TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
orientace-na-cinsko-rusko
Franz Marc, Wildschweine, 1913. výřez. Museum Ludwig, Kolín n.R., wikiart.org

Orientace na Čínsko-rusko

Od čínsko-ruského spojenectví si významná skupina lidí u nás slibuje zářné zítřky pro sebe osobně, pro vybrané politiky a podnikatele zvláště a konečně i pro část lidu obecného. Na druhé straně se světová média zmiňují o tom, že spojenectví Číny a Ruska má řadu slabin, jež by časem mohly vyústit v jejich vážnou roztržku. Pozoruhodné ale je, že na začátku tohoto roku zaznělo přímo z ruského centra varování. Vysoce postavená osobnost z Putinových vládních kruhů se začátkem roku vážně zamyslila nad pravděpodobnými variantami toho, jak by se mohly vyvíjet čínsko-ruské vztahy v docela blízké budoucnosti.

Dvacátého sedmého února tohoto roku internetový časopis gazeta.ru uveřejnil zásadní rozhovor s akademikem Sergejem Glazjevem, významným a hojně publikujícím poradcem prezidenta Putina a dlouholetým předním ruským politikem. Ten se svými protizápadními postoji a prosazováním anexe Krymu „úspěšně“ vypracoval na seznam ruských představitelů, vůči nimž EU a USA vyhlásily sankce. Glazjev v tomto rozhovoru mimořádně otevřeně formuloval svůj odhad budoucnosti Ruska, pokud v něm samém nenastanou rychlé a radikální změny. Rusko by se podle něho mohlo stát slabým a decentralizovaným státem na periferii americké a čínské ekonomiky, a proto i cílem agrese soupeřících světových velmocí. Přitom současná ekonomická politika Ruska je jím vnímána jako pasivní a bez strategie, jež by Rusku umožnila převzít iniciativu a vymanit se „ve vlastním ekonomickém prostoru zpět z vlivu cizinců“. Rusko by podle něho mělo během příštího desetiletí počítat se sedmi možnými prognostickými scénáři své geoekonomické a geopolitické pozice ve světě. V zestručněné podobě jde o následující možné varianty budoucnosti Ruska:

  1. Domácnost ve třech (Ménage à trois): USA, Rusko, Čína

To je podle Glazjeva nejpozitivnější, ale také nejméně pravděpodobný scénář, který předpokládá, že „Spojené státy zastaví svou agresi“ a strategické partnerství s Ruskem a Čínou bude úspěšně fungovat. Předpokladem podle něho je ovšem zrušení protiruských sankcí a společná odpovědnost těchto tří velmocí za udržení globálního míru během budoucích strukturálních změn ve světě.

  1. Izolace a intervence

Jestliže vedení USA se namísto konfrontace vrátí k dřívější politice zahrnutí Číny do ekonomické symbiózy, vznikne tak zvaná „Chimerica“ (Čína + Amerika). Pokud se současně moc v Číně přesune k proamerickým silám, Rusko se může ocitnout v úplné izolaci. Následkem může být ztráta rezerv zahraničních měn i vnějších trhů a navazující pokles životní úrovně. Eurasijská integrace v pojetí Glazjeva proto může být ohrožena.

  1. Izolace a mobilizace

V takovém případě by ruský výzkumný, vojenský, technický, přírodní, nerostný, intelektuální a duchovní potenciál měl umožnit Rusku přežít a dostatečně se rozvinout prostřednictvím mobilizace vlastní ekonomiky. To ovšem podle Glazjeva bude vyžadovat nové lidi jak ve vládě, tak i v podnikání.

  1. Americká kolonizace

Podle tohoto scénáře bude domácí politika Ruska vzhledem k ekonomickým obtížím ovládána proamerickými silami. Abychom dosáhli odvolání sankcí, říká Glazjev, budeme muset učinit ústupky pod nátlakem Západu. To bude provokovat „ostrý růst agresivity ze strany USA“ a dokonce i inscenaci barevné, rozuměj demokratické revoluce, která by vedla k vytvoření loutkového režimu podobného tomu v letech 1991 až 1993. Tento režim pak patrně uskuteční nukleární odzbrojení a dezintegraci dřívějšího sovětského prostoru. Ruská ekonomika bude podle Glazjeva privatizována americko-evropskými multinárodními firmami a Střední Asie se dostane pod čínskou nadvládu.

  1. Čínský protektorát

Pokud se Rusko nezaměří na strategické plánování ekonomického rozvoje na bázi vlastních zdrojů úvěrování, strategické partnerství s Čínou bude spočívat v podřízení ruské ekonomiky zájmům čínského růstu. Masivní čínské investice půjdou do těžby palivových surovin, energetiky, zemědělsko-průmyslového odvětví a dopravy. Tyto sektory budou přeorientovány na potřeby čínského trhu. Také zbrojní průmysl se bude v podstatě rozvíjet v souladu s čínskými zájmy. Zbývající potenciál civilního hightech průmyslu bude rozvíjen čínsko-ruskými společnými podniky. Rusko si přesto bude zachovávat politickou suverenitu a rovnoprávné vojenské a politické partnerství s Čínou. K obraně proti agresi ze strany USA bude ovšem Čína potřebovat ruské surovinové zdroje a jeho energetickou základnu, takže ruská ekonomika se stane čínskou periférií.

  1. Rusko slabé a decentralizované

V  případě, že ekonomika Ruska a celé Eurasijské unie pravděpodobně nebude schopna vzdorovat tlaku USA a Číny i dosavadních nebo nových center globální ekonomiky, stane se Rusko při tomto scénáři slabým a decentralizovaným dodavatelem různých segmentů globálního trhu. To vytváří podmínky pro destabilizaci Ruska a jeho posun k americké kolonizaci.

  1. Roční růst hrubého domácího produktu k 10 procentům

K naplnění tohoto optimistického scénáře by podle Glazjeva Rusko muselo vyvinout rozhodné úsilí a přejít k moderní rozvojové strategii založené na nových technologiích. V tom případě „Rusko a Eurasijská ekonomická unie“ podle autora scénářů udrží krok s Čínou. Malá váha této unie ve světové ekonomice by mohla být kompenzována jen v rámci zřejmě široce chápané eurasijské integrace, jež by vytvářela preferenční rámec pro obchod a ekonomickou kooperaci s rostoucími eurasijskými zeměmi. Při realizaci tohoto scénáře Glazjev předvídá, že hospodářský růst by mohl dosahovat zmíněných deseti procent.

Jakkoliv lze polemizovat s těmito úvahami, v každém případě je třeba ocenit Glazjevovu otevřenost. Byla vzácná. Jeho pozdější podobná stať z července byla už zaměřena hlavně na útoky vůči Spojeným státům. V této únorové však byl kritičtější k slabinám Ruska a nezakrytě popsal pravděpodobné hrozby a výzvy, s nimiž se Rusko v nejbližších letech bude muset tak či onak vyrovnat. Obavy z čínské dominance jsou oprávněné a vyplývají z celkového nepoměru mohutností i dynamiky rozvoje obou velmocí, jejich rozdílných zájmů i vzájemné prestižní přecitlivělosti.

Méně realistické jsou Glazjevovy vize, jak budoucí hrozby řešit. Oba jeho jediné optimistické scénáře, třetí a hlavně sedmý, se opírají o předpokládanou schopnost Ruska rychle mobilizovat širokou škálu zdrojů. Zejména ten sedmý předpokládá zásadní zrychlení růstu ruské ekonomiky a má Rusku přinést vyrovnávající pozici s Čínou a Spojenými státy. Toto vyrovnání má být založeno na tolikrát už požadované radikální vnitřní ekonomické modernizaci. Cestu k ní Glazejev shrnuje do dvanácti víceméně byrokratických opatření, uveřejněných o měsíc později v řadě ruských časopisů.

V těchto opatřeních je ovšem možné vidět hlavní slabinu Glazjevových úvah. Ponecháme-li kvůli stručnosti stranou opomenuté či nepřiznané problémy Ruska od těch demografických, sociálních, vzdělanostních, organizačních až k tradičním sociálně psychologickým a hlavně politickým, které úspěšnosti záchranných zásahů mohou zásadně bránit, jeden z nich vynechat nelze. V moderních ekonomikách dlouhodobě rozhodují o budoucnosti především velkých zemí jejich vlastní komplexní kapacity výzkumu a vývoje a jejich vnitřní dynamika. Dále jejich zapojení do kooperující, v podstatě spojenecké sítě vyspělých a vzájemně si důvěřujících větších i menších států. Na těchto vlastních i spojeneckých kapacitách a jejich dynamice závisí nejen budoucnost všech ekonomických sektorů, ale také a především armádní a celý bezpečnostní sektor jednotlivých zemí i celých politickoekonomických uskupení. Pozdější Glazjevovy úvahy o tom, že Rusko má výhodu vyplývající z možnosti kopírovat vyspělejší země, jen tiše naznačují jeho tradice vědecké a průmyslové špionáže.

O slabosti Ruska právě v oblasti výzkumu a vývoje, na niž koncem osmdesátých let doplatil Sovětský svaz i s vazalskou RVHP, názorně vypovídají údaje o výdajích na výzkum a vývoj jak v jednotlivých státech, tak i v jejich spojeneckých blocích. Tyto údaje ale bývají uváděny v dolarech přepočtených na spotřební koš a v některých státech jsou navíc publikovány se zpožděním, takže je třeba chápat je přece jen jako přibližné indikátory situace.

Spojené státy americké na výzkum a vývoj vydávaly v roce 2013 473 miliard dolarů, což činilo přibližně 2,7 % z jejich hrubého domácího produktu. Čína vynakládala v roce 2015 miliard 409 a 2,1 % z HDP a EU v roce 2014 zhruba 388 mld. a 2% z HDP. Japonsko obdobně jako další uvedené země v roce 2014 vynakládaly 179 mld. a 3,6 %, Německo 109mld. a 2,9 %, Francie 60mld. a 2,3 %, Velká Británie 45 mld. a 1,7 % a konečně Rusko 43 miliard s necelými 2 % podílu na HDP. Takže v tomto ilustrativním výběru čísel se Rusko coby extrémně ambiciózní velmoc nadlouho nachází ve velmi nezáviděníhodné situaci. Podrobnější přehled viz: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_research_and_development_spending

Připomeňme ještě sobě i demokracii nemilujícímu akademiku Glazjevovi, že efektivita a dynamika moderního výzkumu a vývoje nesrovnatelně více než jiné sektory závisí na stupni svobody a tolerance v dané zemi i na jejím informačním i realizačním propojení s dalšími velkými i menšími, ale hlavně důvěryhodnými, tedy přátelskými státy. Státy, jež jejich autoritativní režimy uzavírají do pomyslné ohrady vnější agresivity a strachu z vnitřní liberalizace, se pak samy dostávají dříve či později do fatálního zaostávání za efektivnějšími, protože vnitřně svobodnějšími nadnárodními společenstvími. Ostatně Rusko má s tímto svým problémem dlouholeté zkušenosti a je opravdu zarážející a znepokojující, že se z nich jeho současní vládcové dosud nepoučili.

Nezůstávejme však jen u Ruska a Číny. Scénáře akademika Sergeje Glazjeva by mohly inspirovat také nás, i když tak jistě nebyly zamýšleny. Ani v euroatlantickém prostoru svobody, k němuž konečně náležíme, není zvláště nyní vše v pořádku. Myšlení mnoha politiků není střízlivé a včasná náprava není v dohledu. Proto bychom měli dát dohromady rozumné lidi a pokusit se domyslet a zveřejnit kvalifikované odhady, jaké důsledky by mohlo přinést oslabení a případný rozvrat Evropské unie a severoatlantického obranného společenství jak pro nás, tak i pro celé globální demokratické společenství „západní“ civilizace.

Už na první pohled je na základě událostí z posledních let zřejmé, že by mohly nastat i mimořádně nebezpečné a nezvladatelné ekonomické, bezpečnostní a vnitropolitické turbulence, jež by nás mohly v mezních situacích vrhnout zpět do dob dlouhodobě retardující nadvlády autoritativních a mimořádně necitelných, až represivních národních i nadnárodních sil. Snad je možné ještě doufat, že uvážlivě formulované varovné prognostické scénáře by mohly pomoci mnoha tápajícím občanům našeho vrávorajícího státu k návratu ke zdravému rozumu. Odkládat něco takového, by se mohlo i hodně nevyplatit. Ono se totiž nepřipozdívá. Už se připozdilo.

 

Autor je sociolog a vyučuje strategický management.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Kozí mejdan

    Stanislav Penc

    Vážení, za tři měsíce proběhne již 18. ročník kulturně společenské slavnosti Kozí mejdan. Letos od čtvrtka 23. do neděle 26. srpna 2018. Setkání, které je od začátku koncipováno netradičně a zcela...

  • Zemanův účet v mezisoučtu

    Redakce Přítomnosti

    1) Excesy vyplývající z povahových vlastností Opilecké potácení kolem korunovačních klenotů Vulgarizmy ve sdělovacích prostředcích Lhaní o Karlu Schwarzenbergovi při prezidentské kampani (soudně...

  • Kudy z nudy?

    Jaroslav Erik Frič

    Potíž je v tom, že nevíme opravdu nic. Jistě, snažíme se pochopit, nahlédnout hlouběji do problémů, do výbojů si troufáme na mnohý způsob, skutečností ovšem zůstává, že jsme zoufale nevědomí o...

  • Projev jak ze slučovacího sjezdu ANO, KSČM a části ČSSD

    Petr Havlík

    Žít svobodně ve svobodné společnosti by měl být úplný základ naší existence. Svoboda je nedělitelná, ta buď je, anebo není. Auto může jet na půl plynu, ale půl svobody a půl nesvobody již svobodou...

  • Kam se to řítíme? Viděno z Ameriky

    Eva Dřízhalová

    Jsem na druhé straně zeměkoule a přemýšlím, někdy jako romantik, někdy cynik, ale také jako optimista (u vás se říká „sluníčkář“), jak to s námi na této ze­mičce dopadá. V roce 1975 jsem se...

  • Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

    Jaroslav Erik Frič

    Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to...

  • Kavárna POTMĚ s nevidomými kavárníky vyráží na turné po Česku

    Jan Charvát

    Unikátní mobilní Kavárna POTMĚ, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, zaparkuje už v sobotu v sobotu 19. května před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici v...

  • Potřebujeme idejí,

    Bohumil Sláma

    živých a velikých idejí a nebudeme malí (TGM) Cituji z článku prof. Dvořákové Myslet kriticky a v souvislostech, který vyšel v posledních Listech: „…Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení...

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big