu z 36 % (EU se tedy důvěřuje snadněji než vlastním národním parlamentům). Jenže u nás je důvěra ve vlastní zvolené 12 %(!). Zde tedy předčíme úplně všechny, i Řecko (13 %). Tolik Eurobarometr.

Jenže tady něco nesedí! Řecko je téměř zkrachovalý stát s ekonomikou na hraně. Řekové byli krizí biti jako žito a jejich vlastní vláda nebyla schopna přijít s kloudným a přijatelným řešením. Řecko ještě nedávno bylo zemí sraženou v mnoha ohledech na kolena. My jsme nejvíce prosperující ekonomika z celé EU (momentálně). Zejména sociálně nejcitlivější číslo, nezaměstnanost, je u nás rekordně nízké. Naše politika nebyla nikdy tak těžce zkoušena a dlouhodobě beznadějná jako ta Řecká. Ale co se důvěry a víry týče, jsme na tom my, u kterých se vůbec nic drastického neděje, mnohem hůře než nedávno polomrtvé Řecko.

Jak to vysvětlit? Jak jsme se sem my, kdysi političtí šampioni postsovětské Evropy, všude první (OECD, NATO, EU), plní elánu a naděje, dostali? Co tak strašného se nám stalo? Odpověď zní: To my jsme se sami sobě stali.

Když už jsme u toho Řecka, nelze pominout řecké týdny a reklamy na jogurty, u nichž z kostelů zmizely kříže. My Češi málo věříme nejen politicky, nevěříme obecně. Jak známo, jsme nejatheističtější národ široko daleko a rozhodně v EU (u nás věří 12 % versus 51 % evropského průměru). Jak je možné, že právě u nás byla tak silná reakce na takovou drobnost?

Řečeno slovy jednoho pravoslavného mnicha v DVTV (a dalších): "Naše city byly dotčeny." Odpověděno slovy polského satirika Jerzcyho Lece, "Vy mi vyčítáte, že vám šlapu po vašich nejvyšších citech? Nemáte je mít tak přízemní!" Místo toho, aby ten mnich (nebo český biskup) využil příležitost a řekl "Hahaha, v tomto zbožnost nespočívá", udělal pravý opak. A to v národě Jana Husa a Komenského, kteří na pokryteckou modloslužbu křížům reagovali již před staletími (ve dřevě to fakt není!). Náš dnešní mnich neřekl ani jedno slovo o Bohu, lásce, Ježíši nebo porozumění. Kdo zná aspoň trochu Bibli, ví, že živá víra vždy bojovala s tupým náboženstvím − to nejkrásnější s tím nejodpornějším. Z víry nám zbylo náboženství, z naší politiky a vizí jsme světu pro pláč nebo pro smích. Místo, kam jsme chtěli (EU), nesnášíme. Politikům, které jsme si zvolili, nevěříme. Naše "víra" je z doby kamenné, dostáváme se k náboženství před Husem.

A ještě další máme "zadenství" (místo prvenství). Ze všech národů EU máme nejmenší pocit, že rozumíme světu kolem. Jen 8 % z nás má za to, že tuší, "která bije" a co se to vůbec ve světě děje. Člověk, který má přehled světový a obecný, si snadno udělá přehled o věcech domáckopolitických. Kdybychom se zabývali vědou (tolik zajímavého se děje!), uměním (tolik zajímavého se děje!) nebo obecným pokrokem lidstva (tolik zajímavého se děje!), možná bychom měli méně času bát se v pořadí třináctého běžence, který zde sice ještě není, ale zato formuje témata i výsledky našich voleb.

Psáno pro Hospodářské noviny.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Urážka státu do hlavy

    Martin Jan Stránský

    Vydavatel Přítomnosti Martin Jan Stránský komentuje pohoršení, které svým textem vzbudil v několika čtenářích, těmito slovy:  Moje poslední glosa,[1] která souvisela s první,[2] naštěstí splnila mé...

  • Pan Žáček je možná trochu cvok, ale je to cvok hezký!

    Jan Cigler

    Lidé si ovšem rozhodně nechtějí kazit dojem o konopí nějakými mozoly, když mohou lenošit s brčkem ve stínu věkovité lípy a smát se jako „normální šílenci“... I tak je pan Žáček inspirativní. Třeba...

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

  • Trpíte taky idiosynkrazií?

    Jiří Stránský

    Všechny vás zdravím v příjemně ochlazeném podvečeru. Před chvílí jsem vypnul televizor, což v poslední době dělám čím dál častěji: nejsem už ochoten přistoupit na řeči žen a mužů, na nichž poznám ještě...

  • Hanět člověka, počátek vraždy

    Radio Vaticana

    Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty komentoval evangelium (Mt 5,20-26), kde stojí: »Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník...

  • Proč To komentovat?

    Pavlína Havlová

    Vydavatel Přítomnosti M. J. Stránský se ke spálení červených trenýrek na Hradě sice vyslovil poněkud expresivně, jeho glosa však plně koresponduje s úvahou, kterou jemnější formou vyjádřil na svém...

  • Ten blbec četl moji glosu v Přítomnosti

    Martin Jan Stránský

    Ten blbec na Hradě četl moji glosu v Přítomnosti!! (viz odkaz níže) Nejen to, dokonce se rozhodl pro mimořádné gesto. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak jsem musel zhlédnout video z této události...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big